Protein s hezkým obalem nemusí být nejlepší, proto nově dostanou známky NutraRating od A+ do D

Proteinový boom přinesl tisíce nových produktů

Na českém trhu dnes působí desítky značek. Některé mají za sebou dlouhou historii, jiné vznikly teprve v posledních letech. Vedle zavedených jmen, která se na trhu pohybují už spoustu let, se prosazují také mladší značky a startupy zaměřené na moderní výživu, funkční potraviny či rostlinné alternativy. Zákazníci si tak mohou vybírat mezi stovkami produktů, které se liší nejen cenou, ale především složením. Na první pohled přitom často vypadají velmi podobně.

„Hlavním cílem vzniku NutraRatingu bylo usnadnit zákazníkům orientaci v kategorii, která je dlouhodobě velmi nepřehledná. Na trhu doposud chybělo systematické a srozumitelné hodnocení kvality, které by lidem pomohlo rychle poznat, v čem přesně se jednotlivé produkty liší,“ vysvětluje pro Kupi Jiří Caudr, marketingový ředitel Pilulky.

Proteiny už dávno nejsou jen pro sportovce

Podle biochemika a molekulárního biologa Ing. Michal Pohludka, který se na metodice nového systému podílel, využívají lidé proteiny z různých důvodů – od podpory sportovního výkonu přes redukci hmotnosti až po běžné doplnění bílkovin v jídelníčku. Proto systém nehodnotí pouze jeden parametr, ale kombinuje více faktorů současně.

„Sportovci jsou samozřejmě důležitou skupinou, protože proteiny využívají cíleně a pravidelně. Zdaleka ale nejsou jediní. Proteiny dnes využívají také lidé při redukci hmotnosti, osoby s nedostatečným příjmem bílkovin, aktivní lidé s cílem podpořit regeneraci nebo starší generace, pro kterou je dostatečný příjem bílkovin důležitý pro udržení svalové hmoty,“ doplňuje Caudr.

To odpovídá i současnému trendu. Zatímco dříve byly proteinové doplňky doménou fitness nadšenců, dnes po nich sahají také lidé, kteří chtějí mít po ruce rychlou a praktickou svačinu nebo jednoduše doplnit bílkoviny v období, kdy se jim nedaří přijmout dostatek živin z běžné stravy.

Není protein jako protein

Málokdo si ovšem uvědomuje, že pod označením protein se skrývá několik odlišných kategorií produktů. Nejoblíbenější jsou dlouhodobě syrovátkové (whey) proteiny, které se vyrábějí z mléka a patří mezi nejlépe vstřebatelné zdroje bílkovin. Oblibu si získávají také hovězí proteiny, které vyhledávají lidé s citlivostí na mléčné výrobky. Rostoucí segment pak představují rostlinné varianty, například hrachové, rýžové nebo sójové proteiny, které jsou populární mezi vegany a vegetariány.

Přesto odborníci upozorňují, že proteinové doplňky by neměly nahrazovat běžnou stravu. „Proteinové doplňky stravy by měly především doplňovat pestrý jídelníček, nikoliv nahrazovat běžné zdroje bílkovin. Rozhodně totiž nejsou adekvátní náhradou přirozených zdrojů bílkovin, které vedle samotných aminokyselin přinášejí i další živiny a bioaktivní látky,“ říká pro Kupi nutriční terapeutka Šárka Knížková.

Rozdíly ale nekončí u samotného zdroje bílkovin. Výrobky se liší také použitými sladidly, příchutěmi, obsahem cukru, množstvím aromat, barviv nebo dalších přidaných látek. Některé produkty sázejí na co nejčistší složení, jiné naopak lákají na dezertní příchutě připomínající čokoládu, sušenky nebo karamel. Právě proto může být pro běžného zákazníka složité poznat, který produkt skutečně nabízí kvalitní složení a který spoléhá především na marketing.

Jak ale kvalitní protein poznat?

Podle nutriční terapeutky Lenky Tarasidu, kterou redakce Kupi rovněž oslovila, by lidé měli sledovat především obsah bílkovin v jedné dávce, kvalitu a původ zdroje bílkovin, množství přidaných cukrů a dalších aditiv nebo stravitelnost výrobku. Důležitým vodítkem může být také nezávislé testování či certifikace produktu. „Mnoho lidí neví, na co se při výběru výrobku zaměřit, aby dokázali vyhodnotit rozdíl mezi koncentrátem, izolátem nebo hydrolyzátem a jak správně číst složení na etiketě,“ upozorňuje Tarasidu.

Právě rozdíly mezi koncentráty, izoláty a hydrolyzáty podle ní ukazují, proč bývá orientace v této kategorii pro běžné zákazníky složitá a proč často sahají po produktech bez hlubší znalosti jejich složení.

V Česku vzniklo první systematické hodnocení proteinů

Nově by tedy orientaci v této kategorii mohl usnadnit již zmíněný systém NutraRating, který vznikl ve spolupráci e-shopu Pilulka a odborníků z akademického prostředí. Jeho cílem je převést důležité parametry proteinových produktů do jednoduchého hodnocení, kterému porozumí i běžný spotřebitel.

„Vnímáme, že zákazníci jsou často zahlceni množstvím produktů, značek, marketingových tvrzení a údajů na obalech, přes které není snadné rozpoznat, co skutečně vypovídá o kvalitě produktu. Cílem NutraRatingu proto bylo ukázat důležité parametry kvality přehledně na jednom místě, aby lidé lépe rozuměli tomu, co si kupují, a měli výběr jednodušší i informovanější," říká Caudr.

