Mladí na mrskačku nechodí: 1 z 5 Čechů slaví Velikonoce se zajíčkem a hledáním vajíček, pomlázka ustupuje

Mileniálové a generace Z na Velikonoce nezapomínají

Jak ukazují data průzkumu společnosti BILLA, oslava velikonočních svátků má u nás opravdu silné kořeny, které se předávají z generace na generaci. A ani u těch nejmladších nemizí, spíše naopak.

Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou minimální, mladší lidé generace Z a mileniálové si na ně dokonce potrpí o trochu více než jejich rodiče. To platí i pro dodržování obvyklých českých tradic. Všeobecně si bez tradic nedokáže svátky představit více než polovina Čechů, konkrétně je dodržuje 59 % generace Z, 57 % mileniálů a 51 % generace X a boomerů.

Podobný obrázek nabízí i průzkum online supermarketu Košík. Ten ukazuje, že téměř 40 % Čechů dodržuje všechny tradice naplno a dalších 23 % alespoň některé. Více než polovina lidí si nenechá ujít pomlázku – i když právě ta se začíná postupně proměňovat. A roli v tom také hrají generace.

Pomlázku začíná nahrazovat zajíček s vajíčky

Právě Košík upozorňuje na jeden z nejviditelnějších trendů posledních let: pronikání zahraničních zvyků, a to hlavně u mladších rodičů.

„V Česku se postupně zabydluje zvyk velikonočního zajíčka a hledání vajíček, která ukryl. Podle našich zjištění ho praktikuje skoro pětina dotázaných. Roli v tom hraje celkové přehodnocování tradice pomlázky v Česku, a to zejména z řad nastupujících generací rodičů. Ti totiž často od klasické pomlázky úplně upouští nebo chtějí, aby koledu dostali spravedlivě kluci i holky,“ vysvětlil Jan Navrátil, obchodní ředitel online supermarketu Košík.cz.

Co na to respondenti?

Zajímalo nás také, jak vypadají Velikonoce u našich čtenářů, které jsme za redakci Kupi oslovili. Drží se tradičních zvyků, nebo si svátky přetvářejí podle sebe?

• „Z dětství nemám na pomlázku úplně nejlepší vzpomínky. Mám ale ráda tu tvořivou stránku, kterou si s mladší i starší dcerou užíváme: barvíme vajíčka, vyzdobíme si byt květinami, pečeme a zdobíme perníčky. V tomto pojetí to může být pěkný svátek pro všechny,“ říká pro Kupi Marcela (29 let).
• „U nás se tradice drží docela pevně, hlavně kvůli prarodičům. Se synem vždy vyrážíme na pomlázku, pak se sejdeme ještě na koledu jako celá rodina,“ uvádí pro redakci čtenář Karel (46 let).
• „Já jsem vyrostla na tradičních Velikonocích, ale u svých dětí už to dělám jinak. Pomlázku úplně vynecháváme a místo toho dětem připravujeme takové hledání vajíček, tedy sladkostí po bytě, moc je to baví,“ prozrazuje nám zase Ivana (34 let).
• „Děti už máme velké, takže na Velikonoce vždy vyrážíme na tradiční výlet do jarní přírody a pak už je to jen o tom společném jídle,“ píše nám s nadsázkou čtenář David (62 let).

Bez beránků a mazanců by to nešlo

Když přijde na jídlo, některé věci se zkrátka nemění, jak dále ukazuje v průzkumu BILLA. V průměru 8 z 10 Čechů si o Velikonocích pochutná na mazanci a beránkovi, a to napříč všemi věkovými kategoriemi bez výraznějších rozdílů.

Tradiční sladké pečivo jako samozřejmost potvrzuje i společnost Globus, která letos plánuje ručně vyrobit až 180 000 mazanců a 100 000 jidášů: „Před svátky si zákazníci domů odnášejí i hotové mazance. Právě o ně a další sváteční pečivo je největší zájem zhruba tři dny před Velikonocemi, i když si je zákazníci dopřávají opakovaně už dříve,“ uvedla tisková mluvčí Globusu Aneta Turnovská.

Uzené doplňuje lehčí jehněčí a telecí

Silnou roli hraje i maso. Podle Řeznictví Globus zůstává nejoblíbenější volbou uzené maso, které je pro mnoho domácností symbolem sváteční tabule. Vedle něj roste zájem o mladá masa – zejména jehněčí a telecí nebo králičí. Výrazný je také zájem o drůbež, například krůtí maso.

Mezi tradiční pokrmy pak patří velikonoční nádivka, i když na tu si podle průzkumu společnosti BILLA potrpí spíše starší generace.

Roste obliba velikonočních perníků a „zeleného“ pečiva

Vedle tradičních jídel se ale stále výrazněji prosazují inovace a nové trendy.

Výrazně stoupá zájem o odlehčené varianty pokrmů. Na svátečních tabulích nechybí dostatek jarní zeleniny a čím dál častěji také výše zmíněné lehčí varianty masa (mladá kuřátka, králičí nebo telecí). Z masných výrobků jsou vedle českého uzeného trendem zejména zahraniční uzeniny, především středomořské typu prosciutto, jamón či chorizo.

Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, zákazníci také stále častěji upřednostňují sladkosti s modernějšími příchutěmi, jako je karamel, red velvet, jahoda nebo višeň, dále velikonoční perníky a pečivo se zelenou náplní.

Tyto tendence potvrzují i samotné řetězce. „Velký zájem je o čerstvou jarní zeleninu jako ředkvičky, saláty, mrkev nebo špenát, a zvlášť v Bille o bobuloviny. Klasika v podobě mazanců, jidášů a beránků zůstává stabilní, ale rychle roste poptávka po velikonočních pernících, které patří k nejdynamičtějším produktům. Stále více zákazníků volí také slané pečivo se zelenými náplněmi, především varianty se špenátem,“ uvádí například Ladislav Lázňovský, senior nákupčí BILLA ČR.

Svátky vyjdou na dva tisíce 

Velikonoce pak nejsou jen o tradicích a jídle, ale i o rozpočtu. Podle průzkumu Košíku plánují Češi za kompletní přípravu svátků – tedy jídlo, koledu, občerstvení i výzdobu – utratit podobně jako loni přibližně 2 000 Kč. Na konečnou částku ale může mít ještě vliv počasí.

„Prodloužený velikonoční víkend bývá často začátkem grilovací sezóny, která se samozřejmě promítá do skladby plánovaných útrat a jejich výše,“ přibližuje Navrátil.

I když letos Velikonoce vychází na relativně brzký jarní termín, kdy ještě nemusí být ideální grilovací podmínky, bude-li pěkné počasí, mohou lidé své plány na poslední chvíli přehodnotit a útraty navýšit.

Zdroje: BILLA, Globus, Košík, SOCR ČR, Kupi.cz, respondenti redakce