Na sociálních sítích se šíří zvláštní cestovní zvyk: Lidé balí biometrické pasy do alobalu, aby jim někdo na letišti nenačetl čip. Fyzikálně může kov signál odstínit, ale v běžném cestování je taková ochrana spíš zbytečná. U platebních karet a klíčků od auta má stínicí pouzdro větší logiku, ani tam ale nejde o hlavní riziko.
Na letištích se podle zahraničních médií začal objevovat zvláštní obrázek. Někteří cestující vytahují u kontroly pas zabalený do alobalu, protože se bojí, že jim někdo na dálku načte údaje z čipu. Trend se šíří hlavně přes sociální sítě a cestovatelská fóra, kde se často míchá reálná technologie s přehnanými obavami.
Biometrický pas skutečně obsahuje čip. U českých pasů se podle Ministerstva vnitra do nosiče dat ukládá zobrazení obličeje a u občanů starších 12 let také otisky prstů. Neznamená to ale, že by pas fungoval jako volně čitelný štítek, který může kdokoli nenápadně načíst při průchodu letištní halou.
Princip je jednoduchý. Kovová vrstva může omezit průchod elektromagnetického signálu, podobně jako speciální RFID obaly na karty. Proto se alobal objevuje i v radách kolem platebních karet. Server Seznam Zprávy k tomu cituje Jiřího Bučka z FIT ČVUT: „Stínicí materiál tvoří vlastně něco jako Faradayovu klec, tedy zabrání průniku elektromagnetického vlnění. Na frekvencích, kde pracují běžné platební karty, většinou stačí jen překrýt plochu karty,“ vysvětluje princip Buček.
U pasu je ale situace jiná než u běžné karty pohozené v batohu. Údaje v elektronickém cestovním dokladu jsou chráněné a jejich čtení má svá pravidla. Nizozemská vláda například u elektronických cestovních dokladů uvádí, že ochrana čipu brání nepozorovanému čtení, komunikace mezi čipem a čtečkou je šifrovaná a otisky prstů lze číst jen autorizovaným zařízením.
Zahraniční server Euronews upozornil, že balení pasů do alobalu může zdržovat pasovou kontrolu. Cestující musí doklad z obalu vyndávat, pracovníci kontroly ho musí běžně zkontrolovat a u automatických bran je potřeba, aby byl pas čitelný standardním způsobem.
Navíc cestovní pas není věc, se kterou by se mělo zbytečně mačkat, ohýbat nebo vystavovat vlhkosti. Ministerstvo vnitra výslovně upozorňuje, že datová stránka s čipem je citlivé elektronické zařízení a pas je potřeba chránit před mechanickým namáháním, kapalinami, extrémní vlhkostí i teplem. Vhodný pevnější obal proto smysl má. Alobal ale není ideální náhrada.
U platebních karet je strach z bezkontaktního načtení srozumitelnější, protože karty NFC opravdu využívají. To ale ještě neznamená, že by lidem běžně mizely peníze jen proto, že mají kartu v kapse nebo v kabelce. Podle Jana Nového, odborníka na bankovní bezpečnost, je takový scénář technicky představitelný, v praxi ale pro pachatele málo výhodný.
„Aby někdo provedl nechtěnou bezkontaktní platbu kartou v kapse, musel by se ke kartě dostat na velmi krátkou vzdálenost a zároveň mít vhodné zařízení. Je to nápadné, nepohodlné a pro podvodníky méně výnosné než útoky, které dnes vidíme mnohem častěji: Falešné telefonáty z banky, podvodné investice nebo phishingové odkazy,“ říká pro Kupi Jan Nový.
Stínicí pouzdro proto podle něj není nesmysl, pokud chce mít člověk větší klid, nosí kartu volně v tašce nebo často cestuje. Nemělo by ale nahradit základní opatrnost. Důležitější je mít zapnutá oznámení o platbách, nepotvrzovat neznámé transakce v aplikaci, nezadávat údaje z karty do podezřelých formulářů a při jakékoli podezřelé platbě hned kontaktovat banku.
Speciální RFID pouzdro může dávat smysl u platebních karet, pokud člověk chce mít větší klid, nosí kartu volně v tašce nebo cestuje do míst s vyšším rizikem krádeží. U klíčků od auta s bezklíčovým odemykáním je ochrana ještě praktičtější, protože některé typy aut lze napadnout zesílením signálu mezi klíčem a vozem. Tady ale platí, že je potřeba pouzdro vyzkoušet přímo u auta, protože ne každé stínění funguje stejně.
U pasu je rozumnější obyčejná prevence: Nosit ho v pevném obalu, nenechávat ho bez dozoru, neposílat jeho fotku zbytečně přes chaty a neukládat snímky dokladů tam, kde k nim může mít přístup někdo další. To jsou situace, které jsou pro běžného cestujícího mnohem reálnější než tajné čtení čipu na letišti.
Alobal kolem pasu tedy není úplný nesmysl z pohledu fyziky, ale jako cestovní návyk nedává většině lidí velký smysl. Moderní pasy mají vlastní ochranné mechanismy a při běžné cestě je pravděpodobnější, že si člověk alobalovým balením zkomplikuje kontrolu, než že by zabránil reálnému útoku. Pokud chcete pas chránit, lepší službu udělá pevný cestovní obal a opatrné zacházení. Alobal si nechte spíš do kuchyně.
Zdroje: autorský text, Ministerstvo vnitra ČR, Euronews, Rijksoverheid, Seznam Zprávy, vyjádření Jana Nového pro Kupi.cz