Tropické dny mění chování zákazníků v obchodech. Někteří lidé už nechodí do supermarketů a obchodních center jen nakupovat, ale také se ochladit, posedět a přečkat nejhorší část dne pod klimatizací. Redakci Kupi se svěřila prodavačka, která podobné situace zažívá opakovaně. A není sama. Stejné zkušenosti potvrzují další prodavačky i zákazníci, kteří přiznávají, že v klimatizovaných prostorech zůstávají déle než obvykle.
Když venku teplota stoupá ke čtyřicítce, rozpálený byt bez klimatizace se může během dne změnit v místo, kde se nedá pořádně vařit, spát ani odpočívat. Někteří lidé proto hledají úlevu tam, kde je nejblíž. V supermarketu, obchodním centru nebo pasáži s lavičkami, toaletou a možností koupit si vodu.
Právě takové situace popsala redakci Kupi prodavačka Martina z většího obchodního centra na Moravě. Jméno redakce na její žádost změnila. „Poznám to hned. Člověk nepřijde nakupovat, ale oddechnout si. Projde se po pasáži, sedne si na lavičku, potom zase obejde patro a takhle to dělá třeba celé dopoledne,“ popsala Martina.
Pracuje v obchodě s domácími potřebami a běžně si všímá, kdo hledá konkrétní zboží a kdo se jen rozhlíží. V horkých dnech ale podle ní přibývá ještě jedna skupina lidí. Přijdou dovnitř, projdou několik uliček, vezmou do ruky zboží, zase ho položí a pokračují dál. Někteří se drží hlavně v pasáži, kde proudí chladnější vzduch a kde mohou sedět bez toho, aby si museli něco objednat.
„Nejvíc mě překvapilo, když jsem jednu paní viděla ráno před desátou a potom znovu po druhé odpoledne. Říkala kolegyni, že doma má v bytě přes třicet stupňů a že už nevěděla, kam jít,“ dodala prodavačka.
Redakce Kupi mluvila se třemi prodavačkami z obchodů na Moravě. Všechny popisují podobnou zkušenost. Ve vedrech vídají opakovaně stejné tváře. Nejde podle nich o problémové zákazníky. Nejsou hluční, nehádají se a většinou nikoho neobtěžují. Jen se snaží vydržet několik hodin v prostředí, kde se dá lépe dýchat.
„Koupí si třeba jen vodu a pak se procházejí po centru. Já to lidsky chápu. Venku se nedá vydržet,“ řekla redakci další prodavačka z menší prodejny.
Obchodní centra ve vedrech nevyužívají jen senioři nebo lidé citlivější na horko. Redakce Kupi se ptala také zákazníků a někteří otevřeně přiznali, že supermarket nebo obchodní centrum berou během tropických dnů jako místo, kde si na chvíli uleví.
Mladá žena z Brna uvedla, že když má po práci čas, zůstává v obchodním centru déle, než původně plánovala. „Doma mám malý byt pod střechou a večer je tam hůř než venku. V obchodě si koupím kávu, sednu si a aspoň hodinu se mi lépe dýchá,“ popsala.
Podobně mluví i lidé, kteří pracují v klimatizovaných kancelářích. Někteří říkají, že během tropických dnů neodcházejí z práce hned po skončení pracovní doby. Zůstanou déle, projdou si pracovní poštu nebo počkají, až venkovní teplota alespoň trochu klesne.
Letošní vlna veder podobné chování ještě zvýraznila. Český hydrometeorologický ústav po víkendu na konci června potvrdil nové absolutní maximum teploty vzduchu v Česku, a to 41,9 °C v Doksanech. Zároveň odborníci při extrémních teplotách doporučují omezit pobyt na slunci a v rozpálené zástavbě, dodržovat pitný režim, snížit fyzickou zátěž a větrat hlavně v chladnější části dne.
Obchodní centra se tak během nejteplejších dnů nenápadně mění v místa, která lidem suplují veřejný prostor pro odpočinek. Není to kavárna, park ani čekárna, ale pro mnoho lidí je to nejbližší dostupné místo s klimatizací, pitím, stínem a možností na chvíli si sednout.
Na to, že klimatizované obchody mohou v tropických dnech fungovat jako útočiště před horkem, upozornil také obchodní řetězec Globus v tiskové zprávě, kterou má redakce Kupi k dispozici. Podle řetězce mohou být hypermarkety v extrémních teplotách bezpečným místem, zároveň je ale potřeba myslet na výrazný rozdíl mezi rozpáleným venkem a chladnějším interiérem.
Globus uvádí, že jeho hypermarkety jsou rozděleny do dvou teplotních zón. V části s nepotravinovým sortimentem jsou prostory klimatizovány na 26 °C, v části s potravinami teplota nepřesahuje 24 °C. Ještě chladnější jsou úseky s chladicím sortimentem, například u mléčných výrobků.
