Nakládáme nákup, spěcháme domů a dál už se nedíváme. Právě pod výdejovou částí pokladny se ale podle záběrů z úklidu jedné evropské prodejny hromadí nejvíce nečistot. Video otevřelo téma, které si zákazníci běžně nepřipouštějí: Supermarket není sterilní prostředí, ale logistický provoz s vysokou zátěží. Jak často se tato místa čistí a jaká pravidla pro ně platí?
Video, které zveřejnila italská úklidová firma AGA Servizi na svém Instagramu, zachycuje detailní čištění prostoru pod výdejovou částí pokladny v jedné z tamních prodejen řetězce Lidl. Kamera míří pod kovový rám a plastové válečky, po nichž se posouvá nákup do odkládací zóny. Právě zde se podle záběrů nahromadily zbytky potravin, drobky i zaschlé tekutiny.
Nejde o senzaci. Spíše o připomenutí toho, že pokladní pás je jedním z nejvíce exponovaných míst v obchodě. Zboží zde přichází do přímého kontaktu s povrchem, kterého se během dne dotknou stovky lidí.
Konstrukčně je tento prostor hůře přístupný. Válečky jsou usazené v rámu, pod nimi je dutina. Pokud se část pravidelně nerozebírá, běžný denní úklid ji nemůže důkladně zasáhnout.
Diskuse pod příspěvkem rychle přerostla samotné záběry. Firma AGA Servizi v komentářích uvedla, že šlo o „mimořádné hloubkové čištění“, nikoli o každodenní údržbu.
Z komentářů vyplynulo, že běžný úklid pokladen zajišťují zaměstnanci prodejny v rámci každodenního provozu, zatímco detailní zásahy do hůře přístupných částí jsou plánovanou a finančně náročnější operací, kterou provádí specializovaná firma.
Reakce uživatelů byly rozdělené. Část ocenila důkladnost zásahu, jiní upozorňovali, že provoz supermarketu je personálně náročný a že každodenní detailní rozebírání zařízení není realistické.
Hygiena v prodejnách potravin podléhá v Česku dohledu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách, ukládá provozovatelům povinnost zajistit, aby zařízení a prostory nepředstavovaly riziko kontaminace potravin.
Evropské nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin zároveň stanoví povinnost udržovat vybavení v čistotě a v dobrém technickém stavu. Součástí provozu bývají tzv. sanitační plány, které určují frekvenci a rozsah čištění jednotlivých částí zařízení.
Redakce Kupi oslovila největší obchodní řetězce s dotazem, jak často probíhají hloubkové úklidy a zda se týkají i hůře přístupných míst pod pokladnami.
Systém úklidu popsala pro redakci Kupi také společnost Lidl. Podle vyjádření řetězce probíhá sanitace na základě interního manuálu, který přesně stanovuje rozsah i frekvenci jednotlivých úkonů.
„Úklid provádíme na základě manuálu, který byl pečlivě sestaven tak, aby zahrnoval každý prostor prodejny. Jasně popisuje, kde, kdy a čím se má čistit. Tento úklid je prováděn školeným personálem. Úklidy a čištění, které vyžadují odbornost nebo speciální vybavení, jsou prováděny externími dodavateli jak na pravidelné bázi, tak jednorázově v případě potřeby,“ uvedla společnost Lidl pro Kupi.
Běžný každodenní úklid podle řetězce zajišťují převážně kmenoví zaměstnanci, často přímo prodavači jako součást svých pravidelných činností. Specializované firmy se zapojují u náročnějších zásahů, například při odmrazování mrazicích buněk, čištění chladicího nábytku vysokotlakými čističi nebo sanitaci nákupních vozíků.
Pravidelně probíhá také generální úklid celé prodejní plochy včetně zázemí a skladu. Prodejny jsou zároveň kontrolovány specializovanými deratizačními firmami.
