Fazole v rajčatové omáčce jsou jednoduchou záchranou pro vydatné snídaně, obědy na cestách i rychlé večeře. Mohlo by se zdát, že kromě ceny je obsah plechovek prakticky stejný: bílé luštěniny a červená omáčka. Jenže mezi jednotlivými konzervami jsou podle nového hodnocení dTestu překvapivě velké rozdíly. Některé zbytečně obsahují čtyřikrát více soli než ostatní, jiné zase nedodají zdaleka tolik bílkovin. Co odhalilo laboratorní hodnocení 16 vzorků fazolí v tomatové omáčce ze supermarketů?
Fazole jsou považované za bohatý zdroj rostlinných bílkovin, ve 100 gramech uvařených jich najdeme kolem 8 gramů. Pokud se podíváme na výživové tabulky kupovaných fazolí v rajčatové omáčce, tato hodnota se kvůli naředění omáčkou snižuje u konzervy jako celku zhruba na polovinu. Není to ale pravidlem.
Podle dTestu například nejvyšší naměřený obsah bílkovin byl 21,6 gramů (ve 360g balení, tedy 6 g na 100 g výrobku), zatímco nejnižší jen 13,2 gramů (ve 400g balení, tedy 3,3 g bílkovin na 100 g výrobku).
„Při porovnávání proto nestačí sledovat pouze obsah proteinu na 100 gramů. Důležité je také podívat se na velikost celého balení a zjistit, kolik bílkovin skutečně získáte z celé konzervy. Právě v tom se mohou zdánlivě podobné výrobky poměrně výrazně lišit,“ uvedla k tomu Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu. Záleží totiž i na tom, kolik sušiny nebo pevného podílu konzerva obsahuje.
Ještě výraznější rozdíly se objevily u soli. Mezi nejlépe a nejhůře hodnoceným vzorkem byl rozdíl více než čtyřnásobný. „Zatímco u jednoho výrobku jsme v celém balení zjistili pouze 1,2 g soli, u jiného to bylo 5,2 g. Právě druhý případ – Bonduelle Bon Menu Mild Tomato – si tak za obsah soli odnesl nedostatečné hodnocení,“ přiblížila Hoffmannová.
Pokud bychom snědli jednu takovou 430gramovou konzervu, přijali bychom celou doporučovanou denní dávku soli, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí jako právě pět gramů na dospělého člověka.
To samozřejmě neznamená, že bychom se kvůli tomu měli fazolím v konzervách vyhýbat úplně. Záleží na celkovém jídelníčku a velikosti porce. Pokud nicméně tyto výrobky používáte jako rychlou přílohu a sníte běžně celé balení, je právě obsah soli údajem, který se vyplatí před nákupem zkontrolovat.
Klíčovou součástí testu bylo rovněž senzorické hodnocení, které se tentokrát zaměřilo hned na dvanáct parametrů. Sledovala se například příjemnost vůně, intenzita rajčatové a slané chuti, konzistence fazolí, hustota omáčky nebo případné pachutě.
Ze vzorku nemile překvapily zejména dva výrobky, které si odnesly pouze dostatečnou známku. Jednalo se o Ati Fazole bílé v rajčatové omáčce a Bassta Bílé fazole v rajčatové omáčce, u kterých hodnotitelům vadila především vodová omáčka a málo výrazná rajčatová chuť.
Když si potom srovnáte výrobky v regálech, poměrně velké rozdíly zjistíte i v cenách některých značek. Jak ukázalo srovnání redakce Kupi, vyšší cena je ne vždy zárukou kvality, alespoň co se údajů na etiketách týče.
Nejlevněji podle našeho průzkumu vychází fazole v tomatě privátních značek řetězců. Ať už se bavíme o produktech Tesco, Albert (Gustona), Penny, nebo třeba Rohlík (Kitchin), cenově se v přepočtu pohybují kolem 42–52 Kč/kg a ve složení uvádí cca 49% podíl fazolí. Nejvíce (57 %) jsme jich objevili v konzervě značky Billa nebo Váš výběr z Globusu, která patřila k nejlevnějším ze sledovaných.
Naproti tomu pak v supermarketech narazíte také na značkové fazole, jejichž cena může být i čtyřnásobně vyšší. Například Heinz vychází až na 179 Kč/kg, přitom uvádí složení srovnatelné s levnějšími produkty. I za konzervu Gianna si s cenou kolem 95 Kč/kg připlatíte, uvnitř ale podle etikety dostanete jen 44% podíl fazolí a jeden z nejnižších obsahů bílkovin.
Zdroje: dTest, Kupi.cz