„Teplotní režim našich provozoven je nastaven s ohledem na hygienické normy i komfort zákazníků. Zejména citlivějším lidem proto doporučujeme přizpůsobit pobyt v obchodě aktuálnímu zdravotnímu stavu a po vstupu do hypermarketu i před odchodem dopřát organismu čas na aklimatizaci,“ říká Zdeněk Vesecký, mluvčí obchodního řetězce Globus.
Podobně mluví i odborníci na vzduchotechniku. Větší prodejny a obchodní centra mívají víc teplotních zón. Jinak se řeší vstupní část, kde se neustále otevírají dveře, jinak pasáž s lavičkami a jinak potravinářské úseky.
„V obchodě se musí hlídat několik věcí najednou. Komfort zákazníků, podmínky pro zaměstnance, vlhkost vzduchu, proudění, počet lidí v prostoru i to, aby se neporušil chladicí řetězec u potravin. Proto může zákazník cítit, že u vstupu je tepleji, u potravin chladněji a u otevřených chladicích boxů ještě výrazně studeněji,“ vysvětluje pro Kupi Petr Hlaváček, specialista na vzduchotechniku a chlazení komerčních provozů.
Podle něj neplatí, že čím chladnější obchod, tím lépe. Příliš nízká teplota může být pro citlivější lidi nepříjemná, zvlášť pokud přicházejí z rozpálené ulice. Důležité je také proudění vzduchu.
„Lidé si často myslí, že problém je samotná teplota, ale velmi často jim vadí proud studeného vzduchu na krk, záda nebo hlavu. Dobře nastavená klimatizace nemá působit jako ledový průvan. Má vytvořit stabilní prostředí, kde člověk vydrží nakupovat i pracovat, aniž by mu byla zima,“ dodává Hlaváček.
Podle Jana Dvořáka, kouče zaměřeného na mezilidskou komunikaci a každodenní situace, je chování lidí ve vedrech pochopitelné. Vysoké teploty snižují trpělivost, zvyšují podrážděnost a nutí člověka hledat místo, kde se cítí bezpečněji.
„Když je člověku dlouho horko, často nepřemýšlí nad tím, jestli je obchodní centrum určené k odpočinku. Řeší hlavně to, že tam může normálně dýchat, sednout si a nebýt další hodinu v rozpáleném bytě. Zvenku to může vypadat jako bezcílné bloumání, ale pro toho člověka to může být způsob, jak den vůbec zvládnout,“ vysvětluje Dvořák.
Podle něj lidé často nereagují proto, že si nejsou jistí, co je ještě běžné chování a co už může být signál, že člověk potřebuje pomoc. Když někdo sedí delší dobu v pasáži, může být jen unavený. Může být ale také dehydratovaný, zmatený nebo na pokraji kolapsu.
„Lidé se bojí oslovit cizího člověka, aby nebyli trapní nebo nepůsobili dotěrně. Jenže jednoduchá věta, jestli je vám dobře nebo jestli nepotřebujete vodu, může v horku pomoci víc než dlouhé přemýšlení, zda zasahovat,“ říká Dvořák.
V běžné situaci není důvod vyhánět člověka z obchodního centra jen proto, že si přišel odpočinout od vedra. Pokud se chová klidně, nikoho neobtěžuje a jen využívá veřejně přístupný prostor, dá se na to podle prodavaček dívat lidsky. Problém nastává ve chvíli, kdy někdo blokuje vstup do prodejny, zdržuje se v uličkách tak, že překáží ostatním, opakovaně sahá na zboží bez zájmu o nákup nebo působí malátně či dezorientovaně.
V takové chvíli je lepší reagovat věcně než podrážděně. Prodavačka může upozornit na lavičku v pasáži, nabídnout přivolání pomoci nebo kontaktovat ostrahu. Zákazník zase nemusí mít špatný pocit z toho, že se jde do obchodu na chvíli ochladit. Je ale fér pamatovat na to, že prodejna není čekárna ani denní centrum a že zaměstnanci mají svou práci.
Martina z obchodního centra říká, že se její pohled během veder změnil. Dříve měla tendenci vnímat dlouhé postávání v obchodě spíš jako obtěžování. Letos ale sama vidí, jak lidé přicházejí zpocení, unavení a někdy skoro vyčerpaní.
„Když venku člověk otevře dveře a připadá si jako u trouby, tak se tomu už tolik nedivím. Jen bych byla ráda, kdyby lidé mysleli i na nás. My v tom obchodě jsme celý den,“ uzavírá.
Vedra tak neukazují jen to, kdo má doma klimatizaci a kdo ne. Ukazují také, jak moc lidem ve městech chybí běžná místa, kde se dá v horku bezpečně přečkat část dne bez nutnosti něco kupovat. Supermarket nebo obchodní centrum může být dočasnou úlevou, dlouhodobě ale nemůže nahradit stín, vodu, lavičky a ohleduplnost lidí, kteří si v extrémním počasí všimnou i někoho jiného než sebe.
Zdroj: zkušenost čtenářky Kupi.cz, respondenti redakce Kupi.cz, vyjádření odborníků pro Kupi.cz, tisková zpráva Globus, Český hydrometeorologický ústav, Státní zdravotní ústav, Státní zemědělská a potravinářská inspekce