Nová pravidla školního stravování měla omezit slazené nápoje a některé polotovary ve školních jídelnách. Ministerstva ale nyní plánují zrušit závaznost výživových norem úplně. Premiér Andrej Babiš hájí zkušenosti školních kuchařek, odborníci se obávají zhoršení kvality obědů.
Ještě donedávna se řešilo, jak školní jídelny zvládnou přechod na nový spotřební koš. Teď se situace obrátila. Ministerstva školství a zdravotnictví oznámila záměr, podle kterého by výživové normy pro školní obědy přestaly být povinné. A netýká se to pouze nových pravidel, která měla začít naplno platit od září 2027.
Změna by totiž neznamenala návrat k původnímu spotřebnímu koši. Jídelny by měly k dispozici modernizované výživové standardy, ale jejich dodržování by bylo dobrovolné. „Není to návrat ke starému spotřebnímu koši, ale k tomu, že ten moderní koš, který připravil Státní zdravotní ústav (SZÚ) a nutriční specialisté, bude jenom doporučující,“ vysvětlil ministr školství Robert Plaga.
Samotná vyhláška o školním stravování se podle ministra rušit nemá. Změna zatím není schválená a ještě ani nezačal legislativní proces. Plaga však připustil, že by úprava mohla nakonec začít platit už od začátku roku 2027.
Spotřební koš neurčuje, co přesně mají kuchařky vařit. Stanoví, kolik masa, ryb, luštěnin, mléčných výrobků, ovoce nebo zeleniny mají školní jídelny za určité období spotřebovat. Cílem je zajistit, aby děti dostávaly pestrou a vyváženou stravu.
Jídelny si tedy mohou samy vybírat recepty a sestavovat jídelníčky, musejí ale dodržovat předepsané množství jednotlivých skupin potravin. Nejde o to, co děti dostanou k obědu v jeden konkrétní den, ale o to, jak se jednotlivé potraviny střídají a doplňují v průběhu několika týdnů.
Nový spotřební koš, na kterém pracoval SZÚ společně s odborníky na výživu, měl 33 let starý systém aktualizovat a upravit požadované množství jednotlivých skupin potravin. Součástí širších změn školního stravování bylo také omezení slazených nápojů a některých dehydrovaných směsí nebo větší důraz na základní suroviny.
Do debaty se zapojil také premiér Andrej Babiš. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích hájil plánované zrušení povinných výživových tabulek a zdůraznil, že zdravé stravování dětí zůstává cílem vlády.
„O zdraví rozhoduje rodina, ne jídelna,“ prohlásil premiér. Rodičům zároveň připomněl, že dětem připravují snídaně a večeře, a poukázal na zkušenosti školních kuchařek. „A ty kuchařky, na rozdíl od vás, vědí, co ty děti jedí a co nejedí,“ uvedl. Babiš tak navázal na argument, který zaznívá od odpůrců nového spotřebního koše opakovaně: děti některá jídla odmítají a připravené obědy pak končí v odpadu.
Podobně se vyjádřila Potravinářská komora. Její mluvčí Marek Zemánek upozornil, že dětskou obezitu nelze řešit tím, že děti nebudou ve školních jídelnách jíst.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch změnu vysvětluje snahou ponechat školním jídelnám více prostoru při sestavování jídelníčků. „Mění se způsob, jakým budeme výživové standardy uplatňovat, nikoliv náš cíl,“ uvedl Vojtěch. Podle ministerstva by jídelny měly dostat také odbornou podporu. Záměr má umožnit přizpůsobit jídelníčky místním podmínkám, možnostem kuchyní i tomu, co děti skutečně jedí.
Proti tomu stojí obavy odborníků na veřejné zdraví. Ředitelka SZÚ Barbora Macková v reakci na plánované změny upozornila na riziko, že děti budou dostávat více pokrmů z polotovarů a dochucovadel, které nemusí odpovídat jejich výživovým potřebám.
Problémem podle kritiků není samotná volnost při vaření, ale absence závazného minima. Zatímco jídelna, která už dnes dbá na kvalitní suroviny, může pokračovat beze změny, jiný provoz by mohl upřednostnit levnější a jednodušší řešení.
Plánovaná změna vyvolala odezvu také na sociálních sítích. Nutriční terapeutka Hedvika Jakešová z projektu Nejen o jídle v souvislosti s debatou o školních obědech upozorňuje na rozdíl mezi zkušeností s tím, co dětem chutná, a odborným posouzením jejich výživových potřeb. A veřejně podporuje zachování nové vyhlášky.
Lékařka Michala Kněžková zase na sociálních sítích připomněla například omezení slazených nápojů, instantních polévek a omáček nebo četnosti sladkých hlavních jídel.
Právě tyto příklady ukazují, co je předmětem sporu. Zrušení závazných výživových norem automaticky neznamená, že se ve všech jídelnách začnou podávat slazené čaje nebo pokrmy z instantních směsí. Znamenalo by však, že jejich používání už nebude stejným způsobem omezeno závaznými výživovými standardy.
Proti plánovanému postupu se postavil také zdravotnický think tank Ministr zdraví, který 11. listopadu znovu spustil výzvu za zachování novely vyhlášky o školním stravování. K iniciativě se připojili lékaři, nutriční terapeuti, zástupci školních jídelen i další odborníci. Podporu jí vyjádřila také Asociace školních jídelen ČR.
Iniciativa upozorňuje, že ve školních jídelnách se stravuje až 1,6 milionu dětí. U dětí v mateřských školách navíc školní stravování podle jejích údajů pokrývá až 60 procent denního energetického příjmu. Nejde tedy jen o jeden oběd, ale o významnou část každodenního jídelníčku.
Změna se nemusí dotknout jen běžných školních obědů. Návrh vyhlášky počítá také se zrušením povinného odborného schvalování receptur pro dietní stravování. Školní jídelny by tak už nemusely používat receptury schválené nutričním terapeutem nebo příslušným lékařem. Pro děti s celiakií nebo závažnými potravinovými alergiemi však může být správná příprava stravy otázkou bezpečnosti.
Zdroj: autorský text, ČTK, sociální sítě, TZ Ministerstva zdravotnictví