V domácí lékárničce obvykle nechybí základní léky, obvazy ani náplasti. Právě náplasti patří k první pomoci u drobných i větších poranění. I tak je ale někteří neumí používat správně. Poté dochází k pomalejšímu hojení, odlupování nebo zbytečně časté výměně. Z tohoto důvodu jsme vyzpovídali odbornici, jak s náplastí pracovat správně.
Náplast je pomůcka, se kterou se setkáváme už od dětství. Děti si ji často nechají nalepit díky barevným obrázkům, v dospělosti ji pak bereme jako běžnou součást první pomoci. Drobná poranění, jako je škrábanec, puchýř nebo menší ranka, k životu zkrátka patří. Přestože náplast používáme v různých situacích a podobách, ne vždy s ní zacházíme správně. Proto jsme se zeptali PharmDr. Ludmily Syrůčkové, vedoucí EUC Lékárny v Hradci Králové, jak ji používat správně a jakým chybám se vyhnout.
I když je tato zdravotnická pomůcka běžnou součástí domácích lékárniček, ne vždy je nutné ji používat. U drobných oděrek nebo škrábanců často není potřeba sahat po náplasti. Kdy je její použití naopak vhodné, vysvětlila odbornice.
„Přelepení je nezbytné v situacích, kdy rána stále mírně krvácí, hrozí jí zanesení nečistot a infekce z okolního prostředí, nebo pokud se nachází na místě, kde se neustále tře o oblečení či obuv. Pokud se rozhodnete náplast použít, zranění nejprve vydezinfikujte a samotnou náplast pravidelně měňte, protože ve vlhkém prostředí by se mohly množit bakterie. U dětí má náplast (ideálně s obrázkem) i obrovský psychologický efekt – bleskově ‚léčí‘ pláč,“ uvedla peo Kupi PharmDr. Ludmila Syrůčková, vedoucí EUC Lékárny v Hradci Králové.
Odborné zdravotnické materiály potvrzují, že hlavním cílem ošetření drobných ran je zabránit infekci a chránit poranění před dalším mechanickým poškozením.
Pokud dojde ke zranění, lidé většinou očistí jen samotnou ránu a na její okolí zapomínají. Takový postup ale často vede k tomu, že náplast poté nedrží. Podle farmaceutky je přitom důležité před jejím použitím dodržet následující postup:
Správné očištění rány je přitom zásadní krok, který doporučuje i britská zdravotnická služba NHS, protože snižuje riziko infekce a podporuje hojení.
Nalepení náplasti se může zdát jako jednoduchá věc, kterou zvládne i malé dítě. Přesto se při jejím použití často objevují chyby, které patří mezi nejčastější.
„Mezi nejčastější chyby patří lepení náplasti na mokrou nebo mastnou kůži, kvůli čemuž se okraje rychle odlepují, a také volba příliš malého rozměru, kdy se lepicí část přichytí přímo na ránu a při sundávání ji znovu potrhá. Lidé navíc často zapomínají náplasti pravidelně měnit, takže pod nimi po sprchování či mytí rukou zůstává nebezpečná vlhkost, která podporuje množení bakterií a mokvání. Proces hojení pak nevědomky zpomalují i tím, že ránu předem ošetří agresivní pálivou dezinfekcí s alkoholem nebo náplastí prst omotají natolik neprodyšně, že kůže nemůže dýchat,“ sdělila PharmDr. Ludmila Syrůčková.
Slova farmaceutky potvrzují také odborné studie dostupné v databázi PubMed. Podle nich může dlouhodobě vlhké prostředí způsobit tzv. maceraci, tedy změknutí kůže v okolí rány. Taková kůže se snadněji poškodí a samotné hojení může trvat déle.
Sama mám zkušenost, že když mám náplast na prstu, při mytí rukou se automaticky snažím postižený prst co nejvíce šetřit. Zbytek ruky umyji běžně, ale náplast se snažím nenamočit. Jednak proto, že mokrá náplast není zrovna příjemná, ale také proto, že déle vydrží a lépe chrání ránu.
Většina z nás si náplast vymění, když na polštářku prosákne krev, je špinavá nebo mokrá. Je to ale správný postup? I na tuto otázku nám odpověděla PharmDr. Ludmila Syrůčková.
„Běžná náplast by se měla měnit minimálně jednou denně, ale čas na okamžitou výměnu poznáte podle toho, že se namočí, viditelně zašpiní, odlepuje se, nebo skrz polštářek prosákne krev a sekret. Mokrý či špinavý polštářek totiž drží vlhkost a bakterie přímo u rány, což zvyšuje riziko infekce a zpomaluje hojení. Výjimkou jsou pouze speciální hydrokoloidní náplasti, které se na kůži nechávají záměrně několik dní a mění se až ve chvíli, kdy se samy začnou odlepovat,“ prozradila vedoucí lékárny.
Podle odborného přehledu v databázi NCBI závisí četnost výměny krytí na stavu rány a množství tekutiny, které rána produkuje. Některé obvazy je nutné měnit každý den, u jiných je možné je ponechat několik dní až týden. Pokud ale rána více mokvá, tedy produkuje větší množství tekutiny, je potřeba krytí kontrolovat a měnit častěji, aby nedocházelo k hromadění vlhkosti a zhoršení hojení.
Zajímavostí je, že ne každá vlhkost v ráně je automaticky špatně. U běžné náplasti platí, že když je pod ní mokro, zvyšuje se riziko podráždění kůže a zpomaluje se hojení. Moderní přístup k ošetření ran ale u některých typů poranění pracuje s tzv. vlhkým hojením. Znamená to, že rána není nechána vyschnout a vytvořit strup, ale udržuje se v přiměřeně vlhkém prostředí, které může pomáhat rychlejší regeneraci kůže. Tento postup se používá hlavně u speciálních krytí, která jsou k tomu určená a vlhkost v ráně zároveň kontrolují. Tento přístup popisuje odborný přehled publikovaný v databázi NCBI.
Ne každé poranění lze vyřešit běžnou náplastí. Jsou situace, kdy její použití nestačí a může jen zakrýt problém, který vyžaduje odborné ošetření.
„Běžná náplast nestačí a je čas vyhledat lékaře nebo zvolit pokročilejší ošetření v situacích, kdy rána silně nebo pulzujíc krvácí a krvácení neustává ani po několika minutách přímého tlaku. Lékařskou pomoc vyžadují také rány příliš hluboké, široké či s rozevřenými okraji, které budou potřebovat zašít, a zranění způsobená kousnutím zvířetem či člověkem, znečištěná hřebíkem nebo střepy, kde hrozí infekce či tetanus. K lékaři zamiřte i tehdy, pokud se v ráně objeví známky infekce (silné zčervenání, otok, pulzující bolest, horkost nebo hnis), nebo pokud se jedná o rozsáhlé odřeniny a popáleniny, na které jsou vhodnější speciální hydrokoloidní (vlhké) krytí či sterilní obvazy,“ vysvětlila i PharmDr. Ludmila Syrůčková, vedoucí EUC Lékárny v Hradci Králové.
Zdroje: pro Kupi.cz PharmDr. Ludmila Syrůčková, vedoucí EUC Lékárny v Hradci Králové, NHS, NIH, PubMed, NCBI