Petunie a surfinie dokážou kvést celé léto, ale na konci září už často vypadají unaveně. Mají dlouhé vytahané výhony, méně květů, žloutnoucí listy a po deštích je snadno napadají plísně. Mnoho lidí proto řeší, jestli je má vyhodit, nebo se je pokusit zazimovat. Jde to, ale ne vždy se to vyplatí. Největší šanci mají zdravé rostliny, případně řízky odebrané ještě před příchodem chladu.
U muškátů je zazimování poměrně běžná praxe. Petunie a surfinie jsou v tomto směru zrádnější. Botanicky mohou být v teplejších oblastech vytrvalé, ale v našich podmínkách se pěstují hlavně jako sezonní balkonovky. Britský magazín Gardeners' World uvádí, že petunie jsou sice vytrvalé, ale citlivé na mráz, a proto se v běžných podmínkách berou jako letničky.
To je důležité říct hned na začátku. Kdo čeká, že surfinie stačí dát do sklepa a na jaře bude zase stejně bohatá jako po nákupu, může být zklamaný. Po dlouhé sezoně bývají rostliny vyčerpané, přerostlé a často i napadené škůdci. Přezimování má smysl hlavně u opravdu silných, zdravých rostlin nebo u odrůd, které si chcete uchovat.
„Petunie a surfinie bych lidem neslibovala jako jistotu na další rok. U muškátů bývá výsledek spolehlivější. U surfinií dává smysl vybírat jen zdravé kusy, nebo si včas odebrat řízky. Slabá rostlina po sezoně se přes zimu většinou spíš trápí,“ říká pro Kupi.cz zahradnice Eva Koutná.
Největší chybou je čekat, až rostlinu poškodí první mráz. Petunie i surfinie jsou na chlad citlivé a po namrznutí už se jejich šance výrazně snižuje. Web Love The Garden upozorňuje, že petunie nepřežijí chladnou a mokrou britskou zimu a po venkovním pěstování je potřeba počítat s jejich citlivostí na mráz a vlhko.
V českých podmínkách je vhodné sledovat hlavně noční teploty. Jakmile se začnou přibližovat k nule, nemá smysl riskovat. Pokud chcete rostlinu zkusit uchovat, přeneste ji dovnitř včas, dokud jsou stonky pevné a listy nejsou spálené chladem. Poškozené, nahnilé nebo plesnivé části je potřeba odstranit ještě před uložením.
Ne každá petunie nebo surfinie si zaslouží místo přes zimu. Pokud je rostlina z větší části suchá, má lepivé slabé výhony, žluté listy, plíseň, svilušky, molice nebo mšice, bývá lepší ji nechat dojít a příští rok začít novou výsadbou. Přezimování nemocné rostliny může znamenat, že si do bytu, sklepa nebo zimní zahrady přenesete i škůdce.
Smysl má zachraňovat hlavně rostliny, které jsou pořád zelené, mají zdravé stonky a jen už nejsou tak bohaté jako v létě. U surfinií bývá lepší nespoléhat na celý starý trs, ale odebrat zdravé vrcholové řízky. Zabírají méně místa a často mají větší šanci než přerostlá, vyčerpaná rostlina z truhlíku.
U petunií a surfinií je dobré zvážit množení řízky. Zdravý, nezdřevnatělý vrcholový výhon se dá odebrat ještě před příchodem chladu, ideálně z části rostliny bez květů a bez známek škůdců. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Potřebuje světlo, mírnou vlhkost a ochranu před chladem.
Výhodou je, že mladá rostlina nezabere tolik místa a nepřenáší si tolik vyčerpání z celé sezony. U některých moderních převislých odrůd ale nemusí být domácí množení vždy stejně úspěšné a u chráněných odrůd je potřeba počítat i s tím, že profesionálně se množí řízky v kontrolovaných podmínkách. Pro domácí pěstování je to ale praktická možnost, jak oblíbenou barvu zkusit uchovat do další sezony.
„Když už bych u surfinií něco doporučila, tak spíš řízky než přezimování obrovského truhlíku. Staré rostliny bývají po létě vyčerpané, ale mladý zakořeněný řízek má přes zimu menší nároky na prostor a na jaře se s ním lépe pracuje,“ doplňuje Eva Koutná.
