S příchodem slunečných dnů a blížící se dovolenkovou sezónou začínají lidé znovu sahat po opalovacích krémech. Ne vždy ale míří do drogerie pro nové balení. Mnozí nejprve prohledají koupelnovou skříňku nebo plážovou tašku a vytáhnou krém, který jim zbyl z loňského léta. V krajních případech však může jít o hazard se zdravím.
Na obalech opalovacích krémů najdete nejčastěji dva typy značení.
Prvním je symbol otevřeného kelímku s označením například 12M nebo 6M. Ten udává, jak dlouho si má produkt po prvním otevření zachovat své vlastnosti. Jak ale upozorňují odborníci, toto značení se používá u přípravků, jejichž minimální trvanlivost je delší než 30 měsíců.
„Lidé si často myslí, že když na krému vidí 12M, znamená to, že byl vyroben před rokem. Tak to ale není. Produkt může být klidně dva nebo tři roky starý, a pokud nebyl otevřený a je správně skladovaný, značení 12M stále znamená, že po otevření by se měl spotřebovat do dvanácti měsíců,“ říká pro Kupi kosmetická vývojářka Lenka Průšová.
Druhým typem značení je symbol přesýpacích hodin nebo údaj „Spotřebujte nejlépe do“ s konkrétním datem. To se používá u produktů s maximální trvanlivostí do 30 měsíců od výroby. Na obalu tak může být například uvedeno datum 07/2028, případně doplněné informací „po otevření spotřebujte do 12 měsíců“. V takovém případě musí být přípravek spotřebován nejpozději do července 2028 a zároveň nejdéle do 12 měsíců od otevření.
Paradoxně právě produkty s uvedeným datem minimální trvanlivosti bývají často „čerstvější“, přestože si mnoho zákazníků myslí opak. Samotné symboly však nejsou všechno. Po otevření se do přípravku dostává vzduch, vlhkost i mikroorganismy; UV filtry a konzervační systém postupně stárnou a účinnost produktu může klesat. To platí jak pro klasické opalovací krémy, tak pro spreje.
„To vede i k odpovědi, co nejvíce zkracuje životnost. Jednoznačně špatné skladování. Extrémní teploty škodí všem produktům, nejen SPF. Na to je třeba dávat pozor, což zrovna u opalováku, který s sebou nosíme k moři, není zrovna optimální,“ vysvětluje Průšová.
Podle ní navíc není dobré schovávat načatý opalovací krém na další sezónu, zejména pokud je balený v kelímku. „U produktů v airless obalech, kam se nedostává vzduch, je situace příznivější. Pokud jsou správně skladované a stále v době použitelnosti, není jejich použití problém. Základem je ale vždy vhodné skladování a dobře uzavřený produkt,“ dodává.
Málokdo si uvědomuje, že opalovací krém na pláži často používáme špinavýma rukama. Do tuby nebo na dávkovač se dostávají zbytky písku, opalovacích olejů, potu, mořské vody nebo chlorované vody z bazénu. Každé otevření obalu navíc znamená kontakt s okolním prostředím.
Pokud je přípravek skladován v teple nebo vystaven vysokým teplotám, mohou se jeho konzervační látky postupně zhoršovat a produkt se stává náchylnější ke kontaminaci mikroorganismy. Právě proto odborníci doporučují nespoléhat pouze na datum spotřeby, ale sledovat i změny vzhledu a vlastností přípravku. Průšová zároveň upozorňuje, že správně skladovaný a neotevřený přípravek by měl splňovat deklarovanou ochranu až do konce své expirace.
„Předpokládá se ale například to, že výrobek bude řádně zabalen, nebude používán a bude řádně skladován (například nebude dlouhodobě vystavován vysokým teplotám). Pokud je expirace produktu 12/2028 a produkt má označení SPF 30, tak kontrola provedená 31. 12. 2028 by měla naměřit SPF aspoň 30. Pokud ne, jde to za odpovědnou osobou, obvykle výrobcem,“ vysvětluje.
Varovných signálů existuje hned několik. Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, neměli byste přípravek používat:
Je však potřeba mít na paměti, že opalovací krém nemusí vykazovat viditelné známky znehodnocení hned. Účinnost UV filtrů i stabilita dalších složek se mohou postupně snižovat, aniž by se změnila barva, vůně nebo konzistence přípravku. Uvedené příznaky proto berte spíš jako varovné signály, které mohou upozornit na problém ještě před uplynutím doporučené doby používání.
