Bolavé klouby zdaleka nejsou jen záležitostí seniorů, ozvat se dokážou prakticky v jakémkoli období života. Potrápí aktivní sportovce i ty, kteří celé dny prosedí u počítače. Dobrá zpráva je, že existují potraviny, kterými můžeme kloubům pomoct a dlouhodobě je podpořit. Které to jsou a čemu se naopak raději vyhnout, poradila výživová poradkyně.
Bolest kloubů si většina lidí spojuje s vyšším věkem. Tento omyl ale rychle vyvrátí potíže, které se mohou ozvat už v mladém věku, ať už kvůli příležitostnému sportu, sedavému zaměstnání, nebo genetice. Věk tedy není podmínkou a lidé často hledají pomoc v doplňování kolagenu.
Jak si jeho nejrůznější podoby, od poctivého vývaru přes želatinu a doplňky stravy až po gumové medvídky, doopravdy stojí, prozradila pro Kupi výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová. Sama se přitom netají tím, že mezi příznivce kolagenu patří. „Kolagen mám osobně velmi ráda a sama ho pravidelně užívám,“ říká s tím, že s ním má dobrou zkušenost z těhotenství i po něm, a proto ho doporučuje také svým klientům a v rodině.
Pokud se člověk rozhodne kolagen doplňovat, radí zaměřit se především na kvalitní zdroj a pravidelnost užívání. „Hydrolyzovaný kolagen ve formě kolagenových peptidů je navíc dobře stravitelný a právě s touto formou existuje řada klinických studií,“ vysvětluje.
Jednou z nich je randomizovaná studie publikovaná v časopise Nutrients, ve které 180 mladých sportovně aktivních lidí užívalo po dobu 12 týdnů 5 g kolagenových peptidů denně. Bolest kolene při zátěži se u nich zmírnila výrazněji než u skupiny s placebem. „Důležitý je také vitamin C, který je pro vlastní tvorbu kolagenu v organismu nezbytný. Proto doporučuji užívat kolagen spolu s vitaminem C,“ dodává Vernerová.
Výživové poradkyně jsme se zeptali také na vývar. „Vývar a želatina jsou podle mě úplně v pořádku jako součást pestrého jídelníčku, ale jejich množství kolagenu může být poměrně proměnlivé,“ hodnotí Vernerová. Pro tlačenku, která stojí právě na želatině, tedy logicky platí totéž. Kdo chce kolagen doplňovat cíleně, tomu podle ní dávají větší smysl standardizované kolagenové přípravky.
Nejhůř z celé sestavy vycházejí gumoví medvídci, které Vernerová za vhodnou cestu nepovažuje. „Pokud už někdo chce doplňovat kolagen, podle mě je rozumnější zvolit přípravek, u kterého víme, kolik kolagenu skutečně obsahuje, než to řešit přes sladkosti,“ uzavírá.
Kloubům podle Vernerové neprospívá jedna zázračná potravina, ale celkové složení stravy. „Základem by měl být pestrý jídelníček s dostatkem kvalitních bílkovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a semínek,“ vyjmenovává. „Velmi ráda mám také ryby, především ty tučnější, jako je losos nebo makrela, protože jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin. Jen se vyhýbám kůži. To už mi přijde zbytečné.“
Kolagen navíc podle ní není jedinou bílkovinou, kterou tělo potřebuje. Pro zdraví kloubů považuje za podstatný celkový příjem kvalitních bílkovin. Naopak by dlouhodobě nepřeháněla množství vysoce průmyslově zpracovaných potravin, sladkostí a potravin s vysokým obsahem přidaného cukru. „Neznamená to ale, že si člověk nikdy nemůže dát dort nebo hamburger. Důležitý je celkový jídelníček, ne jedna konkrétní potravina,“ upozorňuje.
Nenápadným favoritem mezi doporučeními Vernerové je česnek. „Česnek určitě patří mezi potraviny, které bych do jídelníčku zařadila. Obsahuje řadu biologicky aktivních látek, především sirné sloučeniny, které mohou ovlivňovat zánětlivé procesy v organismu,“ popisuje.
Zázraky od něj však nečeká. „Zároveň bych ale byla opatrná s tvrzením, že česnek léčí bolesti kloubů. Beru ho spíš jako součást celkově kvalitního jídelníčku,“ krotí očekávání výživová poradkyně.
Vlivu česneku na klouby se věnovala i menší klinická studie v časopise Phytomedicine. Ženy po menopauze s artrózou kolene a nadváhou nebo obezitou v ní po dobu 12 týdnů užívaly denně 1 000 mg česnekového extraktu v tabletách. Ve skupině s česnekem se snížila vnímaná bolest i hladina zánětlivého ukazatele resistinu. Šlo ovšem o jednu menší studii na úzce vymezené skupině žen, takže z ní nelze vyvozovat velké závěry.
U dlouhotrvajících potíží samotná změna jídelníčku nestačí. „Pokud někoho klouby bolí dlouhodobě, určitě bych nespoléhala pouze na změnu jídelníčku. Strava může být důležitou součástí péče o organismus, ale dlouhodobá bolest má svůj důvod a ten je potřeba hledat,“ zdůrazňuje Vernerová. Příčinou může být podle ní přetížení, úraz, osteoartróza, nedostatek pohybu nebo naopak nevhodně zvolená pohybová zátěž, ale také zánětlivé či revmatické onemocnění.
Právě osteoartróza neboli artróza si zaslouží pozornost. Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál, jde o degenerativní onemocnění kloubů, při kterém se postupně mění struktura chrupavky i kosti, a nejčastěji postihuje starší lidi. Mezi příznaky patří:
Lidé, kteří u sebe podobné projevy pozorují delší dobu, by měli zamířit k praktickému lékaři, který je v případě potřeby odešle ke specialistovi.
Kloubům tedy nejvíc prospěje pestrá strava s dostatkem bílkovin a při cíleném doplňování kolagenu dává větší smysl standardizovaný přípravek s vitaminem C než sladkosti. Dlouhodobou bolest ale jídelníček nevyřeší. „Za mě tedy platí: Dobrý jídelníček může být pro klouby velkou podporou, ale neměl by nahrazovat hledání skutečné příčiny dlouhodobých potíží,“ shrnuje Vernerová.
Zdroje: výživová poradkyně Ing. Anna Vernerová pro Kupi.cz; Nemocnice Brandýs nad Labem; ScienceDirect; NZIP; NIH