Nepříznivé počasí nás může často ovlivňovat víc, než si připouštíme. A nejde jen o tradiční pověry o bolavých kolenou, když se blíží déšť. Výkyvy teplot, tlaku, ale i vysoká oblačnost, inverze, koncentrace prachů a pylů, to vše může zatěžovat organismus a projevovat se nejen fyzickými příznaky, ale i zhoršením psychického stavu. Jak moc? To záleží i na našem zdraví a kondici.
Možná to znáte na vlastní kůži, anebo jste to alespoň od někoho slyšeli. Když se blíží déšť, bouřka nebo má klesnout teplota, řada lidí si stěžuje na bolesti kolenou nebo kloubů či páteře obecně. Týká se to zejména starších generací, ale nikoli výhradně.
Existuje ale nějaké racionální vysvětlení, proč dokážou někteří lidé podobně jako rosničky vycítit změnu počasí podle reakcí svého těla? Odborníci se v současnosti domnívají, že změny barometrického tlaku, zejména pak pokles, který typicky provází zhoršení počasí, skutečně mohou mít na tělo vliv. Snížení tlaku může ovlivnit napětí v tkáních a zhoršit bolestivé příznaky některých chronických problémů.
Někdy se ale argumentuje i tím, že lidé mají při horším počasí tendenci být méně aktivní, což může vést ke ztuhlostem kloubů a páteře. A rovněž mají sklon více pozorovat odezvy svého těla. Ať už je ale vysvětlení bolestí kloubů při horším počasí jakékoli, faktem zůstává, že počasí má naše tělo obrovský vliv.
Asi každý tuší, že příliš vysoké (nebo naopak i nízké) teploty mohou mít na lidský organismus výrazný a negativní dopad. Ve skutečnosti se ale na pocitu teplotního komfortu, či naopak vychýlení z něj podílí celá řada faktorů.
Jak pro redakci Kupi vysvětluje Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu, nepříznivé podmínky představují pro tělo energetickou zátěž:
„Koneckonců, dokonce i zátěž samotného termoregulačního systému organismu (který je z energetického hlediska dost náročný a může odebírat energii ostatním systémům lidského těla) není závislá na teplotě vzduchu, ale na energetické bilanci povrchu těla. A ta je dána nejen teplotou vzduchu, ale současným působením teploty, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a bilanci krátkovlnného i dlouhovlnného záření.“
Naše termoregulace tedy za nepříznivých podmínek pracuje na plné obrátky. To nás může energeticky vyčerpávat a vést k různým problémům. Martin Novák dále upozorňuje, že vliv na nás může mít i výskyt bouřek, teplotních inverzí anebo i dlouhotrvající zatažená obloha a hustá oblačnost či mlhy a přechody atmosférických front. Všechny tyto faktory přitom ČHMÚ bere v potaz i při vytváření biometeorologických předpovědí.
Není překvapivé, že největší rizika spojená se změnami počasí či různými extrémy a nepříznivými podmínkami nesou zejména lidé s oslabeným organismem. Týkat se to může seniorů i malých dětí či osob se zdravotními problémy. Zvláštní opatrnosti by měli dbát lidé s kardiovaskulárními onemocněními. Sezónní jevy pak silně ovlivňují i alergiky a astmatiky či osoby s jinými onemocněními dýchacích cest.
Možná méně zjevný a známý je ovšem fakt, že počasí může ovlivňovat i naši duševní pohodu. „I mezi lidmi s psychickými problémy najdeme skupiny s významnější citlivostí na stav nebo rychlé změny stavu atmosféry,“ doplňuje Martin Novák.
Zároveň dodává, že ačkoli na počasí reagují všichni, zdravý organismus se s většinou změn a jevů dokáže lépe vypořádat a „vstřebat“ je. Reakce tak nemusí být příliš výrazná či ohrožující. U organismu již oslabeného například věkem či nemocí ale může být změna stavu atmosféry pro tělo již natolik energeticky náročná, že způsobí zhoršení zdravotního stavu.
Už od roku 1994 vydává ČHMÚ každodenní a velmi komplexní biometeorologickou předpověď pro celou ČR, která se zabývá právě mírou zátěže pro lidský organismus.
„Kromě toho jsou některé jevy součástí Systému integrované výstražné služby (SIVS), například vysoké, resp. nízké teploty, silné bouřky. Od 1. července 2026 bude navíc součástí SIVS i tzv. Heat Health Warning System, tedy výstražný systém pro situace s výrazným tepelným diskomfortem,“ připomíná Martin Novák.
Zároveň zdůrazňuje rozdíl mezi pojmy „teplotní“ a „tepelný“ komfort, přičemž druhý výraz je mnohem komplexnější a kromě teploty vzduchu pracuje i s řadou dalších hodnot.
„Tepelný komfort bude posuzován na základě předpovídaných hodnot indexu UTCI (Universal Thermal Climate Index), který je počítán z kombinace teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a bilance záření. Nastavení této nové skupiny jevů v SIVS bude umožňovat vydávat výstrahy nejen na samotné překročení, resp. podkročení hodnot UTCI v nějakém dnu, ale také na několikadenní trvání zatěžující situace (tzv. vlny veder, resp. vlny chladu).“
Biometeorologické výstrahy je přitom možné sledovat na webu ČHMÚ či v mobilní aplikaci této instituce, ale i v dalších tematických aplikacích, jako je například Záchranka.
Zdroje: Martin Novák (ČHMÚ) pro Kupi.cz, Harvard Health Publishing