Systém hodnotí produkty pomocí procentního skóre a známek od A+ do D. Zaměřuje se přitom na pět oblastí: Obsah bílkovin, kvalitu jejich zdroje, čistotu složení, úroveň testování a transparentnost výrobce. Jednotlivá kritéria mají různou váhu podle významu pro celkovou kvalitu produktu.

Zákazníci často vybírají podle obalu

Podle CEO Pilulky Petra Toupala bývá výběr proteinu pro běžného zákazníka komplikovaný. Zákazník tak při výběru často nepozná rozdíl mezi jednotlivými produkty, o to hůř, že internet je zahlcený informacemi, z nichž je problematické vyfiltrovat jasné a srozumitelné informace. Právě proto se zákazníci nejčastěji rozhodují podle toho, jak produkt vypadá, zda o něm už někdy slyšeli nebo na něj viděli reklamu.

Metodika vychází z veřejně dostupných informací i z certifikátů a podkladů dodaných výrobci. Výsledné skóre umožňuje porovnávat produkty v rámci stejné kategorie a zohledňuje například koncentraci bílkovin, původ použitých surovin nebo doložené standardy výroby.

Může podle odborníků NutraRating usnadnit výběr?

Oslovené odbornice se shodují, že podobný systém hodnocení může být pro běžné spotřebitele užitečným vodítkem. Nutriční terapeutka Lenka Tarasidu upozorňuje, že trh s proteinovými výrobky je dnes velmi široký a orientace v jednotlivých produktech není jednoduchá.

„Trh s proteinovými výrobky je dnes velmi široký a dosud u nás neexistoval žádný podobný systém hodnocení. Pro běžného spotřebitele je těžké se orientovat v rozdílech mezi jednotlivými produkty,“ říká. Podle ní může být přínosné zejména to, že systém převádí informace o složení a kvalitě do srozumitelnější podoby. „Pokud by se informace týkající se složení převedly do srozumitelné formy, může to být pro běžného spotřebitele přínosem ve zjednodušení orientace,“ dodává.

Pozitivně hodnotí základní myšlenku také nutriční terapeutka Šárka Knížková. „Ze studií vyplývá, že hodnocení typu semafor patří mezi nejpřehlednější formy komunikace a může spotřebitelům usnadnit orientaci na trhu s potravinami, v tomto případě s proteinovými přípravky,“ uvádí. Oceňuje také, že systém zohledňuje nejen koncentraci bílkovin, ale i jejich kvalitu. Podle ní totiž běžný spotřebitel informace o biologické hodnotě nebo kvalitě proteinových směsí často vůbec nesleduje.

Obě odbornice však upozorňují, že výsledné hodnocení nelze chápat jako univerzální doporučení pro každého. Knížková připomíná, že „neexistuje jeden nejlepší protein pro všechny“ a při výběru hraje roli věk, zdravotní stav, cíle i individuální preference uživatele. Tarasidu doplňuje, že výsledné skóre nemusí vždy odpovídat prioritám konkrétního spotřebitele. Jiný produkt může vyhovovat člověku s intolerancí laktózy, jiný vrcholovému sportovci a jiný například seniorovi.

Výhrady mají odbornice i k samotnému principu univerzálního hodnocení. Knížková zároveň upozorňuje, že při tvorbě podobných systémů je velmi obtížné nastavit kritéria tak, aby stejně dobře fungovala pro všechny skupiny uživatelů. Jako příklad uvádí hodnocení některých aditiv. „Negativní hodnocení některých aditiv, jako jsou sladidla nebo aromata, by teoreticky mohlo vést k situaci, kdy bude lépe hodnocen produkt obsahující klasický cukr. Tím netvrdím, že jedna z těchto variant je obecně lepší nebo horší, pouze upozorňuji na skutečnost, že různé typy složení mohou být výhodné pro různé skupiny spotřebitelů,“ vysvětluje.

Knížková upozorňuje, že z veřejně dostupných informací není zcela zřejmé, jakou váhu mají jednotlivá kritéria při tvorbě výsledné známky. Zároveň připomíná, že některé parametry, jako jsou chuť, rozpustnost, stravitelnost nebo poměr ceny a kvality, nelze jednoduše převést do jednoho čísla. Výsledné hodnocení tak podle obou odbornic může sloužit jako užitečný orientační nástroj, nemělo by však nahrazovat individuální posouzení potřeb konkrétního člověka.

Trend, který podporuje větší transparentnost

Zájem o proteiny podle dat dlouhodobě roste a nabídka se stále rozšiřuje. S tím ale přichází i větší nároky na orientaci zákazníků. Nové hodnoticí systémy, jako je NutraRating, mohou přispět k větší transparentnosti trhu a pomoci lidem porovnávat produkty podle složení, nikoliv pouze podle reklamy nebo atraktivního obalu.

Ať už někdo sahá po syrovátkovém, hovězím nebo rostlinném proteinu, jedno zůstává stejné. Kvalitní bílkoviny jsou důležitou součástí vyváženého jídelníčku. A čím jednodušší bude poznat kvalitní produkt, tím snazší bude i cesta k informovanějšímu výběru.

Zdroje: Jiří Caudr pro Kupi.cz, výživová poradkyně Lenka Tarasidu pro Kupi.cz, výživová poradkyně Šárka Knížková pro Kupi.cz, TZ Pilulka, Qntsport