Chtěla si jen vyzkoušet kulmu na vlasy. O pár dní později si v lékárně kupovala přípravky proti vším. Skutečný příběh, který ukazuje, že i běžný nákup může mít nečekané následky.
„Jen jsem si chtěla upravit vlasy. Odnesla jsem si něco, o čem se nemluví nahlas.“ Martina (29) se redakci Kupi.cz svěřila s příběhem, který by raději nezažila. Stačila chvilka v obchodě, kde si zkoušela vystavený kulmofén. Chtěla si jen zkusit, jak by na jejích vlasech vypadal účes z reklamy. „Bylo to mezi řečí. Paní mi říkala, ať si to zkusím, že to je naprosto v pohodě, že se jedná o předváděcí vzorek výrobku. Tak jsem ho přiložila k hlavě a nechala pár vteřin zapnutý,“ říká Martina. O pár dní později jí hlava svědila tak, že si rozškrábala kůži do krve.
„Nikdy jsem si nemyslela, že vši chytnu jako dospělá. A rozhodně ne v obchodě,“ popisuje. Žije sama, nechodí do škol, s dětmi není v kontaktu. „Jediná možnost, co mi vychází, je ta kulma. Přesně to sedí s tím, kdy se to rozjelo.“
Martina se snažila jednat rychle, kontaktovala zákaznický servis řetězce i samotnou prodejnu, kde výrobky nabízejí k otestování, aby přístroj někdo dezinfikoval a další lidé nedopadli stejně. „Jenže dovolat se nešlo nikam. V e-mailu mi pak napsali, že podle prodavaček jsem přístroj nepoužila. Jenže já tam byla. Poslala jsem jim i fotky. A oni pořád dokola to samý.“
Co jí vadilo nejvíc? Ne samotná infekce. „Byla jsem naštvaná, že mě brali jak hysterku, co si něco vymýšlí. Přitom jsem jen chtěla, ať to vyčistí, než to zkusí někdo další.“
Redakce oslovila kadeřníka Víta Páneka, který má s promováním vlasových spotřebičů zkušenosti ze své mnohaleté praxe.
Je možné chytit vši z vystaveného přístroje v obchodě? „Ano, pokud přístroj někdo použije krátce po nakažené osobě, riziko tam je. Vši sice mimo tělo dlouho nevydrží, ale několik hodin přežít mohou. Stačí, aby se do přístroje zachytil vlas s hnidou, a problém je na světě.“
Jak by měly obchody testery hygienicky ošetřovat? „Pokud umožňují kontakt s pokožkou nebo vlasy, měly by mít jasná pravidla. Ideálně dezinfikovat po každém použití nebo nabídnout jednorázové hygienické návleky. V kosmetice je to běžné, u elektrických přístrojů zatím méně. Já osobně po každé zákaznici jsem nástavce při promoakcích po každém použití pečlivě dezinfikoval.“
Co by měl člověk dělat, když má podezření na nákazu z obchodu? „Určitě si vše dokumentovat, fotky, datum návštěvy, ideálně účtenku, pokud jste daný výrobek pak i zakoupili. A obrátit se na provozovatele. Pokud nereaguje, kontaktujte Českou obchodní inspekci nebo krajskou hygienickou stanici.“
Jednejte co nejdřív. Čím dřív zasáhnete, tím lépe se problém řeší. Všechno si zapisujte. Včetně fotek, e-mailů nebo času návštěvy. Oslovte obchod. Pokud nereaguje, kontaktujte hygienu nebo ČOI. Chraňte ostatní. Informujte své okolí, především domácnost.
Testery používejte s rozumem. Kde je kontakt s tělem, tam je i riziko. „Už si nic v obchodě na sebe nepřiložím. Ani kdyby mi to nabízeli zadarmo.“ Martina se po zkušenosti rozhodla raději utratit víc peněz, než znovu riskovat. „Nešlo o vši. Šlo o to, jak se mnou jednali. Všechno jsem jim slušně napsala. A místo omluvy jsem dostala odpověď, že se to nestalo.“
Dnes už si podle svých slov žádný výrobek na prodejně nevyzkouší. „Jestli jsem někomu pro smích, tak ať. Ale jestli ten příběh pomůže aspoň jedné další holce, co se rozhodne ten kulmofén nezkoušet, tak to za to stálo.“
Redakce Kupi.cz obdržela tento příběh čtenářky Martiny prostřednictvím e-mailu a následně s ní ověřila klíčové detaily, včetně konkrétního data a místa nákupu, i poskytnuté fotografie z prodejny. Redakce se pokusila oslovit daný obchodní řetězec s žádostí o vyjádření, ale k uzávěrce článku jsme odpověď neobdrželi. Článek byl zveřejněn s vědomím, že popsaná zkušenost může sloužit jako důležité upozornění na možná hygienická rizika při testování vystavených výrobků.
U testovacích elektrických přístrojů pro úpravu vlasů sice v současnosti neexistuje specifická právní úprava, ale zásady správné hygienické praxe stanoví, že by měly být ošetřeny po každém použití nebo vybaveny jednorázovými ochrannými kryty.
Spotřebitelé mají právo požadovat informace o hygienickém ošetření výrobku a v případě pochybností se obrátit na krajskou hygienickou stanici nebo Českou obchodní inspekci. Případ Martiny tak otevírá diskuzi o potřebě zpřísnění pravidel a větší osvěty v oblasti hygieny ve veřejně přístupných testovacích zónách.
Zdroj: Skutečný příběh čtenářky Martiny, který redakci poskytla prostřednictvím e-mailu. Zveřejněno se souhlasem