Pokud je ale krém otevřený déle, než uvádí symbol otevřeného kelímku na obalu (nejčastěji již zmíněných 12 měsíců), odborníci doporučují pořídit nové balení, i když na první pohled vypadá zcela v pořádku.
Problém je, že sníženou účinnost nemusí spotřebitel vždy odhalit na první pohled. „Pokud máme nějaký neparfémovaný lehký fluid a znehodnotíme ho třeba velkým výkyvem teplot nebo dlouhodobým otevřením, tak změní barvu, zápach, konzistenci a máme šanci to poznat. Jsou ale i různé fancy produkty s SPF, ideálně ještě s různými flitry a čím víc třpytek, tím lépe a čím víc parfému, tím lépe. Tam tohle rozklíčování pro běžného uživatele bude samozřejmě těžší,“ vysvětluje pro Kupi kosmetická vývojářka Lenka Průšová.
Cena nového opalovacího krému je ve srovnání s rizikem spálení pokožky nebo používání znehodnoceného produktu zanedbatelná. Ochrana před UV zářením totiž navíc funguje jen tehdy, když jsou filtry stále stabilní a účinné.
Není to tak časté, ale možné to je. Riziko roste zejména u starších nebo nesprávně skladovaných produktů. Vlhkost, vysoké teploty a opakovaná kontaminace při používání vytvářejí prostředí, ve kterém se mohou množit různé mikroorganismy – a plísně jsou jedny z nich. Pokud na povrchu zaznamenáte neobvyklé skvrny, povlak, změnu zbarvení nebo výrazně odlišný zápach, produkt okamžitě vyhoďte. Takový přípravek už na pokožku nepatří.
Podle Průšové nemusí být problémem jen nižší ochrana před UV zářením. „Pokud to umocníme ještě pískem, tak kromě sníženého SPF můžeme produkt mikrobiologicky kontaminovat a natírat se kvasinkami či sporami plísní nejen není ok, ale je to zdraví škodlivé. Písek prostě do krémů neházejte,“ upozorňuje.
Ještě větší riziko představuje kombinace vody, tepla a nečistot. „Jestli někdo nějakým způsobem dostane do tuby s SPF vodu, ideálně ještě na pláži se zvýšenou teplotou a pískem všude, to je už menší potenciální mikrobiologická bomba. Kolem 37 °C velmi rády rostou patogeny, a jestli je ve vedru ještě zalijeme, doporučuji to pak házet rovnou do koše. Hrozí i pěkné podráždění,“ dodává.
Podle Průšové bývá u silně znehodnocených přípravků varovným signálem také výrazně nepříjemný až žluklý zápach, který naznačuje oxidaci olejů a rozklad některých složek včetně UV filtrů.
Mnoho lidí nechává opalovací krémy celé léto v autě nebo na slunci u bazénu. Jenže právě vysoké teploty patří mezi hlavní důvody, proč může přípravek ztrácet své vlastnosti dříve, než uvádí výrobce. UV filtry i další složky se mohou postupně rozkládat a deklarovaný ochranný faktor už nemusí odpovídat skutečnosti.
Jak velký problém mohou vysoké teploty představovat, ukazuje i zkušenost z praxe. „Zažila jsem případ, kdy výrobce měl vše v pořádku a poslal produkt do partnerské prodejny, kde ho nechali stát v autě téměř deset dní v červenci. Teplota v autě dosahovala hodnot kolem 50 až 60 °C a výrobky se znehodnotily a rozpadly,“ popisuje Průšová a dodává, že spolu s tím prakticky zmizela i deklarovaná SPF ochrana.
V posledních letech se diskutuje také UV filtr octocrylen. Některé studie ukázaly, že se při dlouhodobém stárnutí produktu může postupně rozkládat za vzniku látky zvané benzofenon. Právě proto některé spotřebitelské organizace doporučují u starších opalovacích přípravků obsahujících octocrylen zvýšenou opatrnost a jejich dlouhodobé skladování nedoporučují.
Chcete-li, aby vám vydržel co nejdéle:
Kosmetická vývojářka rovněž doporučuje opalovací přípravky zbytečně neskladovat několik sezón. „Nejlepší vždy je, když produkt koupíte, otevřete, nějak rozumně aplikujete, spotřebujete a neschováváte si ho na další sezónu,“ uzavírá Průšová.
Zdroje: kosmetická vývojářka Ing. Lenka Průšová pro Kupi.cz, ÖKO-TEST, Cleveland Clinic, Sdružení českých spotřebitelů