Řetězec uvádí, že využívá kombinaci ruční práce a technologií. Prodejny jsou vybaveny čisticími stroji na podlahové plochy, mrazicí buňky čistí externí společnosti párou. „Samotný úklid ale stále spočívá z velké části v ruční práci,“ doplňuje Lidl s tím, že v novém konceptu prodejen řeší i čištění ve větších výškách – například mytí výloh ze země pomocí speciálních kartáčů a měkké vody.
Podle Dory Dvořákové, Communication Coordinator společnosti Tesco, probíhá úklid ve více úrovních.
„Úklid a sanitace probíhají ve všech našich prodejnách průběžně každý den. Kromě každodenního úklidu se provádí také pravidelné hloubkové čištění vybraných úseků – obvykle týdně, měsíčně nebo čtvrtletně, v závislosti na typu a potřebách daného úseku,“ uvedla pro Kupi.
Tesco potvrzuje, že se zásahy týkají i technických částí zařízení. „Také tato místa jsou pravidelně čištěna. Zařízení se v plánovaných intervalech rozebírají, odsouvají nebo zvedají tak, aby bylo možné provést úklid i v hůře přístupných částech,“ doplňuje Dvořáková.
Řetězec kombinuje interní zaměstnance a externí specializované společnosti. Účinnost sanitace ověřuje mimo jiné kontrolními stěry, které probíhají dvakrát ročně. Minimálně dvakrát ročně se koná celkový audit prodejny a týdně probíhá kontrola úklidu prováděného externí firmou.
Podobně popisuje systém i Albert. Jak pro Kupi uvedl Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert, sanitace probíhá kombinací interních týmů a externích specialistů.
„Každodenní úklid a průběžné sanitace provádějí interní týmy, případně úklidoví roboti, zatímco specializované hloubkové čištění zajišťují certifikované externí společnosti,“ říká Mareček.
Hůře přístupné části podle něj nejsou vynechány. „Hůře přístupné části prodejen, jako jsou pokladní pásy, výdejové zóny, prostory pod pokladnami a regály, jsou součástí našich sanitárních plánů. V plánovaných oknech zařízení odsouváme či částečně demontujeme a používáme technologie a prostředky určené pro potravinářství, aby bylo možné zajistit účinné čištění a dezinfekci i v obtížně dostupných zónách,“ doplňuje.
Také Kaufland pracuje s předem definovanými sanitačními plány. Jak pro Kupi uvedla tisková mluvčí Renata Maierl, frekvence úklidu je rozdělena podle typu činností. „Všechny prodejny se řídí definovanými sanitačními plány, které určují konkrétní úklidové činnosti, jejich frekvenci (denní, týdenní, měsíční) a používané sanitační prostředky,“ uvádí Maierl.
Nad rámec toho má každá prodejna stanoven plán externích úklidů na celý obchodní rok, který zahrnuje například hloubkové čištění chladicího a mrazicího nábytku nebo generální úklidy.
Redakce vyrazila do jednoho z pražských nákupních center a oslovila několik zákazníků přímo u pokladen.
Z odpovědí je patrné, že téma nevzbuzuje paniku, ale spíše otázky. Lidé očekávají, že obchod má nastavená pravidla. Zároveň si uvědomují, že část odpovědnosti leží i na zákaznících – například při manipulaci s nebaleným pečivem či netěsnícími obaly.
Z odpovědí oslovených řetězců vyplývá, že hloubkové čištění hůře přístupných míst není nahodilé, ale probíhá podle stanovených plánů. Běžná údržba je každodenní, detailní zásahy jsou periodické a často zajišťované externími firmami.
Video z Itálie tak spíše připomnělo, že supermarket je vysoce zatížený provoz, kde údržba neprobíhá jen na viditelných plochách. Z pohledu zákazníka je klíčové, že hygienu upravují konkrétní zákonné povinnosti a pravidelné kontroly.
Nákupní pás není sterilní prostředí. Je to místo s intenzivním provozem. Otázkou proto není, zda se pod válečky může hromadit prach nebo drobky, ale jak systematicky a pravidelně se tato místa čistí.
Zdroje: autorský text, sociální sítě, vyjádření řetězců pro redakci, sociální sítě, AGA Servizi