Co se jedlo na Velikonoce před 100 lety? Budete překvapeni! Lidé si dopřávali i žabí stehýnka
Představte si velikonoční stůl roku 1913. Žádné obložené chlebíčky, žádný bramborový salát. Místo toho žabí stehýnka na Zelený čtvrtek, rybí ragú s račími ocásky na Bílou sobotu a jehněčí hrudí na francouzský způsob na Boží hod. Nahlédli jsme do kuchařky „Mladá hospodyňka“ od Anny Drůbkové z roku 1913 a objevili jsme fascinující svět velikonočních pokrmů našich prababiček. Některé recepty nás překvapily, jiné možná inspirují i vaše letošní sváteční menu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Zelený čtvrtek: Den zelených pokrmů
Zelený čtvrtek byl pro naše předky dnem, kdy se na stole muselo objevit něco zeleného – tradice, kterou naše prababičky svědomitě ctily. Jak vypadalo typické menu v roce 1913?
Špenátové omelety a neobvyklé lahůdky
Hlavním chodem bývaly zapečené vaječné omelety se špenátem, ale oblíbená byla i jídla z hrachu. Specialitou byla takzvaná „svarba“ – vrstvený pokrm z uvařeného hrachu a krup, zalitý rozpuštěným máslem a posypaný osmaženou cibulkou.
Pro dnešního strávníka by bylo jistě překvapením, že k zelenému hrášku se jako hlavní chod podávala i smažená žabí stehýnka – delikatesa, která z našich jídelníčků téměř vymizela.
Velikonoční jidáše
Velikonoční jidáše patří mezi tradiční sladké velikonoční pečivo, které se peče a také jí na Zelený čtvrtek. Jak už název i jejich tvar napovídají, jde o připomínku apoštola Jidáše. Těsto jidáše se podobá tomu na mazanec, je ale hutnější, tvoří se z něj tvary většinou symbolizující oprátku a po upečení se potírá medem. Na přípravu jidáše nejsou vůbec náročné, můžete se do nich tedy bez obav pustit.
Nudle s povidly a mákem
Nudle s povidly a mákem jsou lahodnou vzpomínkou na dětství, která nikdy nezestárne. Toto tradiční české jídlo budou vaše děti milovat a vás přenese zpátky do dětství, kdy vůně linoucí se z kuchyně prozrazovala, že se chystá něco výjimečného. Pojďte se tedy s námi vrátit zpět v čase a připravte si nudle s mákem podle našeho receptu.
Menu na Velký pátek
Na Velký pátek jedly naše prababičky rybí nebo hrachovou polévku. Nezbytnou součástí jídelníčku byla vejce. Jako hlavní chod se podávala buď sázená vejce nebo kadeřenky. Můžeme je přirovnat k vaječné omeletě, do které se přidávaly ančovičky, petrželka a osmažená cibulka. Po usmažení se omeleta smotala a mohla být podávána i jako příloha ke špenátu nebo čočce.
Domácí nudle se syrečky
Nesmíme zapomenout ani na maštěné nudle domácí výroby. Hospodyně uvařené těstoviny omastily máslem a posypaly strouhanými syrečky nebo osmaženou houskou.
Jidášky a čokoládový mouřenín
Nechyběla ani sladká jídla. Mezi ně patřily třeba jidáše s medem. Nešlo ovšem o tradiční recept z kynutého těsta. Tyto jidášky se vykrajovaly z máslového těsta a po upečení je hospodyně potíraly medem. Kromě jidášků naše prababičky pekly i mouřenín – čokoládový nákyp, který se jedl s meruňkovou pěnou.
Jaký byl jídelníček na Bílou sobotu?
Protože Velikonoce jsou svátky jara, nemohla chybět polévka z jarní zeleniny. Dávala se do ní na kostičky nakrájená mrkev, celer, petržel a chřest. K polévce jste ještě dostali osmaženou housku.
Rybí ragú s račími ocásky
K Bílé sobotě patřily podle kuchařky Anny Drůbkové také jídla z ryb. Kromě klasiky v podobě smažené ryby s křenem jste mohli ochutnat také paštičky z máslového těsta. Ty byly nadívané „sekanou“ ze štiky nebo kapra. Tato rybí nádivka se ještě ochucovala ančovičkami. Oblíbené bylo i rybí ragú. To se připravovalo z kapra, štiky, račích ocásků, hub, chřestu a květáku.
