Spíte poctivých osm hodin denně, a přesto se ráno probouzíte jako přejetí parním válcem? Nebo vám naopak stačí sedm hodin a sršíte energií? Skutečnost je taková, že osmihodinový spánek není zárukou kvalitního odpočinku, ale spíše dávno přežitým mýtem. Na nejnovější fakta o spánkové regeneraci jsme se podívali s Janou Petrovou, tiskovou mluvčí a marketingovou manažerkou Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, která nám po konzultaci s lékaři zprostředkovala jejich pohled na tuto problematiku.
Slavné pravidlo o osmi hodinách spánku nevzniklo v laboratorním výzkumu. Jedná se totiž o historické zjednodušení – může za něj staré rozdělení dne na tři rovnoměrné třetiny: osm hodin práce, osm hodin volného času a osm hodin spánku. V průběhu let pak tato myšlenka postupně až zlidověla.
Lékaři z Oblastní nemocnice Mladá Boleslav se však shodují na tom, že spánek je čistě individuální záležitostí, přičemž pro dospělého člověka doporučují 7 až 9 hodin spánku denně, jak uvádí tisková mluvčí a marketingová manažerka Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Jana Petrová.
A jak poznat svou vlastní ideální míru? Je to překvapivě snadné. Podle lékařů se stačí řídit tím, že pokud se po probuzení cítíte odpočatí, během dne neusínáte nad klávesnicí, dokážete se soustředit a nemáte potřebu o víkendech dohánět spánkový deficit, vaše tělo dostává přesně to, co potřebuje. Pokud se naopak neobejdete bez budíku, jste podráždění a odpoledne marně bojujete s únavou, váš spánkový režim má znatelné trhliny.
Možná si říkáte, že když přes týden spíte pět hodin, dohoníte to o víkendu čtrnáctihodinovým maratonem. Tak to ale bohužel nefunguje. Pro maximální regeneraci organismu potřebujete jak dostatečnou délku, tak pravidelný čas uléhání a vstávání.
Jestliže budete spát pravidelně jen 5 hodin, tělo bude trpět chronickým deficitem. Pokud naspíte 8 hodin, ale pokaždé v úplně jinou denní či noční dobu, tělo bude zmatené a podepíše se to na kvalitě jeho schopnosti čerpat ze spánku důležité zdravotní benefity. Nejlepším receptem pro zdraví a vysokou energii je tedy kombinace dostatečně dlouhého a zároveň pravidelného spánku.
„Dlouhodobý nedostatek spánku, zejména pokud se člověk pravidelně dostává pod 6–7 hodin, je spojován s vyšším rizikem celé řady problémů – například obezity a poruch metabolismu, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění a cévní mozkové příhody. Souvisí také s horší funkcí imunity, psychickým zdravím, koncentrací a výkonností a zvyšuje riziko chyb a dopravních či pracovních nehod,“ upozorňuje Petrová.
Zajímavý je ale i opačný extrém, kdy pravidelně spíte nad doporučený průměr hodin a stále se necítíte odpočatí. „Pravidelných více než 9 hodin může být naprosto v pořádku například u mladých dospělých, při zotavování z nedostatku spánku nebo při nemoci. Pokud ale člověk dlouhodobě potřebuje 9–10 a více hodin, a přesto se necítí odpočatý, je vhodné hledat příčinu,“ radí tisková mluvčí.
Před samotným usnutím se pak vyplatí myslet na večerní rutinu. „Je dobré vyhnout se především tomu, co aktivuje mozek, narušuje tvorbu melatoninu nebo zatěžuje trávení,“ uzavírá doporučením správné spánkové hygieny.
Zdroj: tisková mluvčí a marketingová manažerka Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Jana Petrová pro Kupi.cz