„Tady máš rohlík a buď chvíli v klidu.“ Říká vám to něco? Na klasických rohlících vyrostly v Česku (a Československu) celé generace dětí. Nicméně v současné éře zdravého životního stylu nemá bílé pečivo moc dobrou pověst a nejlevnější bílé tukové rohlíky už vůbec ne. Zeptali jsme se odbornice, jak to je.
V českých domácnostech má pečivo výsadní postavení a mezi nejznámější druhy patří právě rohlík a klasický chléb. Rohlík je dokonce považován za typickou českou a slovenskou specialitu, protože v zahraničí sice najdete různé bagetky nebo housky, ale klasický zahnutý rohlík, jak ho známe z našich obchodů, tam běžný není.
Podle statistik se v Česku ročně prodají miliardy kusů rohlíků. Odhady mluví o více než 4,5 miliardy rohlíků ročně, přičemž průměrný Čech jich sní zhruba tři až šest týdně. Jak jsme psali v předchozím článku o rohlících, bez rohlíku nebo chleba si den neumí představit 25 % Čechů.
O bílém pečivu se často mluví jako o nezdravé potravině, ale ve skutečnosti to není tak jednoduché. Samotný rohlík není nutně problém.
„Klasický bílý rohlík sám o sobě není nezdravý. Problém je spíš v tom, že obsahuje hlavně rychlé sacharidy a má málo vlákniny, takže člověka zasytí na kratší dobu,“ vysvětluje pro Kupi výživová poradkyně Anna Doležalová.
Označení „tukový rohlík“ přitom neznamená, že by byl plný tuku. Název jen odkazuje na to, že se při výrobě používá malé množství tuku (nejčastěji oleje nebo sádla), které zlepšuje strukturu a chuť těsta. Ale zpět k tématu… Zásadní je, jak rohlík jíme.
„Když ho někdo jí občas a zkombinuje ho s bílkovinou a zeleninou, není důvod se ho bát. Spíš než jeden konkrétní potravinový výrobek rozhoduje celkové složení jídelníčku,“ připomíná Doležalová.
Jak jsme vyčetli ze štítků pod regály s rohlíky v supermarketech, běžný rohlík má poměrně jednoduché složení. Základem je pšeničná mouka, voda, droždí a sůl. Často se přidává také malé množství oleje nebo cukru. V průmyslové výrobě se navíc používají ještě látky, které zlepšují strukturu těsta nebo prodlužují jeho čerstvost.
Jak už jsme zmínili, z nutričního hlediska má rohlík poměrně vysoký obsah sacharidů a relativně málo vlákniny. Přibližné hodnoty na 100 g:
A proč rohlík z pekárny většinou chutná jinak – líp? Protože se tam většinou připravují tradičnějším způsobem a obsahují méně technologických přísad. Rozdíl může být také v čerstvosti. Pečivo z pekárny bývá upečené přímo na místě, zatímco část pečiva v supermarketech se pouze dopéká ze zmrazených polotovarů. Ale i některé supermarkety si pečou rohlíky vlastní.
„Rohlík si člověk samozřejmě jednou za čas dát může, ale klientům většinou doporučuji celozrnné nebo žitné pečivo. Obsahuje více vlákniny, více zasytí a je výživově hodnotnější,“ říká Doležalová.
Tmavé pečivo se vyrábí z mouky, která obsahuje celé zrno, tedy i jeho obal a klíček. Právě tyto části jsou bohaté na vlákninu, minerální látky a další živiny. Vyšší obsah vlákniny má několik výhod – pečivo vás zasytí na delší dobu, pomaleji zvyšuje hladinu cukru v krvi a podporuje správné trávení.
Nicméně některé tmavé housky nebo chleby jsou jen obarvené karamelem nebo posypané semínky a skutečný obsah celozrnné mouky v nich bývá minimální, tak čtěte popisky.
„Pokud už někdo sáhne po pečivu z bílé mouky, volila bych spíš kvalitní pšeničný chléb než bílé rohlíky. Jako alternativa se hodí právě žitný nebo celozrnný chléb, knäckebroty, křehké plátky a ostatní druh pečiva na tento způsob,“ doplňuje Doležalová.
Pokud tedy rohlíky jíte v rozumném množství a doplníte je už zmíněnou bílkovinou a porcí zeleniny nebo ovoce, klidně můžou být součástí vašeho jídelníčku. Méně zdravé je, když jich sníme příliš hodně samotných, nebo naopak s velmi kalorickými potravinami typu pařížský salát, Nutella apod.
A jak je to s tím hubnutím?
„Nemyslím si, že je nutné bílé pečivo při hubnutí úplně vyřadit. Mnohem důležitější je celkové množství jídla a skladba jídelníčku. Bílé pečivo ale většinou zasytí na kratší dobu, takže člověk může mít dříve hlad. Proto je při redukci praktičtější volit spíše celozrnné nebo žitné pečivo,“ uzavírá výživová poradkyně Anna Doležalová.
Ještě jeden tip na závěr… Jestli jste to nikdy nezkoušeli, můžete si upéct i vlastní domácí rohlíky, není na tom nic těžkého. Základ tvoří mouka, droždí, mléko nebo voda, trochu tuku a špetka soli. Těsto necháte vykynout, vytvarujete rohlíky a v troubě je upečete dozlatova. Výsledkem je pečivo bez zbytečných přísad, které chutná ještě líp než rohlíky z obchodu. Receptů na webu najdete spoustu.
Zdroje: Kupi.cz, výživová poradkyně Anna Doležalová pro Kupi.cz, Pekarske-technologie.cz, Kaloricketabulky.cz, Fitness007.cz