Zásadní novinka v pracovních inzerátech! Výše mzdy bude povinný údaj, Česku to ukládá Evropská unie
Ať už zrovna pátráte po nové práci, nebo ne, určitě víte, jak vypadají pracovní inzeráty. A že ne ve všech nabídkách bývá výše odměny. S tajnůstkařením firem je ale konec, od června 2026 bude tento údaj povinný. Zároveň Česko musí uvést do praxe další požadavky EU.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Uvádění mezd v inzerátech už od června?
Evropská unie vyžaduje u svých členských států aplikování směrnice o transparentním odměňování, která má zlepšit fungování pracovního trhu. Jednou z nejviditelnějších novinek je už zmíněná povinnost uvádět mzdu nebo její rozpětí už v pracovních nabídkách, případně ji sdělit uchazeči ještě před pohovorem.
„Transparentní zveřejňování mzdy v České republice se řídí směrnicí EU s termínem implementace do 7. června 2026. Nově bude povinné uvádět platové podmínky v inzerátech, sdělovat nástupní mzdu před pohovorem a reportovat mzdové rozdíly podle velikosti firmy,“ říká Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.
Nicméně už teď to vypadá, že ČR implementaci v plném rozsahu nemusí stihnout. I samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své poslední zprávě zmiňuje posun úplného zavedení všech novinek k začátku roku 2027.
„V roce 2025 bylo v Česku evidováno přibližně 260 tisíc volných pracovních míst, což ukazuje, že český pracovní trh zůstává relativně napjatý. I když se počet volných pozic v posledních letech mírně snížil, firmy stále často čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků, zejména v technických, IT nebo výrobních profesích,“ dodává Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.
Jobs.cz
Díky transparentní mzdě vyšší zájem o 40 %
Personalisté tvrdí, že inzeráty s uvedenou odměnou získávají výrazně více reakcí – v průměru zhruba o 40 až 50 % více než ty, kde mzda chybí.
Důvod je jednoduchý. Uchazeči chtějí mít jasno už na začátku a neplýtvat časem. Pokud mzdu nevidí, často se o nabídku ani nezajímají. Naopak transparentní inzerát působí důvěryhodněji a pomáhá lépe sladit očekávání mezi firmou a kandidátem.
„Největší slabinou českých pohovorů není samotný pohovor, ale celý proces kolem něj. Nejasná očekávání, nízká transparentnost odměny, slabá zpětná vazba a někdy přílišný důraz na dojem místo reálných dovedností. V letošním roce čekají pracovní pohovory tři zásadní změny – větší tlak na rychlost výběru vhodného kandidáta, větší transparentnost a širší používání AI na obou stranách,“ říká Gabriela Hansliková, ředitelka Advantage Consulting.
V některých oborech je nesoulad mezi zaměstnanci a potenciálními zaměstnanci výraznější. Například v IT, technických profesích nebo cestovním ruchu může zveřejnění mzdy zvýšit zájem i o stovky procent. Firmy, které mzdu tají, se tak často připravují o velkou část uchazečů.
Studio Romantic / Shutterstock.com
Firmy musí říct, kolik vydělávají kolegové
Nová pravidla ale nekončí u inzerátů. Směrnice posiluje práva zaměstnanců i během pracovního poměru. Lidé budou mít nově možnost zjistit, jaké jsou průměrné mzdy na srovnatelných pozicích. Ovšem neznamená to, že by se zveřejňovaly konkrétní platy jednotlivých kolegů. Půjde o anonymní data, která mají pomoci odhalit případné nerovnosti a dát zaměstnancům lepší přehled o tom, jestli jsou odměňováni férově.
A ještě jeden podstatný bod chystané novely. Zaměstnavatelé už nebudou smět zjišťovat, kolik uchazeč vydělával v předchozí práci. Cílem je zabránit tomu, aby se nízké mzdy „přenášely“ z jednoho zaměstnání do druhého.
Pohovory by se měly zlepšit, hlavně zpětná vazba
Netransparentní mzdy ale nejsou jediným problémem českého trhu práce.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že slabinou je celý proces náboru od nejasných informací až po špatnou komunikaci s kandidáty. Velká část uchazečů si stěžuje na to, že po odeslání životopisu nedostanou žádnou odpověď nebo jen velmi slabou reakci. To vede k frustraci a zhoršuje celkový dojem z firmy.
„Velká část kandidátů stále nedostává žádnou nebo jen velmi opožděnou reakci na své žádosti o zaměstnání. Podle statistik dostalo v loňském roce zpětnou vazbu jen 27 procent uchazečů,“ potvrzuje Hansliková.
fast-stock / Shutterstock.com
Češi berou o 18 % víc než Češky
Jedním z dalších důvodů, proč Evropská unie pravidla zavádí, je snaha snížit rozdíly v odměňování mužů a žen. Podle dat Eurostatu činí takzvaný „gender pay gap“ v Česku zhruba 18 %, což patří k nejvyšším hodnotám v Evropě.
Nová pravidla mají firmám nařídit tyto rozdíly sledovat a v případě výrazných odchylek taky napravovat. U větších podniků se počítá s pravidelným reportováním, které se bude postupně zavádět podle velikosti firmy. Vedle toho ale aktuální čísla ukazují i širší kontext trhu práce. V Česku je dlouhodobě nízká nezaměstnanost (kolem 4,5 %), ale přesto firmy evidují stovky tisíc volných pracovních míst.
„V některých regionech počet nabízených pracovních míst stále převyšuje počet vhodných uchazečů, což nutí zaměstnavatele více investovat do náboru, zrychlovat výběrové procesy a zlepšovat komunikaci s kandidáty,“ uzavírá Olga Hyklová z personální agentury Advantage Consulting.
Zdroje: Kupi.cz, MPSV, TZ Advantage Consulting, Eurostat, Podnikatel
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko