Hvězdu na obalu čokolády Orion poznají celé generace Čechů. Málokdo ale ví, kdo ji nakreslil a jak dramatický život její autor prožil. Příběh slavné české značky začal před 130 lety a skrývá překvapivé kapitoly – od podnikání manželů Maršnerových přes dvě světové války až po tragický osud nadaného výtvarníka.
Stačí jediný pohled na modrý obal se zlatou hvězdou a většina Čechů okamžitě pozná, o jakou čokoládu jde. Orion patří ke značkám, které si spojujeme s dětstvím, rodinnými oslavami nebo sladkostmi, na které jsme si šetřili kapesné. Za důvěrně známým symbolem se však skrývá mnohem pozoruhodnější historie, než by se mohlo zdát. Najdeme v ní podnikatelskou odvahu, výtvarný talent, válečné zvraty i technologii, která ve své době představovala malou revoluci.
V roce 2026 uplynulo 130 let od počátků pražské čokoládovny, z níž později vyrostla značka Orion. Právě nyní stojí za připomenutí také příběh Zdenka Rykra, autora její slavné hvězdy. Od jeho narození 26. října uplynulo 126 let. Přestože jeho práci zná prakticky každý, samotné jméno výtvarníka dnes mnohým nic neříká.
Kořeny Orionu sahají do roku 1896, kdy manželé Albína a František Maršnerovi začali v Praze rozvíjet výrobu cukrovinek. Jejich podnikání postupně rostlo a z původní výroby sladkostí vznikla významná čokoládovna na Královských Vinohradech. Právě s tamní továrnou, přezdívanou Orionka, si značku později spojovaly celé generace Pražanů.
Samotný název Orion se objevil až později. Ochranná známka inspirovaná souhvězdím byla zaregistrována v roce 1914, tedy na začátku první světové války. Podnik musel v následujících letech čelit nedostatku surovin a komplikovaným dodávkám kakaových bobů. Čokoláda navíc nebyla vnímána pouze jako sladká pochoutka. Díky vysoké energetické hodnotě představovala také praktickou potravinu, která se hodila například pro zásobování vojáků.
Zásadní okamžik přišel v roce 1921, kdy čokoládovna začala spolupracovat s mladým Zdenkem Rykrem. Bylo mu pouhých jednadvacet let, když se začal podílet na podobě obalů a reklamních materiálů. Právě on vytvořil charakteristickou hvězdu Orion, která zůstala poznávacím znamením značky dodnes.
Rykr navrhl také historickou podobu obalu čokoládové tyčinky Kofila, která se na trhu objevila v roce 1923. Jeho charakteristickým motivem byla postava muže na žlutém pozadí, dobově označovaná jako mouřenín. Motiv odrážel tehdejší reklamní estetiku, na kterou dnes můžeme nahlížet odlišně. Z hlediska historie designu však patří k výrazným dokladům Rykrovy tvorby.
Mladý umělec se přitom nevěnoval pouze reklamě. Experimentoval s kubismem, surrealismem i dalšími výtvarnými směry. Přesto se v uměleckém prostředí často ocital na okraji zájmu, zatímco jeho komerční práce získávala mimořádnou popularitu.
Do jeho života tragicky zasáhla nacistická okupace. Rykr, manžel spisovatelky Milady Součkové, se ocitl pod silným tlakem dobových událostí. V lednu 1940, ve věku pouhých 39 let, spáchal sebevraždu. Jeho dílo ho však přežilo o desítky let. V roce 2016 mu Národní galerie v Praze věnovala rozsáhlou výstavu Zdenek Rykr a továrna na čokoládu, která připomněla jeho reklamní návrhy i volnou uměleckou tvorbu.
Překvapivě dlouhou historii mají i některé sladkosti spojené s Orionem. Barevné čokoládové čočky, které známe jako Lentilky, se začaly vyrábět už v roce 1907, tedy dávno před vznikem samostatného Československa. Kofila přišla na trh v roce 1923, zatímco kokosová tyčinka Margot vznikla v roce 1944, uprostřed druhé světové války.
Studentská pečeť je proti nim poměrně mladá. Objevila se až v roce 1975 a postupně se stala další známou součástí čokoládového sortimentu. Přestože se za desetiletí měnily obaly, receptury i výrobní postupy, názvy těchto sladkostí zůstaly pevně spojené se vzpomínkami několika generací.
Jedna z nejméně známých zajímavostí však s čokoládovými recepturami vůbec nesouvisí. V roce 1966 si modřanský závod pořídil počítač Minsk 22 a stal se průkopníkem využívání výpočetní techniky v československém potravinářském průmyslu. V době, kdy si většina lidí nedokázala představit osobní počítač, už čokoládovnický podnik provozoval vlastní výpočetní středisko.
Během 20. století prošla značka zásadními změnami. Zasáhly ji dvě světové války, poválečné znárodnění, socialistické hospodářství i ekonomická transformace po roce 1989. V devadesátých letech se Orion stal součástí švýcarské skupiny Nestlé a změnilo se také místo výroby. Historická pražská Orionka už čokolády dávno nevyrábí. Jejich výroba se přesunula do olomouckého závodu Zora.
Zatímco se tedy měnili vlastníci, výrobní technologie i samotné továrny, jednoduchá hvězda, kterou ve dvacátých letech vytvořil mladý výtvarník, zůstala. Je pozoruhodné, že Zdenek Rykr nemohl tušit, jak dlouho jeho práce přežije a že se s ní lidé budou setkávat ještě v roce 2026.
Možná právě v tom spočívá nejzajímavější část celé historie. Zatímco jména mnoha tehdejších podnikatelů a umělců postupně upadla v zapomnění, Rykrova hvězda zůstala součástí každodenního života. A každý, kdo dnes sáhne po známé čokoládě, se vlastně setkává s malým kouskem českých výtvarných dějin.
Zdroje: Národní galerie Praha, Česká televize, Český rozhlas Vltava, Čokomuzeum, Orion, Nestlé Česko, Kupi.cz