Zelené doplňky stravy nejsou pro každého. Odbornice varuje, kdy mohou spíš uškodit

Rozdíly mezi spirulinou, chlorellou a zeleným ječmenem

Zelené potraviny jako chlorella, spirulina a mladý ječmen mohou na některé lidi působit velmi podobně. V obchodech je často najdete vedle sebe pod štítkem Green Trio nebo Supergreens, což svádí k myšlence, že kupujete v bledě zeleném to samé. Jenže zdání klame. Ve skutečnosti jde o 3 rozdílné organismy. O tom, že chlorella, spirulina a mladý ječmen bývají v povědomí veřejnosti často zaměňovány, mluví také výživová poradkyně Markéta Rozinková.

„Přestože se často supergreens hází do jednoho pytle jako ‚zelené superpotraviny‘, z botanického hlediska se jedná o odlišné organismy:

• chlorella (Chlorella pyrenoidosa/vulgaris) je jednobuněčná sladkovodní řasa,
• spirulina (Arthrospira platensis) je sinice (cyanobakterie),
• zelený ječmen je mladá rostlina ječmene.“

Co (ne)čekat od zelených doplňků stravy

Než se podíváme na konkrétní mikroživiny, je nutné uvést, že tyto doplňky nejsou léky ani zázračné pilulky na imunitu. U spiruliny se v některých menších klinických studiích objevilo mírné zlepšení vybraných ukazatelů, například krevního tlaku nebo krevních tuků. Spirulina je obecně považovaná za bezpečnou, ale existují i upozornění na možné riziko kontaminace (například u nekvalitních produktů).

U chlorelly a zeleného ječmene je vědeckých studií méně než například u spiruliny. Část dostupných výzkumů vychází z menších klinických studií nebo laboratorních dat. Výsledky tedy nelze považovat za jednoznačné potvrzení zdravotních účinků u běžné populace. Účinky se navíc mohou lišit podle dávky, kvality produktu i celkového jídelníčku.

Často se u těchto doplňků zmiňuje i detoxikace. Tělo si však škodlivé látky přirozeně odbourává hlavně přes játra a ledviny. Doplňky stravy tento proces běžně nenahrazují. Tyto zelené doplňky mohou být jen drobným doplňkem stravy, ne náhradou pestrého jídelníčku ani řešením zdravotních problémů. Jejich přínos závisí na kvalitě produktu, dávce a hlavně na celkovém životním stylu.

Co najdete v chlorelle, spirulině a ječmeni?

Zájem o spirulinu, chlorellu a zelený ječmen souvisí hlavně s jejich obsahem živin. Spirulina obsahuje vysoký podíl bílkovin. U chlorelly se zmiňuje chlorofyl, minerální látky a také vitaminy. Chlorella je také zkoumána pro své schopnosti vázat na sebe cizorodé látky. Studie potvrzují, že její struktura dokáže efektivně vázat těžké kovy.

Markéta Rozinková navíc upozorňuje na jedno velké specifikum, které ocení zejména vegani. „Chlorella je jednou z mála výjimek, u které vědecké studie navíc potvrdily přítomnost aktivní a biologicky dostupné formy vitaminu B12 (kobalaminu). Nejen pro vegany to sice není stoprocentní náhrada za maso, ale slouží jako vynikající, přirozený zdroj tohoto deficitního vitaminu, navíc z čistě přírodního produktu.“

Zelený ječmen je zase bohatý na rostlinné látky a enzymy. Kromě toho je ječmen ceněn pro obsah antioxidantů. „Fykocyanin ve spirulině a superoxid dismutáza v zeleném ječmeni pomáhají snižovat oxidační stres v organismu,“ doplnila odbornice na výživu.

Kontraindikace a rizika

Chlorella, spirulina i zelený ječmen mohou být užitečné, ale ne každému mohou vyhovovat a jejich konzumace může být pro některé lidi riziková. Při otázce na možná rizika a vedlejší účinky Markéta Rozinková zdůrazňuje, že supergreens ve své praxi považuje spíše za doplněk pro specifické potřeby a jejich užívání nastavuje každému klientovi individuálně. Podle jejích slov je u zelených potravin nutné dbát na jistou míru obezřetnosti. Výživová poradkyně proto doporučuje vybírat výhradně certifikované BIO produkty, které disponují laboratorními testy konkrétních šarží.

