Obal z Česka, vajíčka třeba z Polska: Značení na obalu vůbec nemusí prozradit, odkud vejce opravdu jsou

Jakosti vajec

Věděli jste, že vejce mají své třídy kvality? Dělí se do tříd A a B. V obchodech běžně narazíte jen na třídu A – to jsou ta čerstvá, která končí na našem talíři. Vejce třídy B byste v supermarketu hledali marně – jsou určená výhradně pro průmyslové zpracování a do běžného prodeje se nedostanou.

Jaké jsou velikosti vajec?

Vejce ze skupiny A můžeme sehnat v následujících velikostech:

• XL – velmi velká vejce, váží minimálně 73 g
• L – velká vejce, váží minimálně 63 g
• M – střední vejce, váží minimálně 53 g
• S – malá vejce, kterákoli vážící pod 53 g

Zvláštností jsou pak velmi velká vejce, která mohou vážit až 115 gramů – jsou však spíše raritou, objevují se ve snáškách maximálně ze 2 %. Kontroloři, kteří mají na starosti dodržování správných podmínek u chovu a prodeje vajec, mají stanoveny odchylky hmotnosti dle výše uvedených skupin. V jednotlivých šaržích je tak tolerována odchylka až 20 % vajec s nižší hmotností.

Při skladování musí být dodržena teplota od 5 do 18 °C. Od poloviny roku by měla nastat v tomto bodě změna, vejce se budou moci skladovat až do teploty 24 °C. Vejce by se do obchodu neměla dostat později než 7 dní před minimálním datem spotřeby.

Údaje, které je povinné uvádět na vejcích

Vejce dostupná z obchodů jsou označena 7místným červeným kódem. Co vlastně znamená?

První číslice značí metodu chovu nosnic:

• 0 značí vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO vejce)
• 1 značí vejce nosnic ve volném výběhu
• 2 značí vejce nosnic z halách na podestýlce
• 3 značí vejce nosnic v klecích

Prostřední dvě písmena značí skutečný původ vajec

Kromě CZ (Česká republika), můžeme najít také SK (Slovensko), LT (Litva), PL (Polsko), DE (Německo), NL (Nizozemí) či ES (Španělsko). Poslední čtyři číslice jsou registračním číslem chovu. Pokud by vás zajímalo konkrétní hospodářství, odkud vejce pochází, lze jej dohledat v databází na webu Mezinárodního testování drůbeže. Stačí zadat čtyřčíslí uvedené na vejci za zemí původu.

• Kódy států se na vejcích uvádějí podle standardu ISO 3166-1.
• Pokud budete mít doma vejce, které nelze nalézt v databázi, zkuste si vyhledat více informací k ISO směrnici a jejím standardům.

Povinné údaje na obalech

Na obalu vajec musí být uvedena produkce, která vejce poskytuje k prodeji. Musí obsahovat jméno nebo adresu firmy. Třídírna se pozná podle přiděleného identifikačního čísla, například „CZ 123“, které přiděluje Státní veterinární správa, čímž provozovnu schvaluje pro třídění a balení.

Na obalu také najdete povinné údaje, jako je množství vajec v balení či datum minimální spotřeby s doporučením správného skladování. Dále je třeba uvádět jakost, hmotnostní skupinu a vysvětlení kódu producenta. Obal se v neposlední řadě neobejde bez uvedení metody chovu nosnic samotných vajec.

Pozor na původ!

Nenechte se zmást původem uvedeným na obalu – nemusí se totiž shodovat s opravdovým původem samotných vajec. Údaje na obalu totiž často označují jen místo balení a třídění, nikoliv skutečný původ vajec.

Prodej vajec přímo od chovatele

Vejce od chovatelů musí mít označené minimální datum spotřeby a musí také být uvedeny informace o chovateli. Maximální možná doba pro prodej vajec od chovatelů je 21 dnů od snůšky.

Ostatní produkty z vajec

Pokud se nejedná o prodej vajec čerstvých, ale například vařených nebo barvených, tyto výrobky se řadí do kategorie vaječných výrobků nebo výrobků z vajec a na obalu musí mít uvedeno označení výrobce. Délku minimální trvanlivosti a podmínky skladování si výrobce stanovuje sám v souladu se zákonem o potravinách.

Pokud vám tedy skutečně záleží na původu vajec, vyplatí se znát jejich značení, nebo mít po ruce domácího chovatele. A pokud také znáte mýtus o tom, že čím žlutější žloutek, tím zdravější vejce, nenechte se zmást – barvu může ovlivnit i pouhý obsah krmiva slepic, třeba i s přidaným barvivem.

Zdroje: Bezpečnost potravin, Česká vejce, Akademie kvality