Běhání není zrovna oblíbeným pohybem mnoha lidí. Někoho odradí zadýchávání, jiného bolavá kolena a řada lidí si k němu prostě nikdy nenajde cestu. Do kondice se přitom dá dostat i obyčejnou chůzí. Existuje totiž jednoduchá metoda, která se od běžné procházky liší jen jednou nenápadnou drobností. Stačí během chůze střídat tempo a z klidné vycházky je rázem intenzivnější trénink.
Jestliže jste o japonské chůzi neslyšeli, je dobré vědět, že se jedná o metodu založenou na střídání 3 minut svižné a 3 minut pomalé chůze. Dohromady alespoň půl hodiny 4 dny v týdnu. V rychlých úsecích se člověk zadýchá a pomalé úseky slouží k vydýchání. Metodu vyvinuli fyziologové Hiroshi Nose a Shizue Masuki z japonské univerzity Šinšú a odborná literatura ji popisuje pod názvem intervalová chůze.
Pro ty, kterým běhání nesedí, je na této metodě lákavé především to, že dokáže zvýšit tepovou frekvenci i bez běhu. Rychlé úseky člověka zadýchají podobně jako běh, ale po 3 minutách je vystřídá pomalejší tempo, při kterém se může vydýchat.
Tempo rychlých úseků je přitom individuální. Autoři metody počítají zhruba se 70 % maximální aerobní kapacity. V praxi jde o rychlost, při které se ještě dá mluvit, ale na zpěv už dech nestačí. Na hlídání intervalů bohatě poslouží obyčejná minutka v telefonu nebo chytré hodinky. Pomalé úseky přitom nejsou selháním, tvoří plnohodnotnou součást tréninku a úplným začátečníkům nic nebrání začít třeba jen se 3 opakováními a přidávat postupně.
Dosavadní výzkum metody shrnula v roce 2024 studie, na které se podíleli i její autoři. Japonská chůze podle ní zlepšuje fyzickou kondici a svalovou sílu a snižuje rizikové faktory civilizačních onemocnění. U lidí s cukrovkou 2. typu navíc pomáhá s kontrolou krevního cukru.
Podle Ohio State University může být japonská chůze přínosnější než 8 000 kroků denně ve stejném tempu. Spojuje se například s nižším množstvím tělesného tuku nebo nižší hladinou stresu. Univerzita Šinšú v roce 2025 na základě dat od 234 účastníků uvedla, že pravidelné střídání tempa zlepšuje také hustotu kostí, a to nejvíce u účastníků s nejnižšími výchozími hodnotami.
Stejná studie ale přiznává i slabinu. Krátkodobě u metody lidé vydrží, po měsících ale nadšení často opadá, a to zvlášť u lidí s nadváhou. Výsledky tedy stojí a padají s pravidelností.
K japonské chůzi se odborníci a fitness trenéři, které redakce Kupi oslovila, vyjadřovali jen stroze. Pokaždé ale uvedli, že jakýkoliv pohyb je pro tělo zdravý a že v otázce hubnutí hraje roli více faktorů, především strava a celkový životní styl. V každém případě tedy lze říct, že i japonská chůze může být jednou z cest, jak zhubnout.
Základní podmínkou hubnutí je, aby tělo vydalo víc energie, než kolik jí přijme, uvádí Národní zdravotnický informační portál. Svižná chůze přitom patří mezi aktivity, které výdej spolehlivě zvednou. Samotná půlhodina japonské chůze tedy kila neshodí, ale v kombinaci s vhodně nastaveným jídelníčkem může být užitečnou součástí cesty k tomu, jak zhubnout.
Kromě odborníků dostali prostor i běžní respondenti. Redakce Kupi se tří z nich zeptala, zda by japonskou chůzi vyzkoušeli.
Zdroje: Brown University Health; Canadian Science Publishing; The Ohio State University; Shinshu University; NZIP; respondenti pro Kupi.cz