Balíte jídlo do alobalu? Některé potraviny s ním nesmí přijít do styku! Můžou vstřebat škodlivý hliník
Alobal je v kuchyni k nezaplacení. Drží teplo, nepropouští mastnotu a skvěle se hodí na pečení i grilování. Jenže ne všechny potraviny by s ním měly přijít do kontaktu. Některé potraviny totiž mohou absorbovat hliník, který pak skončí přímo v jídle. Které potraviny do alobalu raději nedávat, jak dlouho v něm jídlo skladovat a čím ho nahradit? Tady jsou odpovědi.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Alobal má množství výhod
Alobal vzniká válcováním hliníku, což se odráží i v jeho názvu spojením chemické značky „Al“ a slova „obal“. Jeho hlavní předností je, že potravinám nepřidává žádnou pachuť, udržuje jejich teplotu a nepropouští mastnotu ani tekutiny.
Díky těmto vlastnostem je alobal oblíbený při pečení a grilování – potraviny zůstávají šťavnaté a pečou se rovnoměrně. Alobalové misky navíc při grilování zabraňují, aby tuk odkapával přímo do ohně, což pomáhá předcházet vzniku škodlivých látek.
- Někde se můžete dočíst, že matná a lesklá strana alobalu mají každá jiné vlastnosti. Lesklá prý více odráží teplo, a proto potraviny, které chceme udržet co nejdéle teplé, je vhodné balit lesklou stranou dovnitř.
- Matná zase údajně teplo propouští, a tak by měla směřovat dovnitř, a to zejména v případech, kdy do alobalu balíme potraviny určené k pečení či grilování.
- Většina hospodyněk se ale shoduje v tom, že obě strany alobalu mají stejné vlastnosti a při jeho používání nehrají žádnou roli.
RVillalon / Shutterstock.com
V těchto případech na něj zapomeňte
Rozhoduje to, jaké potraviny do alobalu dáváme. Není vhodné balit do něj velmi slané a kyselé potraviny. Ty jsou totiž náchylnější k pohlcování hliníku, který pak spolu s nimi dostáváme do těla. Je nicméně nutné, aby bylo takové jídlo přímo v kontaktu s alobalem. Pokud jím pokrm jen přikryjete (např. v míse nebo v pekáči), nic se nestane.
Velikonoční jidáše
Velikonoční jidáše patří mezi tradiční sladké velikonoční pečivo, které se peče a také jí na Zelený čtvrtek. Jak už název i jejich tvar napovídají, jde o připomínku apoštola Jidáše. Těsto jidáše se podobá tomu na mazanec, je ale hutnější, tvoří se z něj tvary většinou symbolizující oprátku a po upečení se potírá medem. Na přípravu jidáše nejsou vůbec náročné, můžete se do nich tedy bez obav pustit.
Které potraviny nedávat do alobalu?
- ovoce – zejména ne citrusy, ananas či jablka
- zeleninu – především ne rajčata, rebarboru nebo nasolenou či nakládanou zeleninu (kyselé okurky, zelí)
- solené maso a ryby
- šunku, slané uzeniny
- sýry – plátkové, balkánský, feta, jadel a podobně slané druhy
Doporučuje se také nenechávat jídlo v alobalu déle než 4 hodiny. Aby se mikrobiologické procesy potravin, a tím pádem i pronikání hliníku, co nejvíce zpomalilo, je vhodné zabalené pokrmy skladovat co nejdéle v chladu, například v ledničce. Maso, zeleninu a sýry, které plánujete v alobalu péct či grilovat, je nejlepší solit až v závěrečné fázi pečení.
Andrey_Popov / Shutterstock.com
Jak zabalit potraviny, které se do alobalu nehodí?
Pro skladování a přenášení výše zmíněných potravin je tedy lepší zvolit jiný způsob balení. Využít můžete kuchyňské fólie nebo plastové krabičky a dózy. Skvělým zero waste řešením jsou voskované ubrousky, případně se dají koupit omyvatelná a znovu využitelná plastová či silikonová víčka na zakrývání rozkrojených potravin nebo celých mís či sklenic.
Alobal má nespočet využití
Zmačkaný kus alobalu poslouží jako drátěnka, se kterou vydrhnete připálené a jinak zanesené povrchy. Také s ním naostříte tupé nůžky – stačí jej párkrát přehnout a poté nůžkami několikrát prostřihnout. A pomůže i při žehlení – když vrstvu alobalu položíte pod potah žehlicí plochy, žehlení bude snazší a rychlejší.
Na zahradě lze zase přidat proužky alobalu do zeminy, kde budou nejen účinně odrazovat hmyz, ale přivedou kořenům rostlin do půdy více tepla. Toho využijete i při klíčení semen – do nádoby na sazeničky nejprve rozprostřete vrstvu alobalu (nezapomeňte udělat drobné dírky, aby mohla odtékat voda), poté zasypte substrátem a sázejte semínka běžným postupem.
Zdroje: Bezpečnost potravin, National Library od Medicine, BfR
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko