Podle aktuálních dat Zelinářské unie Čech a Moravy klesá tuzemská produkce kysaného zelí. Důvodem je mimo jiné prý i to, že zákazníci čím dál častěji přechází na domácí výrobu. Podívali jsme se proto na to, zda se vyplatí kupovat kysané zelí v obchodech, nebo je opravdu výhodnější a lepší si hlávkové zelí nakládat. Co říkají data ze supermarketů a letákových akcí? A opravdu v Česku klesá o kysané zelí zájem?
„V posledních letech v Česku výrazně klesá produkce kysaného zelí. Zatímco v roce 2019 tuzemští producenti vyrobili 12 724 tun kysaného zelí, tak v roce 2023 to bylo už jen 8 718 tun,“ uvádí ČTK údaje Ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM). Podle odborníků je na vině nejen levnější konkurence ze zahraničí, ale také měnící se preference zákazníků, kteří dnes upřednostňují spíše domácí přípravu zelí.
Může se proto zdát, že je tuzemské kysané zelí – nedílná součást české kuchyně – kvůli nezájmu spotřebitelů na ústupu. Realita ovšem může být trochu jiná. Podle některých výrobců totiž ZUČM ve svých závěrech nezohlednila výrazné rozdíly mezi výrobky na trhu.
Redakci Kupi se například dostalo do rukou vyjádření české značky Beavia, specializující se na výrobu kvašených produktů. Firma v reakci na tvrzení Zelinářské unie naopak potvrzuje, že zájem o naše kvalitní kysané zelí roste – bavíme-li se ovšem o poctivých a zdraví prospěšných fermentovaných potravinách, které obsahují pouze zelí, vodu, sůl a koření (a jsou tedy naloženy v pravé zelné šťávě), nikoliv o levnějším kysaném zelí s přídavky octa a konzervantů.
„Z dat vyplývá, že celková produkce kysaného zelí v České republice klesá. Zároveň však roste poptávka po nepasterovaných fermentovaných výrobcích. Spotřebitelé stále častěji vyhledávají produkty s obsahem přirozených probiotik, která podporují rovnováhu střevní mikroflóry a tím i trávení,“ uvádí v tiskové zprávě, kterou má redakce Kupi k dispozici, spolumajitelka značky Beavia Kamila Lhotáková.
S rostoucím povědomím o vyvážené stravě roste přirozeně zájem také o fermentované potraviny, které jsou zdrojem probiotik, vitamínu C a dalších prospěšných látek. Spousta lidí ovšem stále nevěnuje pozornost rozdílům mezi jednotlivými typy zelí. Pasterované nebo sterilované zelí (typicky ve sklenicích prodávaných mimo chladicí boxy) je sice trvanlivější, proces výroby ale zahubí většinu živých bakterií.
Mezi kvalitní české značky s čistým složením, na které narazíte běžně v obchodech, pak patří nejen již zmíněné fermentované výrobky Beavia, ale například také Bystročické kysané zelí a Křimické zelí (Zelárna Lobkowicz). Ocet nenajdete ani v Otickém či Tuřanském kysaném zelí, ty nicméně obsahují konzervanty.
Při nákupu pak u zákazníků rozhoduje nejen složení, ale samozřejmě také cenovka.
„Ceny bílého kysaného zelí zůstávají na podobných hodnotách v průběhu celého roku. Nejčastěji prodávané 500g balení teď v obchodech běžně stojí aktuálně v průměru 19,80 Kč. V akci jej pak zákazníci pořídí v průměru za 16,20 Kč, tedy o 18 % levněji,“ popisuje datová analytička Kupi Monika Kopčilová.
V této cenové hladině je nicméně obvyklé, že koupíte zelí pasterované nebo méně kvalitní s octem nebo éčky ve složení. U kvalitního je potřeba počítat s několikanásobně vyšší cenou.
Také proto se může v souladu se závěry ZUČM vyplatit si kysané zelí vyrábět spíše doma a mít tak jistotu čistého složení. Za zlomek ceny. Výroba je velmi jednoduchá a právě teď je na ni nejlepší doba. Ceny hlávkového zelí každoročně v sezóně od září do ledna klesají a mnohem častěji se objevují v letákových akcích.
„Pokud chtějí zákazníci na nákupu kysaného zelí ušetřit a vyrobit si jej doma, při nákupu v akci je kilo hlávkového zelí vyjde o 54 % levněji než kilo toho kysaného,“ vysvětluje dále za Kupi Kopčilová.
Aktuálně se průměrná běžná cena za 1 kg hlávkového zelí pohybuje okolo 30 Kč, v akci pak stojí v průměru 14,90 Kč. Zákazníci tak ušetří při nákupu v akci v průměru 50 % částky.
Zdroje: ČTK, Beavia pro redakci, Kupi.cz