Blíží se konec roku a s ním spojená zvýšená nákupní aktivita, která nahrává podvodníkům. Na Českou obchodní inspekci (ČOI) se obracejí lidé, kterým domů chodí podezřelé zásilky na dobírku. Tiskový mluvčí inspekce ale upřesňuje, že tyto případy se řeší dlouhodobě a v současnosti jich úřad eviduje řádově desítky.
Zákeřnost těchto zásilek spočívá v tom, že adresát předem neví, kdo je skutečným odesílatelem. Na obalu zásilky může být uvedena přepravní firma nebo smyšlená adresa, přičemž odesílatel nemusí být totožný s tím, komu nakonec putují peníze.
Česká obchodní inspekce v této souvislosti upozorňuje, že se nejedná o nový fenomén. „Podání spotřebitelů na nevyžádané zásilky na dobírku registrujeme v posledním období řádově desítky. Nedá se jednoznačně hovořit o tom, že by jich přímo v předvánočním období výrazně přibývalo, samozřejmě přicházíme do období zvýšené nákupní aktivity,“ říká pro Kupi tiskový mluvčí ČOI Mgr. František Kotrba.
Pokud si člověk není jistý, zda někdo z rodiny zboží objednal, inspekce radí zásilku vůbec nepřebírat a neplatit. Jak vysvětluje tiskový mluvčí ČOI Mgr. František Kotrba, odesílatelé podvodných zásilek totiž zpravidla utajují svou totožnost.
Jestliže už spotřebitel dobírku uhradí a doma zjistí, že obsahuje neobjednané zboží, další postup závisí na tom, zda lze dohledat skutečného odesílatele a příjemce peněz. U známého obchodníka může požadovat vrácení neoprávněně zaplacené částky. Pokud šlo o platně uzavřenou smlouvu na dálku, může za zákonných podmínek také do 14 dnů odstoupit od smlouvy.
U anonymních podvodných odesílatelů však bývá získání peněz zpět velmi obtížné. Občanský zákoník chrání spotřebitele před povinností hradit neobjednané plnění a vracet je na vlastní náklady. Tato ochrana sama o sobě nezaručuje vrácení již zaplacené dobírky.
Dejte si pozor na nátlakové praktiky
Některé společnosti posílají po odmítnutí platby upomínky, výzvy k úhradě nebo hrozí exekucí.
ČOI připomíná, že exekutor může jednat výhradně na základě exekučního titulu (typicky pravomocného soudního rozhodnutí), nikoliv na základě požadavku soukromé firmy.
Pokud jste za podezřelou zásilku zaplatili platební kartou, lze se u banky informovat na možnost tzv. chargebacku (zpětné platby) – tato možnost přichází v úvahu především v případě přeshraničních plateb, kdy je dodavatelem zahraniční subjekt. U hotovosti a běžných převodů z účtu tato možnost nefunguje.
Často se také stává, že podvodníci zneužijí telefonní hovor, během kterého zákazník projevil zájem například o vzorek na zkoušku, ale firma mu následně začne posílat drahé balíčky pravidelně. Pamatujte, že pouhý ústní souhlas po telefonu nestačí – podnikatel musí nabídku potvrdit v textové podobě (například e-mailem nebo na listině) a smlouva je platná až ve chvíli, kdy s ní spotřebitel projeví souhlas elektronicky nebo svým podpisem.
V případě potíží doporučuje ČOI vyzvat prodejce k nápravě, využít mimosoudní řešení sporů (ADR), případně se obrátit na soud. Základní obranou však zůstává důsledná opatrnost a nepřebírání neznámých dobírek.
Zdroje: Autorský text, Mgr. František Kotrba – mluvčí České obchodní inspekce