Dior, Gucci a další: I v sekáči najdete luxusní kousky drahých návrhářů, musíte ale umět lovit
Dřív byly second handy vnímany jako místo, kde nakupují fandové alternativnějšího oblékání a ti, kteří mají hluboko do kapsy. Jak je to dnes? Pořád v těchto obchodech vládne originalita, nebo jde jen o nepoužitelné hadry? A existuje nějaký návod, jak v second handu úspěšně „ulovit“ to, co chcete?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
V sekáčích nakupujeme už přes 30 let
Second handy se u nás začaly objevovat v 90. letech. Tehdy neexistovaly levné řetězce s fast fashion, a tak jedinou možností, jak nakoupit levně, bylo vyrazit do second handů. V té době působily jako zjevení, což potvrzuje i pětačtyřicetiletá Renata Kalinová z Prahy, která v nich nakupuje už desítky let.
„Do sekáče mě poprvé vzala moje babička, která u nás fungovala jako módní guru. Nikdy neměla moc peněz, ale vždycky vypadala jako ze žurnálu. Šila, pletla, předělávala staré kousky na nové, prostě se vyznala. Dodnes si pamatuju, jak si donesla ze sekáče hedvábné šaty a udělala si z nich parádní halenku, ve které pak byla za hvězdu i na mé promoci,“ vzpomíná Kalinová.
V době, kdy jí ukázala babička první sekáč, šla Kalinová hlavně po černé barvě. Brala vše, co se dalo nějak vylepšit. „Tehdy jsem se v módě moc neorientovala, neřešila jsem značky, nebo kvalitu, šlo mi hlavně o styl, který jsem jako mladá holka uznávala, a ten se u nás nedal sehnat. V sekáčích to taky nebylo ono, byly tam spíš věci pro starší paničky, ale daly se vylepšit. Až o mnoho let později jsem zjistila, že sako, kterému jsem ustřihla jako patnáctiletá rukávy, abych měla tehdy moderní vestičku, bylo od Diora. Kdybych jej nechala v původním stavu, mohla bych ho dodnes nosit,“ přemítá.
Od designerů po rychlou módu
Kalinová nakupuje v second handech stále, ale poukazuje na to, že se situace v nich dost změnila. „Zatímco před deseti nebo dvaceti lety byly plné opravdu vau kousků, často i designerských, dnes v mnohých z nich najdete spíš oblečení z Pepca, Kiku nebo ze Sinsay. Nic proti, ale ty si mohu koupit nové, často i levněji než v second handech,“ říká.
S tím částečně souhlasí i prodavačka Veronika Bonková ze Secondhandu Kejík v Konici, která ale dodává, že v jejich prodejně se stále dají najít opravdu nepřehlédnutelné modely. „Dovážíme z Německa, každá zásilka je jiná, ale kdo si vyhradí tak dvě hodinky času, aby si to tady pořádně prohlédl, ten najde,“ řekla pro Kupi.cz Bonková. A má určitě pravdu, protože váš čas je jeden z hlavních vkladů, které musíte do nákupů v second handech investovat. Co dalšího je třeba udělat, aby byl „lov“ pěkného oblečení úspěšný?
Iva Dušková Zemánková
5 tipů secondhandového lovce
Vést vás do obchodů se zbožím z druhé ruky může ušlechtilá myšlenka, že uděláte něco hezkého pro planetu, protože nakupovat v second handech je nejen in, ale také udržitelné, šetrné k přírodě a rozumné. Nebo to berete čistě pragmaticky: Chcete se luxusně oháknout, ale za přijatelnou cenu. V obou případech to chce ale strategii a trochu plánování.
Zvažte, zda na to máte
V tomto případě nejde o peníze, ale o nervy. Ne každý se cítí dobře v prostředí klasických second handů s typickým odérem, ne každý dokáže hrabat v hromadě použitého šatstva a mít z toho požitek. Jestli tohle není pro vás a víte, že byste byli v křeči a nic hledat ani nedokázali, můžete začít koketovat s módou z druhé ruky na e-shopech.
Dá se vybírat po kusech, nebo i po pytlech, třeba případě, že si máte chuť udělat vlastní malý second hand na party s kamarádkami. Velkoobchody většinou vyžadují nákup na IČO, často však mají v nabídkách také oděvy tříděné podle značek, nebo rovnou nové značkové věci přímo z outletů.
Iva Dušková Zemánková
Pouvažujte o ceně
Pokud chcete dostat zboží naservírované na talíři až před nos, tedy na ramínkách, roztříděné dle barvy a druhů oblečení, případně si jej prohlédnout nafocené na e-shopu, počítejte s tím, že bude dražší. Totéž platí o výběrových second handech, kde se zaměřují na známější značky, nebo v těch, kde se oblečení, které by už jinak nemělo šanci, dál upravuje.
