Co když cesta ke zdravějšímu a spokojenějšímu já nezačíná u dokonalé postavy, ale u schopnosti naslouchat vlastnímu tělu? Kristýna Coufalová vyšla ven s programem The Kristýna Method, který propojuje pohyb, dech a péči o psychickou pohodu. V rozhovoru prozrazuje, proč někdy stačí pár vědomých nádechů, jak najít rovnováhu mezi tělem a myslí a jak docílit toho, aby péče o sebe nebyla jen další položkou na seznamu povinností, ale přirozenou součástí života.
Kristýna Coufalová je majitelkou The Move & Heal Academy – prostoru, kde se mohou lidé soustředit na pohyb i duševní pohodu. Od roku 2019 rozvíjí vlastní přístup k pohybu a péči o sebe. S využitím poznatků z psychoterapie a psychologie vytvořila svůj vlastní přístup ke cvičení The Kristýna Method. Ten propojuje všechny druhy cviků, které jsou Kristýně blízké – jógu, pilates a barre.
Autorská metoda se soustředí nejen na to, co je oku viditelné, ale také na duševní pohodu. Jak sama Kristýna popisuje, při pohybu totiž nejde jen o dokonalý výkon. Mnohem přednější je podle ní to, aby si člověk z lekce odnesl větší důvěru ve své tělo a něco, co mu bude sloužit i v běžném životě. Do cvičení promítla špetku antického ideálu harmonie těla a ducha. Výsledkem je metoda, která posiluje nejen svaly, ale i schopnost soustředění a schopnost porozumět sám sobě.
The Kristýna Method je můj autorský přístup, který propojuje pohyb, dech a všímavost do jednoho celku. Rozvíjím ji od roku 2019. Její podstatou je přizpůsobit lekci člověku — jeho možnostem, aktuálním potřebám i tomu, co si z ní chce odnést do běžného života.
Nejde jen o to správně provést cvik. Důležité je, jak se v něm člověk cítí, jestli vnímá své hranice a zda dokáže zpomalit, když to potřebuje. Vzdělávání v oblasti psychologie a psychoterapie mi pomáhá přistupovat k lidem citlivě a s respektem. Moje lekce ale psychoterapii nenahrazují.
Metoda se skládala postupně z vlastní praxe, zkušeností s klienty a dalšího vzdělávání. Absolvovala jsem řadu kurzů zaměřených na různé styly pohybu, dech a meditaci i na psychologická, psychoterapeutická a edukační témata. Přesný počet hodin si neeviduji, ale vzdělávání a praxe jsou její pevnou součástí.
The Kristýna Method se dál vyvíjí. Sleduji, jak lidé na jednotlivé části lekce reagují, zda se cítí bezpečně a jestli jim daný prvek skutečně něco přináší. Pokud něco nefunguje, upravím to. Metoda pro mě není neměnný scénář, ale živý přístup, který má jasný směr a zároveň se učí z praxe.
Nejdůležitější je pro mě zkušenost samotného člověka. Jak se cítí před lekcí a po ní? Vnímá své tělo s větší důvěrou? Je pro něj pohyb přístupnější? Dokáže poznat, kdy potřebuje zpomalit? I to jsou důležité známky pokroku.
Pokud chce klient sledovat konkrétní změny, můžeme se zaměřit třeba na sílu, stabilitu, rozsah pohybu nebo pravidelnost praxe. Pokrok ale není jen číslo. Někdy znamená i to, že člověk odejde klidnější, přestane se pohybu bát nebo si dovolí odpočinout.
Wellness průmysl chrlí nové trendy, metody a techniky, které slibují pevnější tělo, klidnější mysl i lepší zdraví. Ne všechno, co je právě populární, je však vhodné pro každého. To, co jednomu prospívá, může být pro druhého neúčinné, nebo dokonce škodlivé. Jedním z trendů působících dvousečně jsou dechové techniky...
Rozhodující je, jestli daná metoda odpovídá konkrétnímu člověku, jeho možnostem a zdravotnímu stavu. Skutečná péče neslibuje zázraky ani netlačí každého do stejného řešení.
Nedoporučila bych intenzivní dechovou techniku jako univerzální recept pro všechny. To, že je něco populární, ještě neznamená, že je to vhodné právě pro vás. Pohyb a dech mohou být cennou podporou, ale neměly by se vydávat za léčbu ani nahrazovat zdravotní péči nebo psychoterapii.
Rozlišuji mezi jemnou dechovou prací a intenzivními technikami, které výrazně mění rychlost nebo hloubku dýchání. Vždy vysvětluji, co budeme dělat, a každý může kdykoli zpomalit nebo přestat. Nikoho netlačím do silného prožitku.
