Tropické noci mění i důvody, proč si lidé rezervují hotel. Někteří už nehledají romantický víkend ani pracovní cestu, ale klimatizovaný pokoj, stabilní teplotu a možnost konečně se vyspat. Redakci Kupi to potvrzují recepční z Prahy a Brna i respondenti, kteří přiznávají, že v rozpáleném bytě bez klimatizace už nedokázali fungovat.
Lucie z Prahy si hotelový pokoj nerezervovala kvůli dovolené, výročí ani pracovní cestě. Po několika tropických nocích v bytě pod střechou už nedokázala pořádně spát ani pracovat. Přes den měla home office, večer se byt neochladil a v ložnici bylo podle ní i po půlnoci přes třicet stupňů. Když se třetí noc probudila zpocená a ráno nebyla schopná soustředit se na práci, otevřela rezervační portál a začala hledat co nejlevnější pokoj s klimatizací.
„Nebyla to dovolená. Vzala jsem si notebook, pyžamo, nabíječku a kartáček. Chtěla jsem se jen vyspat a druhý den normálně pracovat,“ popsala redakci Kupi.
Podobné řešení by ještě před pár lety znělo jako rozmar. Letos ale po vlně extrémních veder působí mnoha lidem až překvapivě racionálně. Český hydrometeorologický ústav potvrdil, že během extrémně teplého víkendu 27. a 28. června 2026 padlo v Česku nové absolutní maximum teploty vzduchu. V Doksanech bylo 28. června naměřeno 41,9 °C. Když se podobné teploty spojí s rozpálenými městskými byty, podkrovím, špatným stíněním a nemožností instalovat klimatizaci, stává se z hotelového pokoje pro některé lidi nouzové útočiště.
Že nejde jen o ojedinělý nápad, potvrzují i lidé z hotelového prostředí. Recepční z menšího hotelu v Praze redakci popsala, že v horkých dnech se hosté ptají na klimatizaci mnohem dřív než na snídani, parkování nebo výhled z pokoje. Podle ní přibývá i hostů, kteří nebydlí daleko a do hotelu nepřijíždějí jako turisté.
„Dřív se lidé ptali hlavně na parkování, snídani nebo čas příjezdu. Teď první otázka zní, jestli pokoj opravdu má klimatizaci a jestli funguje celou noc. Někteří rovnou řeknou, že doma nemohou spát,“ uvedla pro Kupi recepční Petra Malá z pražského hotelu.
Podobnou zkušenost popsala i recepční z Brna. Podle ní se v nejteplejších dnech objevují hosté, kteří bydlí jen několik zastávek od hotelu. Nehledají zážitek, wellness ani romantiku. Potřebují chladnější pokoj, sprchu, ticho a možnost zavřít dveře do místnosti, kde se dá dýchat. „Měli jsme hosty z okolí, kteří nám na rovinu řekli, že doma mají byt pod střechou a potřebují se jednu noc vyspat. Neptali se na výletní cíle, ale na klimatizaci a Wi-Fi,“ popsala pro Kupi recepční Jana Vítková z brněnského penzionu.
Podle pracovníků ubytovacích zařízení se v těchto případech často jedná o krátké pobyty na jednu noc, maximálně dvě. Hosté přijíždějí s malým zavazadlem, notebookem nebo jen s taškou. Někteří si pokoj rezervují na poslední chvíli, když zjistí, že další noc doma bude zřejmě stejně nesnesitelná jako ta předchozí.
Podobný trend se objevuje také v zahraničí. Britský deník The Guardian popsal, že během vlny veder si rodiny s malými dětmi rezervovaly klimatizované hotely, aby doma nemusely trávit noci v přehřátých pokojích. Podle článku rostl zájem o ubytování s klimatizací a rodiče se při výběru ptali hlavně na to, zda se dá v pokoji udržet bezpečnější teplota pro děti.
Agentura Reuters zase popsala, že obyvatelé francouzských měst během vlny veder měnili přehřáté byty za chladnější hotelové pokoje. V Paříži podle agentury část lidí nedokázala v bytech bez klimatizace normálně spát a fungovat, a proto volila krátkodobý pobyt mimo domov.
Pro české čtenáře to může znít jako krajní řešení, ale respondenti redakce Kupi popisují podobné důvody. Nejde jim o luxus, ale o spánek, práci a základní fungování. „Bylo mi skoro trapné říct kolegům, že jsem šla spát do hotelu ve vlastním městě. Jenže po čtyřech nocích v horku už jsem nebyla schopná normálně myslet,“ řekla redakci Veronika z Brna.
Podle fyzioterapeuta a poradce pro regeneraci Jana Horáka není několik nocí špatného spánku kvůli horku jen drobné nepohodlí. Tělo se během spánku potřebuje regenerovat, ale v přehřáté místnosti se člověk častěji budí, více se potí, hůř odpočívá a ráno může být unavený ještě před začátkem dne.
„Když se člověk několik nocí po sobě nevyspí kvůli horku, zhoršuje se regenerace, koncentrace i tolerance stresu. U lidí, kteří druhý den pracují z domu, to může být paradoxní. Jsou sice doma, ale v prostředí, kde se nedá soustředit ani odpočívat. Krátkodobý přesun do chladnějšího pokoje může být pro někoho pragmatické řešení, pokud se byt přes noc vůbec neochladí,“ říká pro Kupi Jan Horák.