Tím je proslulý pražský second hand 1981, kde si kupujete oblečení čisté, vyprané, vyžehlené a často též rovnou přešité nebo upcyklované. Každý kus má tak šanci na vynošení, ale je třeba počítat s tím, že tomu bude odpovídat i cena za uvedené služby.
Musíte se tak rozhodnout, zda budete chodit do hrabáren, kde se dá za 30 Kč něco vypátrat, nebo do uhlazenějších second handů, kde značkové oblečení může cenami připomínat nákup zcela nového ošacení.
Také si uvědomte, že ve větších městech bude možná pestřejší nabídka, ale cena může být jiná než na maloměstě. A ze zkušeností mohu potvrdit, že v zapadlém second handu na periferii se dají často objevit za zlomek ceny zapomenuté poklady, protože v těchto lokalitách je lidé zase tolik nevyhledávají…
Zjistěte, kdy přichází nové zboží
Než se pustíte do samotného nakupování, udělejte si průzkumnou misi. Vyplatí se provést „sondu“, prozkoumat webové stránky, zajít osobně do několika prodejen a zjistit, odkud prodejce bere zboží a kdy naskladňují nové, zda je to průběžně, či v jeden den. Čas na návštěvu konkrétních míst, které se vám budou zamlouvat, si potom naplánujte na den, kdy přijde nové zboží nebo na den poté.
Některé second handy nabízí možnost výkupu přímo od zákazníků. To uvítáte, pokud si chcete udělat místo v šatníku, ale máte-li v plánu objevovat nové značky a neotřelé modely, bude pro vás vhodnější spíš ten, který dováží zboží ze zahraničí. Nezapomeňte si také prověřit, jak je to s možnými slevovými akcemi.
Iva Dušková Zemánková
Nakupujte s otevřenou myslí
Rozhodně si nemyslete, že když potřebujete zrovna oživit šatník o černou sukni s vysokým pasem, skočíte někam do second handu a ona tam na vás bude čekat. Tak to nefunguje. Nejlepší je vyrážet nakupovat bez očekávání, bez bazírování na konkrétních značkách nebo kusech oděvů. Myslete jen na to, že co je nadčasové, ušité z dobrého materiálu jako bavlna, len, hedvábí, v případě pletené módy kašmír nebo vlna, to je to, co chcete.
Takové věci se v second handech vyplatí kupovat nejvíc. Řeč je třeba o sáčkách, svetrech, dámských šatech nebo pánských košilích a dalších kouscích z vysoké krejčoviny.
Trpělivost nade vše
Jestli si něco do second handu musíte vzít s sebou, pak je to krejčovský metr (obzvlášť, pokud rádi přihodíte něco i pro zbytek rodiny) a dostatek trpělivosti. Tou bude třeba se obrnit na všech frontách: Při hledání, nezbytném zkoušení i zkoumání, zda nemá již vybraný favorit mezi modely nějaké vady na kráse. Knoflík se dá přišít snadno, drobnou dírku spraví nášivka, ale třeba rozbitý zip na kabelce nebo podivné skvrny na halence už jen tak lehce nevyřešíte.
Trpělivost je na místě i co se frekvence návštěv second handu týče – nemusí to vyjít pokaždé, ale někdy ano – a stejně tak v momentě, kdy něco objevíte a bohužel je to v jiné velikosti než v té vaší. A aby toho nebylo málo, některé second handy jsou opravdu velké. Například prodejny Genesis na prostoru v některých městech rozhodně nešetří, podobně jako Textile House, vše řádně prozkoumat, to je pak akce na celý den.
Iva Dušková Zemánková
Bonusové postřehy od redaktorky
Z vlastních zkušeností mohu doporučit jedno – najděte si ty své second handy! Ne každý obchod s použitou módou totiž uspokojí vaše potřeby. Někdo preferuje třeba všechny kousky pečlivě vyrovnané na ramínkách a seřazené podle barev, dalšímu vyhovuje spíš styl hrabárny. Já jsem třeba typ hraboše, který miluje ten adrenalin, když něco nahmátne. Ramínka mě prostě nebaví, taky nepotřebuju platit navíc za to, že mi někdo oblečení už předpřipraví.
Ovšem zkušenost mě naučila, že do sekáče je třeba jít prakticky ve sportovním úboru, protože norování je docela fuška. Kabelka, batoh, taška – nic! Jenom s penězi v kapse. Kdo má holé ruce, ten má větší šanci. A fakt vím, o čem mluvím. Jednou se mi podařilo najít dokonale padnoucí koktejlky od Calvina Kleina v hromadě, kde bylo v akci vše za deset korun. A to už se pak vyplatí si trochu „zasportovat“.
Zdroj: Kupi.cz, zkušenosti autorky, webové stránky second handů
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko