Přerostlé cukety už nebývají tak křehké jako mladé plody a jejich využití v kuchyni je omezenější. Vyhazovat je ale nemusíte. Po důkladném usušení se dají rozemlít na jemný prášek, kterému se říká cuketová mouka. Hodí se do placek, muffinů, slaného pečiva i jako přídavek do dalších jídel.
Cuketa dokáže během pár dní vyrůst do rozměrů, kdy už se na gril nebo do salátu příliš nehodí. Má pevnější slupku, velká semena a vodnatější dužinu. Právě takové kusy se ale dají zpracovat způsobem, který u nás zatím příliš známý není – usušit je a rozemlít na cuketovou mouku.
Výsledek může překvapit. Cuketa totiž obsahuje opravdu velké množství vody. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství USDA připadá na 100 gramů syrové cukety přibližně 94,8 gramu vody.
To znamená, že samotné sušiny je v ní jen něco přes pět procent. Z kilogramu čerstvé cukety tak po odstranění vody skutečně může zbýt pouze několik desítek gramů sušené suroviny. Konkrétní množství se samozřejmě liší podle odrůdy, zralosti i podle toho, zda odstraníte semena a slupku.
Pojmenování „mouka“ je přitom trochu zavádějící. Nejde o mouku v klasickém smyslu, ale o jemně namletou sušenou zeleninu.
„Cuketová mouka nemá stejné vlastnosti jako pšeničná nebo třeba rýžová mouka. Neobsahuje lepek a má úplně jiné zastoupení škrobu, proto s ní nelze běžnou mouku jednoduše zaměnit v poměru jedna ku jedné. Velmi dobře ale funguje jako doplňková surovina, například do placek, muffinů nebo slaného pečiva,“ vysvětluje pro Kupi kuchařka a výživová specialistka Jana Lakomá.
Nejsnazší je použít sušičku na ovoce a zeleninu. Fungovat může také trouba, pokud umožňuje stabilní sušení při nízké teplotě.
Pokud po rozmixování zůstanou větší kousky, stačí prášek přesít a zbytek znovu rozemlít.
Ještě před zpracováním je dobré ochutnat malý kousek dužiny. Pokud je cuketa nezvykle nebo výrazně hořká, neměla by se jíst ani dále zpracovávat.
Na hořkost cuket upozorňuje také Státní zdravotní ústav v článku věnovaném kukurbitacinům. Tyto látky se přirozeně vyskytují u tykvovitých rostlin a ve vyšších koncentracích mohou způsobit zdravotní potíže.
Výrazně hořkou cuketu proto raději vyhoďte. Ani usušení z ní neudělá vhodnou surovinu.
Právě v této fázi se nevyplatí spěchat. Správně usušená cuketa má být křehká a lámavá, nikoliv pružná nebo vlhká. Pokud v ní zůstane voda, může při skladování navlhnout nebo začít plesnivět.
Také Penn State Extension ve svém návodu na uchování cukety doporučuje sušit plátky až do křehkého či křupavého stavu a následně je uchovávat ve vzduchotěsné nádobě. U silnějších plátků uvádí sušení přibližně 10 až 12 hodin.
Po rozemletí proto cuketovou mouku nasypte do dokonale suché uzavíratelné sklenice a uchovávejte ji v suchu, chladu a temnu. Pokud se uvnitř objeví vlhkost nebo se prášek začne výrazně slepovat, není dostatečně vysušený.
Největší chybou by bylo zacházet s ní jako s klasickou moukou a například z ní zkusit upéct celý bochník chleba. Cuketa neobsahuje lepek a její prášek se při kontaktu s tekutinou chová jinak než obilná mouka.
Lepší je začít s malým množstvím. Jednu až dvě lžíce lze přidat do těsta na lívance, bramboráky, zeleninové placky, muffiny nebo slané pečivo. Hodí se také do masových a zeleninových směsí nebo karbanátků.
„Při prvním použití bych cuketovou mouku přidávala spíš po lžících a sledovala konzistenci. Sušená zelenina tekutinu nasává a může recept poměrně výrazně změnit. Výhodou je, že tímto způsobem zužitkujeme i cuketu, která už svou velikostí a strukturou není ideální třeba na grilování nebo do salátu,“ dodává Jana Lakomá.
Cuketový prášek je přirozeně bez lepku. To ale neznamená, že může v bezlepkovém pečení automaticky nahradit mouku v poměru jedna ku jedné. V těstech je lepší používat jej jako doplňkovou surovinu.
Právě velké cukety mohou být pro výrobu zeleninového prášku zajímavé. Po odstranění vody se jejich objem výrazně zmenší a místo několika velkých plodů zbude jen několik skleniček.
A i když název cuketová mouka zní nezvykle, princip je jednoduchý: Cuketu nakrájet, dokonale vysušit a rozemlít na jemný prášek. Z přebytků ze zahrady tak vznikne surovina, kterou lze postupně přidávat do vaření i pečení.
Zdroj: autorský text Kupi.cz, USDA, University of Minnesota Extension, Penn State Extension, NCPC, Státní zdravotní ústav, Jana Lakomá