Mikrotenové sáčky na pečivo či zeleninu jsou v supermarketech běžně zdarma. Jenže co když si do jednoho chcete zabalit i jiný nákup? Právě kvůli tomu se čtenářka Jana dostala do nepříjemné situace u pokladny. Redakci Kupi popsala svou zkušenost a my jsme zjišťovali, jaká pravidla vlastně platí.
Na nákup si dnes většina lidí nosí vlastní tašku. Někdy ji ale zapomeneme, jindy potřebujeme odnést jen pár drobností a kupovat další tašku se nám nechce. V takové chvíli může někoho napadnout sáhnout po tenkém mikrotenovém sáčku, které jsou v supermarketech volně dostupné u ovoce, zeleniny nebo pečiva. Přesně tak chtěla situaci vyřešit také naše čtenářka Jana. Jenže u pokladny narazila.
S příběhem se redakci Kupi svěřila čtenářka Jana, kterou překvapila reakce pokladní. „Když jsem chtěla k zabalení nákupu využít obyčejný mikrotenový sáček, dozvěděla jsem se, že to udělat nesmím.“ Sáčky jsou podle tohoto přístupu určené na potraviny, nikoliv jako náhrada nákupních tašek, vysvětlila pokladní Janě.
Na první pohled jde o drobnost, nad kterou by někdo mávl rukou. Jana ale otevřela zajímavou otázku. Může obchod zákazníkovi zakázat použít mikrotenový sáček na jiný nákup, když ho běžně poskytuje zdarma? A jaký je vlastně rozdíl mezi sáčkem na pečivo a placenou taškou?
Zákon o obalech od roku 2018 stanoví, že plastové odnosné tašky musí obchodníci zpoplatňovat. Existuje ale výjimka pro velmi lehké plastové sáčky do 15 mikronů, které jsou nezbytné z hygienických důvodů nebo se používají k balení volně ložených potravin.
Právě jejich použitím se zabývalo Ministerstvo životního prostředí ve svém výkladu zákona. A ten obsahuje poměrně překvapivou informaci. Pokud jsou sáčky v supermarketu volně dostupné kvůli hygieně nebo balení potravin a zákazník si je sám vezme, zůstávají podle ministerstva velmi lehkými plastovými taškami bez ohledu na to, jaké zboží do nich vloží.
To znamená, že samotné použití sáčku například na drogerii nebo několik balených výrobků automaticky nezakládá povinnost zaplatit za něj poplatek. Neznamená to ovšem, že by zákazník měl neomezený nárok brát si libovolné množství sáčků nebo že by obchod nemohl nastavovat pravidla jejich používání. Výklad ministerstva totiž řeší především jejich zpoplatnění, nikoliv všechny možné spory mezi zákazníky a obchodníky.
Redakce Kupi se na využívání mikrotenových sáčků při nákupu zeptala také obchodních řetězců Tesco, Penny a BILLA. Všechny uvedly, že sáčky slouží především k balení volně loženého zboží. Jejich přístup k zákazníkům ale nemusí být tak přísný, jak naznačuje Janina zkušenost.
Manažerka korporátní komunikace Penny Market Markéta Smutná pro Kupi uvedla: „V současnosti neevidujeme, že by jejich využívání k odnášení nákupu představovalo plošný problém, a nepřistupujeme proto k žádným zvláštním omezením. Naši zaměstnanci nemají pokyn zákazníky v tomto směru omezovat a jejich prioritou zůstává vstřícný přístup a plynulý chod prodejen.“
Také Tesco a BILLA podle svých vyjádření pro redakci usilují o vstřícný přístup k zákazníkům. Konkrétní zkušenost jedné zákaznice proto nemusí vypovídat o pravidlech celého obchodního řetězce.
Ministerstvo upozorňuje ještě na jednu zajímavost. Pokud pokladní sama aktivně nabídne zákazníkovi tenký sáček k jinému účelu, než je ochrana potravin nebo zabránění jejich plýtvání, musí jej obchod zpoplatnit. Rozdíl tedy může být i v tom, zda si zákazník sáček vzal sám z místa, kde jsou běžně dostupné, nebo mu byl nabídnut jako náhrada nákupní tašky.
Příběh čtenářky Jany tak ukazuje, jak snadno může u pokladny vzniknout nedorozumění kvůli něčemu, co stojí jen pár haléřů. Samotné vložení jiného zboží do tenkého sáčku totiž podle výkladu ministerstva neznamená, že se ze sáčku automaticky stává placená taška. Zároveň však platí, že tyto obaly mají v obchodech především hygienický účel a neměly by sloužit k jejich zbytečné spotřebě.
Zdroje: autorský text, zkušenost čtenářky Jany sdělená s redakcí Kupi.cz, vyjádření mluvčích obchodních řetězců pro Kupi.cz, Ministerstvo životního prostředí, zákon č. 477/2001 Sb.