Velikonoční mrkvový beránek
Upečte si letos odlehčeného velikonočního mrkvového beránka, díky kterému si nebudete muset hlídat svoji váhu. Máme pro vás skvělý recept, který neobsahuje cukr, naopak je plný šťavnaté mrkve, sušeného ovoce a křupavých vlašských ořechů.
Velikonoční nádivka s kopřivami
Připravte si letos o Velikonocích skvělou velikonoční nádivku s kopřivami, která zaručeně zazáří na každém slavnostně prostřeném stole. Můžete ji podávat jako přílohu k masu, ale vynikající je i jen tak samotná. Pojďte se tedy pustit do přípravy, není to vůbec nic složitého.
Kraple a kapucínský nákyp
Nesmíme zapomenout ani na kraple. Šlo v podstatě o plněné těstoviny – jako nádivka se do nich dával špenát, krupice nebo tvaroh.
Ze sladkých jídel patřil k Bílé sobotě tradičně mazanec a beránek. Ovšem mohli jste si upéct i kapucínský nákyp. Byl to moučník z čokolády, do kterého se dávala spousta vajíček, citronová a pomerančová kůra a také houska, politá rumem.
A co Boží hod Velikonoční?
Ten byl ve znamení hovězího a jehněčího masa. Ale začneme popořadě, nejdřív polévka. Vařil se klasický hovězí vývar, jen se do něj místo nudlí dávaly krapličky – plněné těstoviny, do kterých se dělala nádivka z jehněčího osrdí. Pokud vám tahle kombinace neseděla, mohli jste si raději dát polévku s hovězím mozečkem.
Dobroty z jehněčího masa
Jehněčí bylo v minulosti poměrně běžnou součástí jídelníčku. Na Boží hod se připravovala jehněčí pečeně ze „zadečku“ nebo smažené jehněčí hrudí na francouzský způsob. Hrudí se uvařilo ve slané vodě s cibulí a po vychladnutí ho hospodyně vykostily a zbavily všech chrupavek. Maso nakrájely na plátky a namočily ho do zahuštěné polévky. Plátky pak daly vychladit a jakmile na nich polévka zatuhla, obalily je v rozšlehaném vejci, ve strouhance a usmažily na másle.
Nechybělo ani hovězí a telecí
Jako hlavní chod z hovězího masa jste si mohli dát hovězí se špenátem, rýží, mrkvičkami a bramborami, případně hovězí se smaženými rýžovými hruštičkami, které bychom mohli přirovnat k dnešním nokům.
Nesmíme zapomenout ještě na nadívané telecí hrudí. Nádivku tvořily housky, namočené v mléce, vejce, citronová kůra, sekaná petrželka a pro lepší chuť jste do ní mohli přidat strouhané sladké a hořké mandle.
Tipy na barvení vajíček
Na Boží hod Velikonoční se také barvila vajíčka. Anna Drůbková uvádí ve své kuchařce několik tipů, jak na nádherné kraslice. Doporučovala k barvení používat bílá vajíčka, protože lépe chytnou barvu. Pokud jste chtěli žlutá vajíčka, barvili jste je v cibulových slupkách. Pro ještě lepší obarvení doporučovala Anna Drůbková přidat do vody k cibulovým slupkám lžíci octa. Aby byla barevná vajíčka i krásně lesklá, potírala se slaninou.
Anna Drůbková uvádí i další jednoduchý způsob na „okrašlování“ vajec. Na vejce se přiložily lístky jetele, hřebíčku nebo jiných bylinek. Aby na něm lístečky držely, přivázaly se k němu tenkou nitkou. Po obarvení vajíček zůstanou na místě lístků bílá místa. Tak to doma zkuste!
Zdroj: kuchařka Mladá hospodyňka od Anny Drůbkové, Kupi.cz
Čtěte dále...
Kdo nemá chytré hodinky, jako by nebyl. Češi je chtějí čím dál víc, zachraňují životy, říká prodejce