Chtěla zaplatit běžný nákup na samoobslužné pokladně, místo účtenky se ale na displeji objevilo upozornění na překročení váhy. Čtenářka se obrátila na redakci Kupi s otázkou, zda mají samoobslužné pokladny skutečně hmotnostní strop. Oslovili jsme největší řetězce a zjišťovali detaily.
„Nakupuju takhle běžně. Vozík s balením dvoulitrových vod, drogerie v podobě XXL pracího gelu v akci, potraviny. Najednou to pípne a hlásí překročení váhy. Myslela jsem, že je to chyba systému,“ popsala redakci Kupi paní Martina z Prahy.
Situace ji překvapila. O technickém omezení samoobslužných pokladen nikdy neslyšela. A právě to byl impuls, proč jsme oslovili velké obchodní řetězce s otázkou, zda skutečně existují váhové limity a jak jsou nastaveny.
Z odpovědí vyplývá, že hmotnostní limity jsou standardní součástí technologie, ale jejich výše se výrazně liší.
„Samoobslužné pokladny v našich prodejnách mají nastavené technické hmotnostní limity, které vycházejí z parametrů jednotlivých zařízení. Kontrolní váha u samoobslužných pokladen má limit 100 kg,“ uvedl pro Kupi Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
Zároveň dodává, že překročení je v praxi velmi nepravděpodobné: „V praxi je však překročení tohoto limitu v podstatě nemožné, a to jak s ohledem na velikost odkládací plochy, tak na běžný objem zákaznických nákupů.“
Albert dále upozorňuje na nižší limit u váhoskenerů: „Váhoskener, který zákazníci používají pro vážení nebalených položek, jako je ovoce, zelenina či pečivo, má limit 15 kg. Informace o tomto limitu je viditelná přímo na obrazovce zařízení po celou dobu nákupu.“
Pokud systém zaznamená nestandardní situaci, zobrazí chybovou hlášku na obrazovce a zákazníkům je vždy k dispozici obsluha.
„Ano, váhová část samoobslužných pokladen má nastavený hmotnostní limit 15 kg. V případě jeho překročení systém zákazníka upozorní prostřednictvím hlášky přímo na pokladně,“ uvedla Markéta Smutná, manažerka korporátní komunikace.
Podle společnosti je však taková situace spíše výjimečná: „V praxi se s překračováním váhového limitu nesetkáváme.“ Pokud by k tomu došlo, „systém zákazníka automaticky upozorní a nákup je následně dořešen za asistence personálu“.
Zároveň PENNY uvádí i podíl využití těchto pokladen: „Přibližně čtvrtina nákupů dnes v síti PENNY probíhá prostřednictvím samoobslužných pokladen.“
Hranice 15 kilogramů může znít jako vysoké číslo. V běžném nákupu ji ale není složité překročit.
Například balení šesti dvoulitrových vod váží přibližně 12 kilogramů. Přidáte-li k nim jeden větší prací gel o objemu čtyř litrů, dostanete se zhruba na 16 kilogramů. Limit je překročen. Podobně stačí dvě balení balených vod nebo kombinace nápojů, pracích prostředků a například balení mouky, karton mléka či granulí pro domácí zvířata.
U pokladen s limitem 15 kg tak může být problém už při relativně malém počtu těžších položek, nikoli nutně při „plném vozíku“.
V případě Kauflandu se limity liší podle generace zařízení.
„Všechny naše samoobslužné pokladny jsou vybaveny kontrolní váhou. U starších modelů je limit nastaven na 25 kg, u nejnovějších generací pokladen jsme jej navýšili na 70 kg,“ uvedla na náš dotaz Renata Maierl z firemní komunikace společnosti Kaufland.
Řetězec zároveň popisuje konkrétní řešení u těžkých nákupů: „Pokud má zákazník těžší nákup (např. balení vod), asistent prodeje mu zboží naskenuje tak, aby jej nebylo nutné na váhu pokládat.“
A při překročení limitu? „Při překročení limitu obsluha situaci vyřeší během okamžiku odebráním nejtěžších položek ze systému.“
Kaufland zároveň uvádí trend rostoucího využití: „Využití samoobslužných pokladen u nás každý rok roste přibližně o 5 procentních bodů.“
Také Tesco potvrzuje existenci technických limitů, byť konkrétní číslo neuvedlo.
„Ano, stejně jako všechna obdobná zařízení mají i váhy v našich samoobslužných pokladnách stanovené technické limity. Tyto limity jsou součástí běžných bezpečnostních a technických parametrů zařízení a pokladny na ně zákazníka automaticky upozorní prostřednictvím hlášení na displeji,“ uvedla pro Kupi Dora Dvořáková, Communication Coordinator, a doplnila, že při přiblížení k limitu systém zákazníka „jasně a srozumitelně upozorní a nabídne další postup“.
Tesco také prozradilo redakci podíl využití: „V průměrné prodejně dnes probíhá více než 60 % transakcí přes samoobslužné pokladny.“ Řetězec ale zdůrazňuje zachování klasických pokladen: „Naše strategie není nahrazovat klasické pokladny, ty zůstávají důležitou součástí našich prodejen.“
Kontrolní váha je bezpečnostní i kontrolní prvek. Sleduje, zda hmotnost zboží odpovídá naskenovaným položkám. Chrání obchod před chybami i úmyslnými nesrovnalostmi.
Technické omezení je zároveň dáno konstrukcí zařízení. Odkládací plocha i samotný váhový mechanismus mají určitou nosnost. U novějších modelů je vyšší, starší technologie však může být citlivější.
Podle vyjádření řetězců je překročení limitu spíše výjimečné. Pokud k němu dojde, řešení je jednoduché:
Modernizace pokladních zón je součástí širší investiční strategie obchodních řetězců. Vyšší limity u novějších zařízení ukazují, že technologie reaguje na větší objem nákupů i tlak na rychlejší odbavení.
Oslovené společnosti se shodují i v další věci – výzvy k „bojkotu“ samoobslužných pokladen se podle nich do provozu nepromítly.
Redakce Kupi vyrazila do pražského nákupního centra a oslovila několik zákazníků přímo u pokladní zóny.
Z odpovědí je patrné, že samotná existence limitu zákazníkům nevadí tolik jako moment překvapení.
Z vyjádření řetězců je zřejmé, že limity jsou standardní součástí technologie a zákazník je při překročení vždy upozorněn. Rozdíly jsou však výrazné – od 15 kilogramů až po 100 kilogramů podle typu zařízení.
Příběh čtenářky ukazuje, že samotná existence limitu není problémem. Spíše moment, kdy se o něm dozví až při přerušeném nákupu. A právě tehdy se z rychlého odbavení může stát nečekaná pauza.
Zdroje: autorský text, vyjádření obchodních řetězců pro Kupi.cz, respondenti redakce Kupi.cz