Podle něj je důležité rozlišovat mezi tím, kdy člověk hledá komfort, a kdy už řeší skutečné vyčerpání. Jestliže je v bytě dlouhodobě přes třicet stupňů i v noci, nepomáhá větrání, ventilátor ani stínění a člověk má před sebou náročný pracovní den, může být jedna noc v chladnějším prostředí rozumnější než další neprospaná noc.
To potvrzuje i respondentka Lucie. Hotel si rezervovala na jednu noc, ale nakonec si pobyt prodloužila ještě o další. Přes den pracovala z hotelového pokoje, večer se prošla domů pro pár věcí a v noci konečně spala. „Bylo to zvláštní. Bydlela jsem deset minut od svého bytu, ale připadala jsem si, jako bych si zachránila týden. Poprvé po několika dnech jsem se ráno probudila normálně odpočatá,“ řekla.
Pokud někdo podobné řešení zvažuje, měl by si před rezervací ověřit víc než jen cenu pokoje. Slovo klimatizace může v popisu ubytování znamenat různé věci. Někde má pokoj vlastní jednotku, kterou si host nastaví sám. Jinde jde o centrální systém, kde host teplotu ovlivní jen omezeně. V levnějších penzionech se může za příjemným klimatem skrývat jen ventilátor nebo možnost vyvětrat do dvora.
Recepční Petra Malá doporučuje ptát se přímo. „Když host přijíždí hlavně kvůli horku, měl by se zeptat, jestli je klimatizace přímo na pokoji, jestli funguje v noci a jestli si ji může sám regulovat. Není ostuda zeptat se konkrétně. Je lepší vědět to předem, než dorazit do pokoje, kde je jen větrák,“ říká.
Důležitá je i poloha pokoje. Podkrovní pokoj může být problém i v hotelu, pokud není dobře chlazený. Pokoj orientovaný do rušné ulice zase nemusí jít v noci větrat. Lidé, kteří chtějí z hotelu pracovat, by měli ověřit také stůl, stabilní Wi-Fi a možnost pozdějšího odjezdu nebo denního pobytu, pokud hotel něco podobného nabízí. Pro někoho může být výhodnější levnější hotel u okraje města než centrum, kde zaplatí víc za lokalitu, kterou v horku stejně nevyužije.
Respondenti redakce Kupi se shodují, že při takové rezervaci se mění priority. Výhled, minibar nebo snídaně ustupují tomu, zda se v pokoji dá spát a pracovat. „Normálně bych řešila, jestli je hotel hezký. Tentokrát jsem filtrovala jen klimatizaci, cenu a vzdálenost od bytu,“ popsala Lucie.
Krátkodobý pobyt v klimatizovaném pokoji může někomu ulevit, ale není fér z něj dělat univerzální radu. Ne každý si může dovolit zaplatit hotel pokaždé, když přijdou tropické noci. Pro rodiny, seniory nebo osoby žijící sami může být i levnější pokoj výrazný zásah do rozpočtu. Právě proto je důležité brát podobné rezervace spíš jako signál, že městské byty bez stínění, zeleně a možnosti ochlazení začínají být v extrémních vedrech vážný problém.
Recepční z Brna uvedla, že u některých hostů je znát úleva už při příchodu. Neptají se na program ve městě, jen si chtějí dát sprchu, zapnout klimatizaci a zavřít dveře. „Jedna paní nám řekla, že doma už třetí noc skoro nespala. Nepůsobila jako někdo, kdo si dopřává. Spíš jako člověk, který už nevěděl, co dělat,“ popsala.
Podle Jana Horáka je v takových dnech dobré nesoutěžit v tom, kdo horko vydrží déle. Pokud člověk doma nemůže spát, má zdravotní potíže, pracuje další den nebo se stará o dítě či seniora, je rozumné hledat chladnější místo. Nemusí to být hned hotel. Pomoci může pobyt u rodiny, den v klimatizované knihovně, práci z kanceláře místo home office nebo jiné prostředí, kde teplota není tak extrémní.
Lucie říká, že by si dřív připadala divně, kdyby si platila hotel ve městě, kde bydlí. Po letošních vedrech se na to dívá jinak. „Někdo si koupí ventilátor, někdo mobilní klimatizaci a já jsem si zaplatila dvě noci v hotelu. Nebylo to levné, ale po těch nocích bez spánku mi to dávalo smysl,“ říká.
Extrémní horko tak mění i běžné spotřebitelské chování. Lidé neplatí jen za zážitek, polohu nebo servis, ale za obyčejnou možnost vyspat se v místnosti, kde není přes třicet stupňů. Hotelový pokoj se v takové chvíli nestává dovolenou, ale nouzovým řešením rozpáleného domova.
Zdroj: respondenti redakce Kupi.cz, vyjádření recepčních pro Kupi.cz, vyjádření odborníka pro Kupi.cz, Český hydrometeorologický ústav, The Guardian, Reuters