Na všech frontách se snažíme být výkonní a úspěšní – ve škole, v práci i v soukromém životě, ale našemu zdraví to nedělá vůbec dobře. Podle průzkumu nadnárodní agentury Ipsos muselo doma kvůli stresu zůstat 25 % Čechů a 38 % uvedlo, že kvůli stresu dlouhodobě nezvládají běžné úkony.
Mezinárodní výzkum Ipsosu z podzimu 2025 upozornil, že stres je v Česku i v ostatních zemích Evropy každodenní realitou. Zatímco dvě třetiny Čechů přiznávají, že jim stres narušuje běžné fungování, u 38 % se to děje opakovaně, dlouhodobě. Necelých 50 % respondentů uvedlo, že zažívá déletrvající pocity smutku nebo beznaděje.
„Duševní zdraví se nepochybně stává celospolečenským tématem. Jeho dopad vidíme nejen v oblasti zdravotnictví, ale i školství či třeba byznysu, kde čtvrtina lidí kvůli stresu už někdy absentovala v práci,“ řekl Jakub Malý, ředitel Ipsos.
Nejvýraznější údaj však zní takto: Celých 25 % Čechů muselo kvůli stresu zůstat někdy doma, protože nebyli schopní chodit do práce nebo do školy. To je sice méně než údajný světový průměr (39 %!), ale i tak jde o alarmující hodnotu, která naznačuje, že psychická nepohoda zasahuje čím dál víc lidí napříč celou společností.
Průzkum se konal ve 31 zemích. Česko patří mezi státy, kde lidé častěji než jinde vnímají, že duševní zdraví neřešíme dostatečně.
Přestože stres dopadá na všechny věkové skupiny, největší psychickou zátěž hlásí mladí lidé. Až 81 % příslušníků generace Z uvedlo, že v posledním roce nezvládalo „své věci“ a polovina tento pocit zažívala opakovaně.
„Duševní nepohodu častěji přiznávají mladí lidé. Ti také nejaktivněji upozorňují na důležitost tohoto tématu, sami jsou zároveň ochotni o duševním zdraví častěji otevřeně hovořit,“ uvedl Malý z Ipsos.
Dlouhodobý smutek a beznaděj potvrdilo 56 % lidí ve věku kolem 18–29 let. Někteří odborníci, ale i sami respondenti (viz níže) to vysvětlují kombinací sociálních sítí, vysokých očekávání, tlaku na výkon a nižší psychické odolnosti oproti starším generacím.
Pozitivní zprávou je, že generace Z se o duševním zdraví nebojí mluvit. Asi 50 % mladých sdílí své obavy s rodinou nebo přáteli.
Zajímaly nás názory na stres z první ruky, a proto jsme oslovili několik respondentů. Malá anketka Kupi naznačila, že Češi zřejmě dbají na psychohygienu stále málo a antidepresiva mají spojená s něčím negativním.
Rostoucí stresová zátěž se odráží i v datech o spotřebě antidepresiv. Podle statistik organizace OECD měla Česká republika největší nárůst užívání antidepresiv v Evropě! Mezi lety 2000 a 2020 vzrostla spotřeba o 577 %. Jde o nejrychlejší růst mezi 18 sledovanými zeměmi.
Přestože Česko nepatří k absolutním rekordmanům v počtu užívaných dávek, trend je jasný, zájem o farmakologickou pomoc dlouhodobě roste. Předpokládá se, že jde o kombinaci lepší diagnostiky, dostupnější léčby i ochoty lidí řešit psychické potíže s odborníky.
Nejvyšší spotřebu mají dlouhodobě severské státy – zejména Island, Švédsko a Norsko, kde hraje roli i počasí a krátké dny s menším množstvím slunce. Pandemie COVID-19 pak zvýšila užívání antidepresiv ve většině zemí o dalších 10 % a více.
Ze všech odborných článků, ale i ze zkušeností respondentů Kupi vyplývá, že pokud máte pocit, že už je toho na vás moc, není důvod čekat. Krátký rozhovor s obvodním lékařem, psychologem nebo terapeutem často pomůže ujasnit si priority, získat nadhled a řešit problémy dřív, než přerostou v něco vážnějšího.
Praktický lékař i psychiatr vám může doporučit léčbu a případně rovnou předepsat léky, které vám pomůžou. Antidepresiva by neměla být tabu, v dnešní době patří k běžné léčbě a lidé díky nim můžou normálně fungovat. Neměly by se předepisovat na všechno, ale to už musí posoudit odborník.
Napište nám do diskuze pod článkem, jestli zažíváte stres a z čeho. Daří se vám ho řešit? Brali jste někdy antidepresiva?
Zdroje: Kupi.cz, průzkum Ipsos, průzkum OECD