Podzimní přetočení hodin se blíží, letos dokonce přijde poměrně brzy. To znamená, že se odpoledne začne stmívat dříve než v jiných letech. Odborníci přitom dlouhodobě upozorňují, že se změny času mohou negativně projevovat na našem těle i psychice. Co můžete udělat už dnes, abyste se na nadcházející změnu připravili?
Ručičky se o hodinu dozadu posouvají vždy poslední říjnovou neděli. Ta letos připadá na 25. října 2026. V porovnání s předchozími lety se jedná o jeden z nejdřívějších termínů. Loni například začínal podzimní čas o jeden kalendářní den později. Příští rok dokonce změna času vychází až na 31. října, letní čas tak bude trvat skoro o týden déle než letos.
V noci ze soboty 24. na neděli 25. října se hodiny ve 3:00 vrátí zpět na 2:00. Noc tedy bude o jednu hodinu delší, což znamená, že se ráno sice začne časněji rozednívat, o to dříve se ale bude stmívat navečer. Právě z tohoto důvodu řada lidí změnu času kritizuje.
„Nevidím v tom žádný přínos. Když vstávám brzo ráno do práce na šest, světla si v zimě stejně moc neužiju. No a odpoledne už je za chvíli tma a ten volný čas cítím jinak než v létě. Osobně bývám více unavená a už se mi toho podnikat moc nechce, ani procházka v šeru nestojí za nic,“ popisuje redakci Kupi čtenářka Markéta (35 let).
Evropská unie přitom zrušení navrhovala již v roce 2018, jedním z důvodů byly právě negativní dopady na lidské zdraví. Pravidla nicméně musí platit pro všechny členské státy jednotně. A i když se před lety podle evropského průzkumu vyslovilo pro zrušení střídání času 84 procent z přibližně 4,6 milionu respondentů, ne všechny státy se dokázaly shodnout na společném postoji.
Členové EU proto mají i nadále povinnost čas střídat. Z toho důvodu musela i Česká republika schválit termíny přechodů na dalších pět let, což znamená, že hodiny budeme přetáčet ještě minimálně do podzimu roku 2031.
„Vláda dnes na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) schválila nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2027 až 2031. Česká republika tak plní povinnost vyplývající z platné evropské směrnice o úpravě letního času,“ uvedlo začátkem září Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podzimní změna času sice může potěšit ty, kteří si rádi přispí, všeobecně se však hovoří o narušení přirozeného biorytmu člověka, ze kterého pak mohou plynout další související potíže. Nejcitlivěji změnu mohou vnímat lidé, kteří mají nepravidelný nebo nekvalitní spánek, případně jsou výrazně závislí na pevném denním režimu.
„Střídání časů přímo nepoškozuje zdraví člověka. Ale není to přirozené a změna určitě neprospívá lidskému organismu. Jde o náhlý a nepřirozený zásah do našich biorytmů,“ popsal například MUDr. Petr Geier, primář Neurologické kliniky Pardubické nemocnice. V důsledku narušení spánkového cyklu (případně brzkého stmívání) se pak může objevovat také zhoršená nálada, únava nebo stres. Obvyklé jsou i potíže se soustředěním.
Přesto se odborníci častěji shodují, že je pro lidské tělo přirozenější právě zimní čas a větší dopady na nás má spíše jarní posun. Americká akademie spánkové medicíny (AASM) vysvětluje, že standardní čas lépe odpovídá našim přirozeným cirkadiánním rytmům, a pokud pociťujeme v tomto období problémy, jde spíše o náhlou změnu samotnou než o to, že se dříve stmívá.
Pokud nicméně víte, že posunutí hodin na podzim snášíte hůře a má na vás určitý vliv, existuje několik způsobů, jak se na tuto změnu připravit. Nejde o žádné zásadní zásahy do režimu, spíše o drobné návyky, které mohou pomoci lépe zvládat spánkové či psychické dopady.
Zdroje: MPSV, Pardubická nemocnice, NZIP, AASM, Kupi.cz