„Otevřela jsem krabici s botami a zůstala stát. Uvnitř ležely staré, špinavé tenisky. Ale nové, které tam patřily, byly pryč. V tu chvíli mi došlo, co se stalo. Někdo si prostě obul nové a odešel.“ O tento příběh se s redakcí podělila Jana, prodavačka v obchodě s obuví. Jak sama říká, podobné situace se opakují častěji, než by kdo čekal.
Jana (42) pracuje už osm let v obchodě s obuví v nákupním centru. Každý den se setkává s desítkami zákazníků, ale to, co se občas děje, by si prý nikdo nevymyslel.
„Na první pohled to nevypadá. Lidé si přinesou krabici, zkoušejí boty, chvíli se procházejí. Jenže někteří udělají to, že si je prostě nechají na nohou a staré hodí zpět do krabice. Vypadá to, jako by si boty vyzkoušeli a vrátili,“ popisuje Jana. Na krádež většinou přijdou až při inventuře. „Najdeme v regálech použité boty. Ošoupané, někdy dokonce s děravou podrážkou. Je jasné, že tam nepatří. Ty nové prostě někdo odnesl,“ říká.
Nejvíc ji mrzí, že se to stává i u dětské obuvi. „Rodiče přinesou dítěti boty, vyzkouší je – a pak odejdou. A v krabici nechají ty staré. Je to pro mě nepochopitelné. Vždyť učí děti krást už od malička.“
Petra Novotná, krizová interventka a bývalá prodavačka v retailu
Jak často se s tím setkáváte? „Podobné příběhy slýchám od prodavaček pravidelně. Nejde o výjimku, ale o běžnou praxi, hlavně v obchodech s obuví nebo oblečením.“
Proč to lidé dělají? „Často se jedná o lidi, kteří žijí v těžké sociální situaci. Ale někdy je to čistě o pohodlnosti nebo drzosti – boty chtějí hned a neřeší, že kradou.“
Je možné to odhalit včas? „Je to složité. Pokud si člověk obuje boty a jde do kabinky, může se převléct a odcházet nenápadně. Obchody proto využívají kamery a čipy v botách. Ale ne vždy to funguje.“
Jak má reagovat prodavač, když si něčeho podobného všimne? „Prodavač by měl situaci řešit opatrně. Nesmí nikoho fyzicky zastavit, ale může přivolat ostrahu. Vždy je lepší řešit to profesionálně než se vystavit riziku konfliktu.“
Co poradíte čtenářům? „Pokud jste svědky podobného chování, můžete diskrétně upozornit personál. A pokud vás samotné láká něco ‚odnést zdarma‘, pamatujte, že nejde o malou věc. Je to trestný čin a může vám zásadně zkomplikovat život.“
Jak se chovat, když jste svědky krádeže v obchodě s obuví:
Jana říká, že dnes už ji jen tak něco nepřekvapí, ale stále ji mrzí, když lidé zneužívají důvěru. „Chápu, že jsou lidé v těžké situaci. Ale boty se dají pořídit i levně. Krádež vždycky někdo zaplatí – a nejčastěji to odnesou poctiví zákazníci vyššími cenami. Doufám, že lidé pochopí, že takhle si nepomůžou.“
Zdroj: příběh prodavačky Jany, Petra Novotná (krizová interventka) pro Kupi.cz