„Rána. Ticho. A pak ten zvuk, jako když někdo rozbije vánoční kouli. Jenže to nebyla ozdoba. Byla to lahev vína. Moje. Všude kolem červená tekutina, střepy, pohledy. Prodavačka se ke mně blížila rychlým krokem. A mně se sevřel žaludek: Zaplatím to? Co když mě obviní z krádeže?“
Klára, 38letá účetní a máma dvou dětí, šla večer po práci rychle nakoupit. „Chtěla jsem si jen vzít pár věcí a víno k večeři. Byla jsem unavená, myšlenkami úplně jinde.“ Když u pokladny vykládala nákup, všimla si, že v akčním regálu mají u pokladny i vyskládané lahve vína s 50% slevou. Vzala ji, ale ta se jí smekla z ruky. „Byla položená trochu nakřivo v regále. Nestihla jsem ji chytit. Dopadla, bouchla a bylo to.“
Okamžitě se kolem seběhlo několik lidí. Někdo se lekl, jiný jen pozoroval. „Prodavačka se mě rovnou zeptala: ‚Rozbila jste to vy?‘ A já jen přikývla. Byla jsem rudá až za ušima.“
Klára si připadala, jako by udělala něco špatného. „Stála jsem tam s hlavou skloněnou. V duchu jsem si říkala: Tohle bude drahé. Ale zároveň, neměla ta lahev být lépe uložená?“
Zaměstnankyně zavolala vedoucího. Ten přišel po chvíli a překvapivě se usmál. „Řekl: ‚Hlavně že jste v pořádku. Neřešte to. Stává se to častěji, než byste si myslela.‘“ Klára zůstala stát jako opařená. „V tu chvíli jsem si uvědomila, že to nemusím brát jako osobní selhání. Byla to nehoda. A obchod se zachoval skvěle.“
„Lidé se často bojí, že když v obchodě něco rozbijí, hned budou muset platit. Ale tak jednoduché to není,“ vysvětluje právnička Petra Malá. Podle ní je klíčové, jak k nehodě došlo. „Pokud byla lahev položená nebezpečně na okraji regálu nebo pokud bylo v uličce těsno, může být odpovědnost na straně obchodu.“
Petra Malá doporučuje zachovat klid a myslet prakticky: „Vyfoťte si místo, kde se věc stala. Požádejte o sepsání zápisu. A pokud obchod tlačí na zaplacení, máte právo říci: Ne, chci, aby to prošetřila policie.“
Setkáváte se s podobnými případy často? „Ano! Nedávno mi volala paní, které spadl tác s dorty. Byly špatně naskládané. Nakonec jí obchod poděkoval, že na problém upozornila.“
A co prevence? „Doporučuji mít pojištění odpovědnosti – lidově pojistku na blbost. Stojí pár stovek ročně a kryje i situace, kdy něco v obchodě nechtěně rozbijete. Platí i na děti nebo domácí mazlíčky.“
Obchodníci při obdobných nehodách často nejsou bez viny. Ba naopak. Existují totiž pravidla, která musí dodržovat, ta jsme sepsali v minulém článku.
„Dřív bych se v takové situaci psychicky složila,“ přiznává Klára. „Ale teď vím, že chyba se může stát každému. A že není ostuda přiznat ji ani se ozvat, když se cítíte nespravedlivě obvinění.“
Z obchodu nakonec odcházela s pocitem úlevy – a s respektem. „Byli profesionální, lidsky přívětiví. Dali mi pocit, že jsem pro ně pořád zákazník, ne jen někdo, kdo nadělal škodu.“
A co by vzkázala ostatním? „Nebojte se ozvat. A nebojte se být slušní. Když se obě strany chovají férově, i nehoda může být začátkem důvěry.“
Zdroj: Téma vzniklo na základě skutečného příběhu čtenářky a odborné konzultace s právničkou Petrou Malou, Kupi.cz