Pokud se rozhodnete zazimovat celou petunii nebo surfinii, nejdřív ji důkladně očistěte. Odstraňte odkvetlé květy, suché listy, poškozené části a výhony, které jsou měkké, zahnívají nebo se lámou. Dlouhé převisy je vhodné výrazně zkrátit, protože přes zimu by stejně slábly a zabíraly zbytečně moc místa.
Rostlina po řezu nemusí vypadat hezky, ale to není cílem. Důležitější je dostat ji do stavu, kdy má zdravý základ, méně listové hmoty a menší spotřebu vody. Truhlík nebo květináč by měl mít dobrý odtok. Voda nesmí zůstávat v misce ani v ozdobném obalu, jinak se v chladu rychle objeví hniloba kořenů.
Petunie a surfinie potřebují přes zimu světlo. Tmavý sklep, kde by některé jiné rostliny zvládly klidové období, pro ně nebývá ideální. Ve tmě slábnou, vytahují se, shazují listy a snadno podléhají plísním. Lepší je světlé, chladnější a bezmrazé místo, například zimní zahrada, světlá chodba, veranda, nevytápěná místnost s oknem nebo světlá garáž bez mrazu.
Příliš teplý byt ale také není ideální. Rostlina v teple a při nedostatku zimního světla často vytváří dlouhé bledé výhony, které jsou křehké a náchylné k napadení škůdci. Nejlepší je chladnější prostředí, kde se růst zpomalí, ale rostlina má pořád dostatek světla.
Zálivka je u zimování petunií a surfinií rozhodující. Substrát nesmí být trvale mokrý, protože v chladu a při menším růstu kořeny vodu pomalu spotřebovávají. Přelití vede k uhnívání a plísním. Na druhou stranu úplně vyschlý kořenový bal může rostlinu dorazit.
Zalévá se proto jen mírně, podle stavu substrátu. Horní vrstva může mezi zálivkami proschnout, ale celý květináč by neměl být dlouhodobě úplně suchý. Čím chladnější místo, tím méně vody rostlina potřebuje. Hnojení přes zimu není potřeba. Rostlina má odpočívat, ne vytvářet slabý zimní růst.
„U surfinií je v zimě častější problém přemokření než sucho. Lidé mají pocit, že rostlinu zachraňují péčí, ale v chladné místnosti ji častým zaléváním spíš zničí,“ upozorňuje Eva Koutná.
Před přenesením dovnitř se vyplatí prohlédnout spodní strany listů i mladé výhony. Petunie a surfinie mohou přenášet mšice, molice nebo svilušky. V teple bytu se škůdci dokážou rychle rozmnožit a napadnout i další pokojové rostliny. Podezřelé rostliny je lepší izolovat a pravidelně kontrolovat.
Pokud se během zimy objeví lepkavé listy, drobné bílé mušky při dotyku s rostlinou nebo jemné pavučinky, je potřeba zasáhnout včas. Někdy je praktičtější rostlinu vyhodit, než kvůli jedné oslabené surfinii riskovat napadení dalších květin v bytě.
Pokud petunie nebo surfinie zimu přežijí, na jaře se postupně zvyšuje zálivka a rostlina se může seříznout, aby obrazila kompaktněji. Jakmile začne tvořit nové zdravé výhony, lze ji přesadit do čerstvého substrátu a později začít s opatrným přihnojováním.
Ven ale nepatří hned při prvním teplém dni. Petunie jsou citlivé na chlad, proto je potřeba počkat, až nehrozí mrazíky. Před návratem na balkon je dobré je několik dní otužovat, tedy dávat je přes den ven na chráněné místo a na noc je ještě uklízet. Přímé ostré slunce po zimě by je mohlo poškodit.
U petunií a surfinií je dobré být praktický. Pokud nemáte světlé a chladné místo, rostliny jsou po sezoně slabé nebo napadené, přezimování nemusí stát za námahu. Tyto balkonovky jsou v prodeji každé jaro a nové sazenice často vytvoří bohatší a zdravější výsadbu než staré vyčerpané rostliny po zimě.
Zazimování má smysl hlavně tehdy, když máte opravdu pěknou a zdravou odrůdu, chcete si uchovat konkrétní barvu nebo vás baví rostliny zkoušet zachránit. Největší šanci pak mají zdravé řízky nebo silná rostlina uložená včas, na světle, v chladu, bez mrazu a s velmi střídmou zálivkou.
Zdroje: autorský text, Gardeners' World, Love The Garden, Royal Horticultural Society, Eva Koutná pro Kupi.cz