Regály, které dříve patřily obyčejným jogurtům a tvarohům, dnes okupuje spousta produktů s výraznými nápisy „High Protein“. Proteinové pudinky, tyčinky, jogurty nebo instantní kaše se staly běžnou součástí nabídky téměř všech obchodních řetězců. Výrobci nás lákají na výživu pro naše svaly i pocit sytosti. Jsou ale tyto proteinové výrobky lepší než ty klasické, nebo jde jen o chytrý marketing?
Ještě před několika lety byly proteinové výrobky výsadou specializovaných fitness shopů pro kulturisty. Dnes je najdeme v každém supermarketu. V chladicích boxech narazíte na spoustu proteinových jogurtů, tvarohů nebo pudinků. Mezi trvanlivými potravinami se zaje vyjímají proteinové tyčinky a instantní kaše. Výrobci jdou však tak daleko, že nálepku „Protein“ dostává i chléb, těstoviny nebo třeba pochutiny ve formě zdravějších chipsů.
Jedna porce těchto výrobků v sobě obvykle ukrývá 15 až 25 gramů bílkovin. Pro srovnání jde o množství, které najdete v jedné vaničce klasického polotučného tvarohu nebo v pořádné porci řeckého jogurtu. Podle spotřebitelské organizace dTest je v tom ale háček. Jejich analýzy varují, že nápis „proteinový“ funguje na zákazníky doslova jako magnet. U řady produktů není obsah bílkovin o moc větší než u jejich klasických protějšků. Zato cena je i o několik procent vyšší.
Popularita těchto svačin není jen věcí módy, má i pevné vědecké základy. Bílkoviny jsou totiž nekompromisním zabijákem hladu. Studie publikovaná v odborném časopise American Journal of Clinical Nutrition uvádí, že pro podporu sytosti a kontrolu hmotnosti je vhodné cílit na 1,2 až 1,6 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Důležité tedy je, aby každé hlavní jídlo obsahovalo zhruba 25 až 30 gramů bílkovin.
V našem těle totiž bílkoviny doslova přenastavují hormonální rovnováhu. Zvyšují hladinu hormonů, které mozku hlásí spokojenost a sytost. Naopak také tlumí hormon ghrelin, který nám velí neustále jíst. Právě proto může být proteinová svačina v hektickém dni geniálním nástrojem, jak předejít večerním náletům na spíž.
Vyšší příjem proteinů je naprosto zásadní při hubnutí a nejde přitom jen o výše popsaný pocit sytosti. Podle výzkumů v časopise International Journal of Obesity pomáhá strava bohatá na bílkoviny nejen redukovat váhu, ale hlavně chránit svalovou hmotu. Tělo tak pálí především tuk a důležitá svalová hmota zůstává nedotčená.
Fitness trenér a výživový poradce Filip Vymazal je ale v souvislosti se speciálními proteinovými produkty trochu zdrženlivější a upozorňuje, že nejsou při dietě povinností: „Proteinové potraviny ze supermarketu mohou být praktickou svačinou například po tréninku nebo ve chvíli, kdy člověk nestíhá běžné jídlo. Jejich výhodou je hlavně rychlost a jednoduchost. Nejde ale o povinnou součást jídelníčku, spíše o takový doplněk,“ vysvětluje.
Dodává, že většina z nás dokáže své potřeby pokrýt mnohem přirozeněji. „Pokud má člověk pestrý jídelníček a jí například jogurty, tvaroh, vejce nebo luštěniny, často žádné speciální proteinové výrobky nepotřebuje. Jsou spíš pohodlnou alternativou pro dny, kdy člověk nestíhá.“
Nenechte se opít nápisem na přední straně obalu. Mnohé „fitness“ tyčinky nebo dezerty mají k dietní potravině hodně daleko a nutričně se blíží spíše běžným cukrovinkám. Při výběru pečlivě sledujte nutriční tabulku na zadní straně obalu. Kvalitní proteinová svačina by měla mít ideálně alespoň 10 g bílkovin na každých 100 kcal energie.
„Nápis protein na obalu ještě neznamená, že jde o automaticky zdravější výrobek. Důležité je podívat se na celé složení a výživové hodnoty,“ upozorňuje Vymazal.
Z dlouhodobého hlediska navíc ani hory proteinů nevyřeší špatný životní styl. Přehled studií v British Journal of Nutrition ukazuje, že vysokoproteinové diety sice v prvních měsících vedou k bleskovému úbytku váhy, ale po roce se rozdíly mezi různými dietami stírají. Proteinová tyčinka zkrátka nenahradí dostatek pohybu, spánku a pestrý vyvážený jídelníček.
Zeptali jsme se pěti respondentů, jak se k proteinovému boomu staví oni:
Zdroje: Kupi.cz, fitness trenér a poradce Filip Vymazal pro Kupi.cz, dTest, NCBI, Nature, ScienceDirect