Zvýšený cholesterol na sobě nijak nepoznáme, nebolí a navenek se neprojevuje. Přitom mohou mít jeho vysoké hodnoty nepříznivé dopady na zdraví. Kvůli tomu ho lékaři u svých pacientů pravidelně kontrolují. Existují přitom hodnoty, které je dobré nepřekračovat. U některých lidí se ale přihlíží i k dalším okolnostem. Co všechno hraje roli a jak hladinu cholesterolu ovlivnit, vysvětlil nutriční terapeut.
Tabulkové hodnoty cholesterolu existují, samy o sobě ale o zdraví konkrétního člověka mnoho neřeknou. „Existují obecná doporučení, ale to, co je pro konkrétního člověka skutečně ‚v pořádku‘, se odvíjí především od celkového kardiovaskulárního rizika, tedy od kombinace věku, pohlaví, krevního tlaku, kouření, případného přítomného diabetu mellitu 2. typu, rodinné historie kardiovaskulárních onemocnění a dalších faktorů,“ vysvětluje pro Kupi nutriční terapeut Tomáš Branšovský, DiS.
V praxi to podle něj znamená, že dva čtyřicátníci mohou mít úplně jinou „bezpečnou“ hranici LDL cholesterolu. „Zdravý člověk bez dalších rizik bude mít vyšší hranici LDL cholesterolu, zatímco někdo po infarktu nebo s diabetem bude mít horní hranici LDL výrazně nižší,“ dodává nutriční terapeut.
U dospělých bez zjištěného vysokého kardiovaskulárního rizika se podle Tomáše Branšovského obvykle uvádí celkový cholesterol do 5,2 mmol/l a LDL cholesterol, tedy ten „špatný“, do 3 mmol/l. HDL cholesterol, kterému se říká „hodný“, by měl být u mužů nad 1 mmol/l a u žen nad 1,3 mmol/l. U rizikových osob jsou hranice přísnější. Podobné hodnoty uvádí i Národní zdravotnický informační portál (NZIP), podle kterého platí, že čím menší je hodnota LDL cholesterolu, tím lépe.
Kdy tedy zpozornět? „Pokud se zvýšené nebo hraniční hodnoty opakují při opakovaném měření nebo pokud se u nás objevují rizikové faktory, kouření, vysoký krevní tlak, nadváha nebo obezita nebo rodinná zátěž,“ říká Tomáš Branšovský.
Kromě klasického lipidového profilu se podle něj v dnešní době čím dál více mluví o apolipoproteinu B (ApoB). „Jedná se o bílkovinu, která je součástí každé aterogenní částice (LDL, VLDL) a přesněji vypovídá o jejich počtu, ne jen o množství cholesterolu, které nesou. To má význam hlavně u lidí s vysokými triglyceridy, inzulinovou rezistencí nebo obezitou, kde LDL může vypadat v normě, ale počet rizikových částic může být přesto vysoký,“ vysvětluje nutriční terapeut.
Podle nutričního terapeuta se cholesterol u většiny lidí s věkem postupně mírně zvyšuje. V mladším a středním věku jsou ve výhodě ženy. „Mívají v průměru příznivější lipidový profil než muži, nižší LDL a vyšší HDL. Souvisí to s ochranným vlivem estrogenu, který podporuje metabolizaci LDL cholesterolu v játrech,“ popisuje.
Tento efekt se ale s menopauzou postupně vytrácí. S poklesem estrogenu dochází u žen podle nutričního terapeuta typicky k nárůstu LDL cholesterolu, stagnaci nebo mírnému poklesu HDL cholesterolu a zhoršení funkce cév, s čímž souvisí i vyšší krevní tlak. Často rostou i triglyceridy a tuk se začíná ukládat v oblasti břicha, což může lipidový profil dále zhoršovat.
Strava patří podle Tomáše Branšovského k nejúčinnějším nástrojům, které máme při léčbě zvýšeného cholesterolu k dispozici. Pomoci může navýšení vlákniny a omezení nasycených tuků a smažených jídel. Vždy je ale dobré zaměřit se i na další faktory, například pohybovou aktivitu. Svou roli hraje také genetika.
Co se rozhodně vyplatí omezit, jsou nasycené tuky, pokud jejich příjem tvoří více než 10 % celkové přijaté energie. „Mezi zdroje nasycených tuků můžeme zařadit tučná masa a uzeniny, máslo, přepuštěné máslo (ghí), kokosový nebo palmový tuk,“ vyjmenovává odborník.
