Krátký nákup, dvě hotové krabičky, jogurt, víno. Ale místo poklidného odchodového úsměvu přišla věta, která zasáhla jako šíp. Podnět naší čtenářky otevřel téma, které rezonuje: Je komentář u pokladny neškodný vtípek, nebo nepatřičný zásah do soukromí zákazníků?
Do redakce Kupi.cz nám napsala čtenářka Jana z Ostravy. Její příběh se odehrál v běžný pracovní den, kdy si po dlouhé směně chtěla jen rychle něco koupit k večeři. Místo klidného odchodu z obchodu ale přišla poznámka, která ji zaskočila a hluboce zasáhla.
„Byla jsem vyčerpaná. V práci jsem zaskakovala za kolegyni, celý den na nohou, bez pauzy, bez oběda. Domů to mám skoro hodinu. Už cestou jsem přemýšlela, co rychlého si koupím, abych nemusela ještě vařit,“ popisuje Jana (34), zdravotní sestra. V obchodě sáhla po dvou hotových jídlech – jedno s těstovinami, druhé s rýží. K tomu bílý jogurt a lahev vína. „Měla jsem chuť si večer jen sednout, najíst se a vypnout. Nic víc. Už při čekání ve frontě jsem cítila, jak se mi klíží oči.“
A pak přišla ta věta. „Další hotovky. To ta dnešní mládež vůbec neumí vařit,“ pronesla pokladní nahlas, aniž by se na Janu podívala. Zato se významně zadívala na pána za ní.
„V tu chvíli jsem ztuhla. Nevěděla jsem, co říct. Bylo to, jako by mi někdo vpálil, že jsem špatná. Líná. Nedostatečná. A to jen proto, že jsem si koupila něco hotového.“
Jana zaplatila, poděkovala a odešla. Až venku se jí začaly třást ruce. „Cítila jsem se malá. Jako bych selhala. A přitom jsem jen chtěla přežít den, který byl už tak těžký.“
Doma položila tašku na stůl a rozplakala se. Ne kvůli jídlu, ale kvůli tomu, že i tak obyčejná věc jako nákup se může stát místem, kde vás někdo soudí, aniž by znal váš příběh.
Jako redaktorka Kupi.cz jsem si při čtení Janina příběhu uvědomila, jak často se podobné situace dějí. Sama jsem zažila poznámky u pokladny – někdy s úsměvem, jindy s podtónem, který bodne. A přestože mohou být míněné „jen tak“, někdy se trefí do místa, které už je unavené, zraněné, přetížené.
Zeptali jsme se odborníků, co se za podobnými situacemi může skrývat a jak je vnímat.
Příběh Jany ukazuje, že i běžná situace, jako je nákup, může být citlivým momentem. Každý z nás si nese svůj den, svou únavu, své důvody. A zaslouží si respekt – bez předsudků, bez posměšků, bez komentářů. Až příště ucítíte, že vás poznámka u pokladny zraňuje, vzpomeňte si: Nejste přecitlivělí. Jen víte, že slušnost a lidskost patří i do fronty mezi regály.
Zdroj: Vlastní dotazování čtenářů Kupi.cz, citace odborníků pro Kupi.cz