Tavené sýry patří často ke vzpomínkám z dětství, kdy jsme je jedli na svačinu nebo dostávali na táboře k bílému rohlíku. V poslední době je ale odborníci na výživu příliš nedoporučují a to kvůli jejich složení. Co když vám ale chutnají a nechcete se jich vzdát?
Takový trojúhelník taveného sýra byla dříve oblíbená dětská svačinka a někteří ji mají v oblibě dodnes. Pravdou ale je, že do zdravého jídelníčku spíše nepatří. Proč? Zejména kvůli složení. Řekneme vám, co je problém nebo jaké jsou vhodnější varianty.
Sýr s lesklým povrchem je zpracovaná potravina, o kterých již víme, že bychom je měli omezovat. „Tavené sýry vznikají rozpuštěním klasického sýra, často zbytkového (například eidamu nebo goudy) pomocí tavicích solí. Ty zajišťují jejich hladkou konzistenci a dlouhou trvanlivost. Dalšími složkami jsou rostlinné tuky, modifikovaný škrob, sušené mléko, voda, sůl a další dochucovadla. Už z tohoto výčtu je patrné, že se nejedná o nic zdravého,“ uvádí pro redakci Kupi.cz nutriční terapeutka Lenka Tarasidu.
Pro pochopení přinášíme vysvětlení důležitých pojmů – složek, které se v tavených sýrech vyskytují:
I tavené sýry patří mezi mléčné výrobky, které se doporučují konzumovat zejména kvůli příjmu vápníku. Jenže právě u těchto druhů sýrů je s tímto problém. „Tavené sýry obsahují nadměrné množství fosforu, což může být problém. Jelikož vápníku v nich není tolik, tím dochází k nerovnováze. Větší množství fosforu může vést ke snížení vstřebávání vápníku, což je problém u dětí, seniorů a osob s osteoporózou,“ varuje Tarasidu.
Konkrétní srovnání obsahu vápníku: Tavený sýr (100 g) obsahuje průměrně 412 mg vápníku, kdežto tvrdý sýr eidam (30 %) obsahuje 709 mg vápníku. Zajímavé a možná pro někoho nečekané je, že ve 100 g máku je 1 262 mg vápníku.
Konkrétní srovnání obsahu fosforu: Tavený sýr (100 g) obsahuje od 783 mg až do 1 459 mg fosfátů (soli kyseliny fosforečné), kdežto tvrdý sýr eidam (30 %), obsahuje cca 536 mg fosfátů.
Tento domácí tavený sýr je na přípravu rychlý, zároveň levný a rozhodně lepší než z obchodu. Vytvoříme si tak kvalitní základ pro různé pomazánky nebo chutný dip či zdravou svačinu.
Není sýr jako sýr a zde to platí dvojnásob. Bohužel obsahují větší množství nezdravých složek, které našemu organismu neprospívají, naopak ho spíše zatěžují. „Ve srovnání s kvalitními tvrdými sýry obsahují méně vápníku, nízký obsah bílkovin a naopak vysoký obsah soli. Bývá jí kolem 1,5–3 g na 100 g, což může zvyšovat riziko vysokého krevního tlaku. Dále pak obsahují nasycené tuky, které bychom měli omezit,“ říká nutriční terapeutka.
Vždy je vhodné nahradit vhodnější potravinou či variantou, která je kompromisem. Místo tavených sýrů je lepší zařadit do jídelníčku sýry přírodní s vysokým obsahem vápníku, jako je eidam 20 % nebo 30 %. Ve střední míře goudu, čedar nebo ementál. Dále pak volte cottage, ricottu nebo tvaroh.
„Tavené sýry do zdravého jídelníčku rozhodně nedoporučuji. Pokud se jich ale nechcete vzdát, používejte je jen občasně. Porovnávejte jejich složení a vybírejte výrobek co s nejnižším obsahem soli a bez zbytečných dalších aditiv. Čím kratší výčet složení, tím lépe. Kombinujte s celozrnným pečivem, kvalitní šunkou, vejcem a dostatkem zeleniny,“ zakončuje Lenka Tarasidu.
Problémem má být i aluminiový obal, do kterého se sýr dává ještě horký a hrozí přiškvaření materiálu k potravině. Je to jako se vším – tavené sýry si klidně dopřejte, ale jen občas a určitě je zahrňte do kategorie „méně výživné“. Pokud vám hodně chutnají a neumíte si bez nich představit život, tak se netrapte a sem tam si ho na pečivo namažte, ale neměl by být v jídelníčku každý den.
Zdroje: Výživová poradkyně Lenka Tarasidu, Kupi.cz, Bezpečnost potravin, NIZP, Studie o nadměrném příjmu fosforu a jeho vlivu na zdraví kostí, d-test, Research Gate