Dále jsou to trans-mastné kyseliny, které byly dříve běžné v margarínech. „Dnes se hlavně vyskytují ve smažených jídlech (typicky fast food), některém trvanlivém pečivu nebo levných cukrovinkách. Dnešní běžně dostupné margaríny trans-tuky prakticky neobsahují díky změně výrobního postupu,“ upozorňuje Branšovský. Moderní měkké margaríny z nehydrogenovaných rostlinných olejů tak podle něj mohou být při náhradě másla z hlediska LDL cholesterolu spíše prospěšné, protože obsahují nenasycené mastné kyseliny místo nasycených.
Samotný cholesterol přijímaný stravou, jehož typickým příkladem jsou vejce, má u většiny lidí na hladinu v krvi menší vliv. „Přesto se v populaci najdou hyperrespondéři, u kterých bude mít dietní cholesterol vliv na hladinu krevního cholesterolu,“ doplňuje nutriční terapeut.
Nepřímo hladinu cholesterolu zvyšuje také nadměrné množství přidaného cukru a rafinovaných sacharidů. V kontextu celkového energetického nadbytku totiž podle Branšovského vede k ukládání útrobního tuku kolem vnitřních orgánů. Ten je na rozdíl od podkožního tuku metabolicky aktivní, zvyšuje inzulinovou rezistenci a nutí játra produkovat více VLDL cholesterolu spolu s vyššími triglyceridy.
Málokdo tuší, že na hladinu cholesterolu má vliv i způsob přípravy kávy. „Turecká káva, french press, vařená (skandinávská) káva obsahují diterpeny, které zvyšují LDL. Espresso obsahuje tyto látky v nižší, ale ne zanedbatelné míře, riziko roste hlavně při vyšší denní konzumaci,“ vysvětluje odborník. Filtrovaná nebo instantní káva je z tohoto pohledu bezpečnější, protože papírový filtr většinu diterpenů zachytí.
Že nefiltrovaná káva na rozdíl od filtrované zvyšuje celkový i LDL cholesterol, potvrdila také studie shrnující výsledky 14 klinických pokusů. Kdo pije velké množství silné nefiltrované kávy a má diagnostikovaný vysoký cholesterol, může tedy podle nutričního terapeuta svému lipidovému profilu pomoci jednoduchou výměnou způsobu přípravy.
Obecně platí, že by měl stát především na co nejméně průmyslově zpracovaných potravinách. Tomáš Branšovský doporučuje zvýšit příjem rozpustné vlákniny, kterou obsahují ovesné vločky, luštěniny, jablka nebo chia semínka, a navýšit podíl nenasycených mastných kyselin. Jejich zdrojem je extra panenský olivový nebo řepkový olej, ořechy, semínka a avokádo.
„Konkrétně každých 5 % energetického příjmu přesunutých z nasycených tuků na polynenasycené snižuje riziko infarktu přibližně o 10 %,“ uvádí nutriční terapeut. Stejnému tématu se věnovala i rozsáhlá analýza dat z řady studií, kterých se účastnilo více než 13 000 lidí.
Podle odborníka je vhodné zařadit minimálně 2× týdně tučné mořské ryby kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin. Pomoci mohou i potraviny obohacené o rostlinné steroly a stanoly, které mají pozitivní vliv na hladiny krevních lipidů (margaríny obohacené právě o tyto látky).
Kromě stravy pomáhá udržet cholesterol v příznivých hodnotách pravidelný pohyb, který zvyšuje HDL cholesterol. Dále omezení kouření a alkoholu. U lidí s nadváhou nebo obezitou je vhodná redukce hmotnosti.
A jakých chyb se lidé dopouštějí nejčastěji? „Mezi nejčastější chyby patří řešení cholesterolu pouze nárazově, pár týdnů před kontrolou u lékaře, místo dlouhodobé změny návyků a životního stylu. Soustředění se pouze na cholesterol obsažený v potravinách, zatímco více problematický může být příjem nasycených mastných kyselin. Jako poslední spoléhání pouze na medikaci místo úpravy životního stylu,“ uzavírá Tomáš Branšovský.
Zdroje: nutriční terapeut Tomáš Branšovský pro Kupi.cz, NZIP, NIH, NCBI