Náročné dechové techniky nejsou vhodné pro každého. U některých zdravotních potíží nebo v těhotenství je potřeba nejprve konzultovat konkrétní techniku s lékařem. Záleží na typu dechové praxe i na zdravotním stavu člověka. Bezpečí je důležitější než intenzita zážitku.
Zatímco někdo přichází do cvičebního studia pro pevnější svaly, jiný v něm nachází únik od stresu a chvíli pro sebe. Jak popisuje majitelka studia, obě motivace se vzájemně nevylučují. Až při pravidelném cvičení totiž klienti zjišťují, že jdou fyzické změny ruku v ruce s psychickou pohodou a že péče o tělo může přinášet mnohem víc než jen viditelné výsledky.
Tyto důvody se často prolínají. Někdo přijde s cílem zpevnit tělo a zjistí, že stejně důležitý je pro něj klid v hlavě. Jiný hledá hlavně chvíli pro sebe a postupně získá větší jistotu v pohybu.
Člověk může chtít vypadat lépe a zároveň potřebovat zpomalit, uvolnit napětí a cítit se ve svém těle bezpečněji. Na lekci nemusí volit jen jednu z těchto potřeb.
Nechtěla bych všechny lidi zařadit do jednoho typu. Vnímám ale, že mnozí přicházejí s velkým množstvím informací a doporučení a zároveň s tlakem, že by měli všechno dělat správně. To může být zahlcující.
Vedle fyzického cíle proto lidé často hledají také prostor, kde nemusejí nic dokazovat. Chtějí se hýbat, ale také zpomalit, naslouchat svému tělu a nebýt na sebe tak přísní. Právě takový prostor chci na svých lekcích vytvářet.
Technologie nám pomáhají sledovat naši kondici, jejich údaje bychom však neměli brát jako absolutní měřítko. Stejně důležité je vnímat vlastní tělo a jeho signály. Právě důvěru ve vlastní tělo se Kristýna snaží předávat všem, kteří přijdou na její lekci.
Na lekci mě obvykle navštěvuje přibližně 20 až 25 lidí. Počet se mění podle prostoru, místa i typu lekce — učím v různých prostředích, včetně své školy na Sardinii. Zároveň se snažím skupiny postupně zmenšovat, abych se mohla účastníkům věnovat individuálněji a nabídnout jim vhodné varianty cvičení.
Měsíční návštěvnost závisí na tom, kolik lekcí v daném období probíhá. Lidé přicházejí jak na jednotlivé lekce, tak opakovaně. Jejich přesný poměr se mění podle programu a místa. Důležitější než jedno číslo je pro mě to, aby se nikdo necítil jako anonymní součást skupiny.
Jeho cíl beru vážně. Pokud chce zhubnout, zpevnit tělo nebo se cítit lépe ve svém vzhledu, nemusím mu to vymlouvat. Zároveň ale nechci, aby se pohyb stal trestem za to, jak člověk vypadá.
K původnímu cíli se snažím přidat i další důvody, proč se o sebe starat: Větší sílu, lepší kondici, radost z pohybu a důvěru ve vlastní tělo. Vzhled může být motivací, ale neměl by být jediným měřítkem vlastní hodnoty.
Může se stát, že se péče o sebe někdy promění v další seznam úkolů a člověk má pocit, že selhal, když nestihl cvičit nebo meditovat. To je přesný opak toho, co by měla přinášet.
Nemyslím si, že existuje povinný počet minut. Někdy stačí pár vědomých nádechů, krátké protažení nebo otázka: „Co teď opravdu potřebuji?“ Jindy je největší péčí odpočinek nebo požádat o pomoc. Smysl nemá délka rituálu, ale to, jestli člověku skutečně slouží.
Péče o zdraví není úkol, který jednou dokončíme. Je to průběžný vztah k sobě a v různých obdobích může vypadat jinak. Někdy znamená pravidelný pohyb, jindy návštěvu lékaře, terapii, kvalitní spánek nebo několik dní skutečného odpočinku. Komplexní péče neznamená, že každý den musíme zvládnout celý seznam aktivit. Má být udržitelná a přizpůsobená životu konkrétního člověka.
Technologie může být užitečná, pokud nám pomáhá všímat si dlouhodobých souvislostí. Problém nastává, když člověk začne věřit číslu víc než vlastnímu tělu. Hodinky mohou ukázat určitý údaj, ale neznají celý příběh daného dne ani to, jak se člověk skutečně cítí.
Žádnou hodnotu z chytrých hodinek bych nepovažovala za důležitější než subjektivní pocit člověka — ani skóre spánku, HRV, počet kroků, ani odhad spálených kalorií. Pokud se člověk cítí vyčerpaný, neměl by se nutit do výkonu jen proto, že mu zařízení ukázalo dobré skóre. Technologie má být pomůckou, ne autoritou nad vlastním tělem.
Zdroje: autorský text, autorka The Kristýna Method Kristýna Coufalová pro Kupi.cz