Co všechno se dá „pokazit“ na obyčejné ovesné kaši? Vyrazili jsme do supermarketů a porovnali ceny a složení sedmi výrobků s příchutí čokolády. Co nás mezi surovinami zarazilo? Na ceně kaší až tak nezáleží, mnohem důležitější jsou tyto údaje za zadní strany obalu. Víte, kolik ovesných vloček kaše ve skutečnosti obsahují?
Domácí příprava ovesné kaše je poměrně jednoduchá: Povaříte nebo zalijete vločky vodou či mlékem, doplníte kouskem čokolády a máte hotovo. Instantní ochucené výrobky nabízí ještě rychlejší proces. Jenže o zdravé snídani se v jejich případě už tolik hovořit nedá.
Do redakčního srovnání jsme zařadili sedm ovesných kaší s čokoládovou příchutí (bez dalších příměsí jako jsou například ořechy, semínka či ovoce, a také bez speciálních úprav, jako je snížení množství cukru nebo přidání proteinů).
Ovesné vločky jsou základní surovinou, podle které by se měla kvalita kaše primárně posuzovat. Srovnání ale ukazuje, že jejich podíl se výrazně liší, od 45 % až po 71 %.
Množství ovesných vloček bývá v instantních kaších všeobecně nižší (i když podíl pod 50 % je už opravdovým zklamáním). Protože se výrobky zalévají horkou vodou, přidávají do nich výrobci také sušené mléko a škroby, které mají zajistit plnější chuť. Ty pak převážně tvoří zbytek směsí.
Většina námi sledovaných kaší uvádí obsah cukru kolem 19 gramů na 100 g výrobku, což s ohledem na velikost balení pohybující se mezi 55 a 65 g vychází na nějakých 11–12 g cukru na porci.
V našem případě se ale našel i jeden extrém, který tuto obvyklou hodnotu výrazně překračoval. Instantní čokoládová kaše Tesco má hned 27 g cukru na 100 g, tedy 18 gramů cukru na jednu porci neboli množství odpovídající až čtyřem kostkám cukru.
U mnoha výrobků se také objevuje kombinace více druhů cukrů, typicky jde o glukózový sirup, případně i fruktózu. Týká se to především levnějších privátních značek, ale i jedné dražší kaše Bona Vita.
Právě kombinace různých sladidel může být problematická, navíc poukazuje na vysoké průmyslové zpracování potravin. Zvyšuje sladkost výrobku, ale zároveň i jeho glykemickou zátěž. Obvykle jde o levnější náhrady, které nemají výraznou nutriční hodnotu.
Část výše zmíněných cukrů také pochází z přidané čokolády, o výrazném podílu se ale hovořit nedá. Obvykle jí kaše obsahují od 3 % (Bona Vita) až po 6 % (Clever) nebo necelých 7 % (Emco). Chuť a barvu pak dotváří přidaný kakaový prášek a uváděné přírodní aroma.
V rámci testu jsme se zaměřili také na složení kaší s ohledem na jejich ceny. Na trhu se dají rozlišit dvě základní cenové skupiny – značkové kaše (stojí zhruba 15,90 až 19,90 Kč) a levnější privátní značky (typicky za 9,90 Kč). Srovnání pak ukazuje, že vyšší cena automaticky neznamená lepší složení.
Celkově srovnání ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými výrobky jsou výrazné. Některé kaše mohou být relativně dobrým základem snídaně, jiné složení vyplňují cukry a sirupy i škroby. Vyplatí se proto číst složení a neřídit se jen cenou nebo značkou.
Ideální je také volit výrobky s vyšším podílem ovesných vloček, ideálně nad 60 %. Vločky ve výrobku přirozeně zvyšují obsah vlákniny, případně i bílkovin.
Zdroje: Kupi.cz, produktové informace výrobců