V létě 2012 při inventuře skladu v kanadském Québecu zjistili, že tisíce sudů už neobsahují javorový sirup. Pachatelé během několika měsíců odčerpali a prodali obsah 9 571 sudů v hodnotě 18,7 milionu kanadských dolarů. Některé nádoby naplnili vodou, jiné vrátili prázdné. Případ skončil desítkami zatčení a několikaletými tresty.
Javorový sirup není jen drobnost, kterou si člověk přidá na lívance. V kanadské provincii Québec jde o významnou komoditu, jejíž zásoby se skladují pro období slabší úrody i stabilitu trhu.
Právě z těchto rezerv zmizelo mezi lety 2011 a 2012 téměř 3 000 tun sirupu. Nešlo o vloupání do obchodu ani o krádež několika palet. Pachatelé se dostali k obsahu tisíců kovových sudů uložených ve skladu v obci Saint-Louis-de-Blandford.
Hodnota odcizeného zboží dosáhla 18,7 milionu kanadských dolarů. Tehdy šlo o částku převyšující 350 milionů korun.
Sirup byl uložený v neoznačených kovových sudech. Plný vážil několik set kilogramů, proto zaměstnanec při pravidelné kontrole okamžitě poznal, že něco není v pořádku.
Když se při inventuře pokusil vylézt na stoh sudů, jeden z nich se pod jeho vahou nečekaně pohnul. Nebyl plný. Další kontrola ukázala, že problém není v několika kusech, ale v tisících nádob.
Pachatelé sirup postupně přečerpávali do cisteren, převáželi jej do jiného objektu a dál prodávali. Část sudů po odčerpání naplnili vodou a vrátili na místo. U dalších už se ani nepokoušeli ztrátu maskovat.
Nejvyšší soud Kanady později v rozhodnutí popsal případ jako krádež javorového sirupu s tržní hodnotou přes 18 milionů kanadských dolarů. Vedle samotné krádeže se řešily také podvody a obchodování s odcizeným zbožím.
Québec vyrábí převážnou část světového javorového sirupu. Producenti proto dlouhodobě vytvářejí zásoby, které lze uvolnit do prodeje ve chvíli, kdy je úroda slabší nebo ceny prudce rostou.
Sklad, z něhož sirup mizel, nebyl veřejnou prodejnou ani továrnou. Sloužil právě pro tyto strategické rezervy. Pachatelé tak neukradli produkt určený k okamžitému prodeji v regálech, ale zásobu, která měla pomáhat řídit celý trh.
Podle rekonstrukce časopisu Vanity Fair se ukradený sirup dostával mimo Québec po menších dodávkách. Část odběratelů podle vyšetřování netušila, že kupuje zboží z trestné činnosti.
Případ vyšetřovala provinční policie Sûreté du Québec. Pátrání postupně dovedlo kriminalisty k lidem, kteří měli vazbu na sklad i na následný prodej sirupu.
V prosinci 2012 policie začala zadržovat podezřelé. Celkem bylo v souvislosti s případem zatčeno 26 lidí. Vyšetřovatelé dokázali část zboží zajistit, velká část cenného sirupu už však mezitím změnila majitele.
Mezi odsouzenými byl Richard Vallières, kterého soud uznal vinným z krádeže, podvodu a obchodování s ukradeným majetkem. V roce 2017 dostal trest osm let vězení a finanční sankci 9,4 milionu kanadských dolarů. Právě rozsudek nad ním shrnula agentura Time.
Případ pokračoval i v odvolacích řízeních, především kvůli výši finančních trestů. Základní závěr ale zůstal stejný: Nešlo o účetní chybu ani o zmizelé zásoby, které by se nedaly vysvětlit. Šlo o organizovanou krádež zboží, které mělo vysokou hodnotu a dalo se dál prodávat.
Javorový sirup působí vedle diamantů nebo bankovek jako nepravděpodobný cíl. Pro pachatele však měl několik výhod: Byl drahý, skladný, nepodléhal rychlé zkáze a jeho původ se při dalším prodeji nemusel snadno ověřovat.
Případ z Québecu ukázal, že i potravina známá hlavně ze snídaní může být předmětem rozsáhlé organizované kriminality. V kanadském skladu po ní nezůstala prázdná police. Zůstaly po ní tisíce sudů, které při inventuře najednou vážily mnohem méně, než měly.
Zdroje: Nejvyšší soud Kanady, Time – rozsudek nad Richardem Vallières, Vanity Fair – průběh krádeže a vyšetřování