Za tašku si zákazníci u pokladny připlácí už několik let. Přesto se stále najdou tací, kterým se to nelíbí a kteří to obchodům vyčítají. Redakce Kupi zjišťovala, proč obchody nemohou dávat tašky zdarma a v čem jiném si lze nákup odnést bez placení za obal.
Od 1. ledna 2018 platí pravidlo, podle kterého obchody nesmí poskytovat plastové odnosné tašky zdarma. Povinnost vychází ze zákona o obalech, který stanoví, že zákazník za tašku musí zaplatit alespoň částku odpovídající nákladům na její pořízení.
Konkrétní cenu si určuje každý obchod sám. Ta však nesmí být nižší než pořizovací náklady včetně DPH. Poplatek se navíc musí na účtence objevit jako samostatná položka. Pravidlo se nevztahuje jen na kamenné prodejny, ale také na internetové obchody, rozvozy nebo výdejní místa. Pokud by obchody tašky přesto poskytly jinak, než zákon dovoluje, dopouštějí se přestupku.
Povinnost zpoplatnit plastové tašky zavedlo Česko v roce 2018 na základě evropské směrnice, která měla omezit jejich spotřebu. Cílem bylo především snížit množství odpadu z obalů a podpořit šetrnější přístup k životnímu prostředí.
Irsko si státní poplatek za každou plastovou tašku účtuje od 4. března 2002. Odhadovaná spotřeba poté klesla z 328 tašek na obyvatele ročně na pouhých 21 a podle irských úřadů ubylo tašek odhozených v přírodě o více než 95 %.
Jak si na poplatek zvykli zákazníci v Česku, zjišťovala redakce Kupi přímo u řetězců. Manažerka korporátní komunikace Penny Market Markéta Smutná pro Kupi sdělila: „Zpoplatnění nákupních tašek je již řadu let běžnou součástí nakupování a naši zákazníci jsou na tento standard zvyklí. Většina z nich přichází s vlastní taškou pro opakované použití, případně si ji podle potřeby zakoupí u pokladny.“
K tomu, zda se lidé poplatku snaží vyhnout, uvedla: „Nesetkáváme se přitom s tím, že by se zákazníci plošně snažili poplatku vyhýbat. U menších nákupů si lidé často odnesou několik položek v ruce, u větších mohou využít například kartonové krabice.“
Podobně to vidí i v Tescu. Manažerka externí komunikace Tesco Stores ČR a. s. Lucie Loučková uvedla, že stále více zákazníků používá vlastní tašky nebo opakovaně používá odolnější nákupní tašky obchodu. Podle jejího sdělení je navíc řada tašek Tesca vyrobena z papíru nebo plastu vytříděného na prodejnách a následně využitého jako surovina pro výrobu nových tašek.
Na poplatek za tašky si tedy podle zástupců řetězců lidé zvykli.
Vedle tašek jsou v obchodech i tenké sáčky na pečivo, ovoce a zeleninu. Leží volně u zboží a za jejich používání se obvykle neplatí, protože se na ně zákon dívá jinak než na tašky. Říká jim velmi lehké plastové odnosné tašky a dává jim výjimku. Patří mezi ně sáčky s tloušťkou stěny do 15 mikronů, které se používají z hygienických důvodů nebo slouží jako obal pro volně ložené potraviny a pomáhají tak předcházet plýtvání jídlem.
Právě proto redakci Kupi zajímalo, zda si někteří zákazníci berou tenké sáčky i k odnesení nákupu a jak v takovém případě postupují pokladní.
Na otázku, k čemu tenké sáčky slouží, odpověděly Tesco, Penny i BILLA velmi podobně. Sáčky jsou podle nich v prodejnách určeny především k balení volně loženého zboží a mají praktickou a hygienickou funkci.
Zda si ale zákazníci berou k odnosu nákupu právě tyto sáčky, zodpověděla pouze Penny. Smutná pro Kupi uvedla: „V současnosti neevidujeme, že by jejich využívání k odnášení nákupu představovalo plošný problém, a nepřistupujeme proto k žádným zvláštním omezením. Naši zaměstnanci nemají pokyn zákazníky v tomto směru omezovat a jejich prioritou zůstává vstřícný přístup a plynulý chod prodejen.“ Tesco a BILLA se k této otázce přímo nevyjádřily, uvedly jen, že se jejich zaměstnanci v podobných situacích snaží zákazníkům vyjít vstříc.
Oslovené řetězce tedy nechávají situaci na pokladních a jejich vstřícnosti. Jestli ale smí obchod sáček k odnosu nákupu vydat bez poplatku, upravuje zákon a jeho výklad vydalo pro obchodníky ministerstvo životního prostředí v informaci k povinnému zpoplatnění tašek. I když sáčky leží v prodejně volně, nerozhoduje to, co si do nich zákazník nakonec dá, ale kdo mu je nabídne a o jaký obchod jde.
Pokud jsou u pečiva, ovoce a zeleniny kvůli hygieně nebo kvůli volně loženým potravinám a zákazník si je vezme sám, zůstávají bez poplatku, ať v nich odnese cokoli. Jinak je to ve chvíli, kdy sáček k jinému účelu aktivně nabídne pokladní. Takový sáček se podle ministerstva musí zpoplatnit, i když jinak v prodejně leží volně.
Přísnější pravidla platí také v obchodech, kde sáčky nejsou z hygienických důvodů nezbytné ani nepomáhají zabránit plýtvání potravinami. Ministerstvo jmenuje třeba obchody s textilem, železářskými výrobky nebo domácími potřebami. Tam se na sáčky do 15 mikronů výjimka nevztahuje a musí se zpoplatnit.
Smysl zpoplatnění nejpřesněji pojmenovalo Penny. Smutná pro Kupi uvedla: „Naším cílem není zákazníkům nakupování komplikovat, ale podporovat odpovědné nákupní návyky a omezovat zbytečnou spotřebu obalových materiálů.“ Tesco a BILLA se na problém dívají z druhé strany: zákazníků s trvanlivou taškou podle nich přibývá. Poplatek tak zjevně plní i svůj výchovný účel – vede lidi k tomu, aby si na nákup nosili vlastní tašky. Obchod poplatek vybírat musí a zákazník se mu vyhne jednoduše tím, že si přinese vlastní tašku.
Zdroje: Tesco, Penny Market a BILLA pro Kupi.cz, ePRAVO.cz, Ministerstvo životního prostředí, Wicklow County Council