Letošní sezóna klíšťat začala v Česku nezvykle brzy a odborníci varují před jejich aktuální mimořádně vysokou aktivitou. Riziko přitom už dávno není spojené jen s výlety do lesa, mnohem větší nebezpečí nákazy číhá ve městech. Kde odborníci nedoporučují se v těchto dnech zdržovat?
Už v březnu a dubnu byla aktivita klíšťat na většině území České republiky vysoká, během května ale na mapě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) začal převažovat nejvyšší stupeň, tedy aktivita mimořádná. Kombinace vlhkosti z předchozích týdnů a postupně rostoucích teplot vytvořila ideální podmínky pro jejich šíření.
„Sezona klíšťat se v Česku kvůli mírným zimám prodlužuje a není výjimkou, že jsou tito parazité aktivní už od února. Jejich aktivitu podporuje kombinace vyšších teplot a dostatečné vlhkosti, takže je na řadě míst aktuálně mimořádná (nejvyšší stupeň),“ potvrzuje pro redakci Kupi Adéla Musilová z oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ.
Mapa aktivity se může každý den v závislosti na počasí měnit. Podle předpovědí mají být klíšťata velmi aktivní také během nadcházejícího víkendu a dalších dnů, a to prakticky ve všech krajích. Pokud se někde objevuje jen mírná až střední aktivita, pak se obvykle jedná o vyšší pohoří na hranicích republiky.
Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení (a tedy infikování) člověka nebo zvířete. Od toho se pak odvíjí i doporučení pro pohyb venku v daných lokalitách.
Podle Adély Musilové z hydrometeorologického ústavu závisí výskyt klíšťat hlavně na počasí. „Během léta se bude jejich aktivita měnit podle počasí – za teplého a vlhkého počasí bývá vysoká, během delšího sucha může dočasně klesat,“ uvedla odbornice pro Kupi.
Jen od ledna do dubna letošního roku bylo na základě dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenáno 1 830 případů lymské boreliózy. Loni to bylo za stejné období pouze 547 případů. Oproti minulému roku tedy jde o více než trojnásobný nárůst.
Na ochranu před klíšťaty totiž myslíme především v případech, kdy se cíleně chystáme do lesa nebo přírody. Úplně stejné (často i vyšší) riziko na nás ale číhá i ve městech nebo na soukromých zahradách, kde se ale většina lidí nechrání vůbec.
Jak například před dvěma lety ukázal výzkum Parazitologického ústavu realizovaný v parcích všech krajských měst ČR, aktivita klíšťat v méně udržovaných částech parků může být mnohem vyšší než je obvykle v lese.
„Klíšťata se běžně vyskytují také ve městech, například v parcích a zahradách, kde lidé často podceňují prevenci. Výskyt klíšťat v městské zeleni podporuje vhodné složení hostitelů, zejména drobných savců, a přítomnost vlhkých mikrostanovišť v opadu a husté vegetaci, která umožňují jejich přežívání i v jinak teplých a často sušších podmínkách městského prostředí,“ vysvětluje pro redakci Musilová.
To, že se lidé v parcích nebo na vlastních zahradách preventivně nechrání, pak představuje podle vědců problém i z toho důvodu, že ve městech jsou klíšťata častěji infikovaná borelií – tedy jednou z pěti druhů bakterií způsobujících onemocnění člověka.
„Klíšťata ve městech jsou prokazatelně dvojnásobně infikovanější než ve 150 lesních lokalitách po celé ČR, kde sbíráme a testujeme klíšťata posledních pět let. Proto je třeba upozorňovat na riziko nákazy, která na nás číhá v našem nejbližším okolí,“ uvedla Kateřina Kybicová ze SZÚ.
Pokud jde potom konkrétně o nejčastější onemocnění, lymskou borreliózu, tou je v městských parcích infikována zhruba třetina klíšťat.
Zdroje: ČHMÚ pro redakci, Biologický ústav ČR, SZÚ, Kupi.cz