Marek šel do supermarketu pro běžný nákup. Pečivo kupovat neplánoval, přesto si všiml detailu, který ho nenechal odejít s klidnou hlavou. Mezi rohlíky ležel zjevně použitý kapesník. Skutečný příběh čtenáře, který se svěřil redaktorce, ukazuje, proč někdy stačí málo, aby se předešlo zdravotnímu riziku pro ostatní.
„Stál jsem u pečiva jen proto, že jsem čekal, až manželka dobere nákup,“ popsal Marek redaktorce. Box s rohlíky měl přímo před sebou. Všiml si něčeho bílého, zmačkaného. Nebyl to ubrousek. „Nejdřív jsem si řekl, že si pečivo nekupuju a nemám to řešit. Pak mi ale došlo, že je únor, lidi kašlou všude kolem a tohle může skončit u někoho doma na stole.“
Tenhle příběh se skutečně stal. Marek se s ním podělil s redakcí, protože dodnes přemýšlí, kolik lidí si mohlo z toho boxu vzít rohlíky, aniž by si čehokoli všimli. Marek si nepřál uvést název konkrétního řetězce. Jednalo se o prodejnu velkého obchodního řetězce v Česku, jehož název redakce zná, ale respektuje přání čtenáře.
Marek je dvaačtyřicetiletý otec dvou dětí. Do stejného supermarketu chodí roky. Samoobslužné pečivo bere jako samozřejmost, stejně jako většina zákazníků. V boxu s rohlíky ležel použitý kapesník. Nebyl schovaný, byl mezi pečivem. Marek chvíli stál opodál a váhal. Říkal si, jestli to není zbytečné řešit. Pak se vydal k pokladně a řekl prodavačce, co viděl.
„Koukala na mě, jako bych si to možná vymyslel,“ vzpomíná. Zavolala ale kolegyni a poprosila ji, aby šla situaci zkontrolovat. Marek šel s ní. Kapesník byl pořád na stejném místě. Marek čekal, že prodavačka kapesník vezme a vyhodí. Místo toho přinesla velký pytel, celý obsah boxu do něj vysypala a pytel označila k odpisu.
„Řekla mi, že jí to přijde nehygienické a že to takhle nechce nechat. Že si to jako vedoucí směny obhájí,“ popisuje Marek. Zároveň se mu omluvila a poděkovala mu, že na to upozornil. Přiznala, že podobné věci se stávají častěji, než by si lidé mysleli, a obchod má jen omezené možnosti, jak chování zákazníků ovlivnit.
„V tu chvíli mi došlo, že si z těch rohlíků klidně mohl někdo vzít snídani pro děti,“ říká. Právě to ho v rozhodnutí jít za pokladní utvrdilo.
Odborník: Jan Hranáč, vedoucí prodejny hypermarketu
Setkáváte se s podobnými situacemi často?
Upřímně, na první poslech to může znít jako výmysl, ale podobné případy řešíme častěji, než by si lidé mysleli. Nejvíc právě v zimě a během chřipkových epidemií. Setkáváme se s tím, že zákazníci u pečiva kýchají, odkašlávají si do dlaní a pak bez rukavic sahají na výrobky. Někdo si dokonce olízne prsty, aby lépe otevřel plastový sáček, a hned potom nabírá pečivo. Z hygienického pohledu je to velmi problematické.
Je takové chování zákazníků rizikové?
Ano. Použitý kapesník může obsahovat viry a bakterie. Pokud přijde do kontaktu s pečivem, nejde o detail, ale o reálné hygienické riziko.
Jak by měl obchod správně postupovat?
Kontaminované potraviny se mají vyřadit. V tomto případě personál zvolil správný a odpovědný postup.
Co má dělat zákazník, který si něčeho všimne?
Upozornit personál a nesnažit se zasahovat sám. I krátká informace může zabránit šíření nemoci.
Proč je důležité ozvat se, i když si pečivo nekupuji?
Protože nejde jen o vás. Jde o ostatní zákazníky, včetně dětí a seniorů.
Na co myslet u samoobslužného pečiva:
Marek říká, že od té doby se u pečiva zastaví pokaždé, i když si ho nekupuje. „Ne proto, že bych chtěl někoho kontrolovat. Spíš proto, že mi došlo, jak málo někdy stačí.“ Jeho zkušenost ukazuje, že upozornění na první pohled drobného problému může mít větší význam, než se zdá.
Zdroje: Kupi.cz – redakční zpracování příběhu zákazníka, vyjádření odborníka Jana Hranáče