Z hlediska zdravotních kontraindikací Rozinková upozorňuje, že zelené potraviny jsou bohatým zdrojem vitaminu K, kvůli čemuž mohou snižovat účinnost léků na srážlivost krve, jako je například Warfarin. Užívání supergreens nedoporučuje ani lidem, kteří se léčí s autoimunitním onemocněním štítné žlázy nebo jinými autoimunitními chorobami. U nich je totiž nadměrná stimulace imunitního systému nežádoucí. Zvýšenou opatrnost pak radí i lidem trpícím nespecifickými střevními záněty (IBD) nebo syndromem dráždivého tračníku.

Podle zkušeností výživové poradkyně mohou určité komplikace přechodně pocítit i klienti, kteří žádná zdravotní omezení nemají. V počátcích užívání supergreens se u nich totiž mohou objevit křeče či nadýmání.

Zelené doplňky stravy mohou zlepšit vstřebávání mikroživin

Výživové poradkyně Markéty Rozinkové jsme se zeptali také na to, zda má smysl tyto superpotraviny užívat, pokud jíme pravidelně zeleninu i ovoce. „Osobně je doporučuji klientům, kteří z různých důvodů nedokážou sníst dostatečné množství nebo pestrou škálu klasické zeleniny. Skvěle ale poslouží i veganům, u nichž je sice podíl zeleniny v jídelníčku vysoký, ale v moderním světě narážejí na jiné limity,“ vysvětluje poradkyně a dodává, že celá problematika je mnohem komplexnější.

Podle výživové poradkyně současný způsob produkce potravin a dlouhá logistika nesou skrytá úskalí. Kvůli nim pak běžná zelenina ztrácí na našem stole svou původní hodnotu.

Dle Markéty Rozinkové lidé často nepřijímají dostatečné množství hořčíku. Výživová poradkyně vysvětluje, že intenzivní zemědělství vyčerpává půdu, a než se běžná zelenina dostane na náš stůl, dny až týdny cestuje a leží ve skladech. Během tohoto stresu a vadnutí rostlina odbourává vlastní chlorofyl, na který je hořčík navázán. Další ztráty pak podle Rozinkové způsobujeme sami následným vařením ve vodě.

Dalším úskalím je podle poradkyně kyselina fytová. Markéta Rozinková upozorňuje na to, že pokud se lidé snaží hořčík nebo železo doplňovat z ořechů, semínek a celozrnných obilovin, narážejí právě na tuto látku. Kyselina fytová podle ní funguje jako silný chelátor, který může snižovat vstřebávání některých minerálních látek

Právě v tomto kontextu vidí Rozinková hlavní výhodu zelených potravin. Chlorella ani mladý ječmen totiž podle jejích zkušeností a odborných poznatků neobsahují fytáty v takovém množství, které by absorpci mikroživin blokovalo.

Kdy mohou mít tyto doplňky smysl a kdy spíš ne

Zelené doplňky stravy mohou dávat smysl hlavně ve chvíli, kdy jídelníček není dlouhodobě úplně pestrý nebo obsahuje jen menší množství zeleniny a rostlinných potravin. V takových případech mohou sloužit spíš jako doplněk než jako hlavní zdroj živin. Obecná výživová doporučení zdůrazňují, že základ by měla tvořit pestrá strava. Doplňky stravy tedy slouží jen k doplnění jídelníčku, ne jako jeho náhrada.

Důležitou roli hraje také kvalita samotného produktu. Pozornost se vyplatí věnovat i složení. Některé produkty totiž obsahují směsi různých „greens“ bez přesného uvedení množství jednotlivých složek. To může ztěžovat orientaci v tom, co člověk ve skutečnosti užívá a v jaké dávce. Výživová poradkyně Markéta Rozinková připomíná, že tyto doplňky v žádném případě nenahrazují pestrou stravu. „Pokud se však zvolí prověřená značka, mohou běžný jídelníček doplnit v obdobích zvýšené zátěže,“ doplňuje.

Zdroje: vyjádření výživové poradkyně Mgr. Ing. Markéty Rozinkové pro Kupi.cz, PMC, PubMed, MDPI, NIH, WebMD, WHO