Mšice patří k nejčastějším škůdcům na zahradě. Objevují se na růžích, rybízu, paprikách, rajčatech, ovocných stromcích, balkonových rostlinách i bylinkách. Na první pohled vypadají nenápadně, jenže množí se velmi rychle a během krátké doby dokážou obsadit mladé výhonky, poupata i spodní strany listů. Řada zahrádkářů proto zkouší domácí postřik z jedlé sody, vody a trochy prostředku na nádobí. Fungovat může, ale jen při správném dávkování a opatrné aplikaci.
Mšice se na zahradě neobjeví jen tak „z ničeho“. Část z nich přezimuje ve formě vajíček na rostlinách, na jaře se líhnou nové generace a v sezoně se mohou dál šířit z okolních rostlin. Velkou roli hrají také mravenci, kteří mšice často chrání kvůli sladké medovici, již mšice vylučují.
„Když vidíte na rostlině mšice a zároveň po stoncích běhají mravenci, je potřeba zbystřit. Mravenci si mšice doslova hlídají, protože z nich mají medovici. Zahrádkář pak postříká listy, mšice částečně zmizí, ale problém se za pár dní vrátí,“ říká pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra v Brně.
Mšice jsou nebezpečné hlavně tím, že sají rostlinné šťávy. Napadené listy se mohou kroutit, mladé výhony slábnou, poupata se špatně vyvíjejí a rostlina celkově ztrácí sílu. Lepkavá medovice navíc láká mravence a může podporovat vznik černých povlaků na listech. Některé druhy mšic mohou přenášet i virové choroby rostlin. Podle zahradnických zdrojů se navíc mšice množí velmi rychle a za příznivých podmínek se nové generace objevují v krátkých intervalech.
Jedlá soda se v domácích postřicích používá proto, že mění prostředí na povrchu listů. Mšicím zásaditější prostředí nevyhovuje a slabý roztok může u lehčího napadení pomoci. Sama soda by ale po listech snadno stekla, proto se přidává pár kapek jemného prostředku na nádobí nebo mýdla, které směsi pomůžou přilnout.
Nejde ale o zázračný prostředek na každou situaci. Pokud je rostlina mšicemi obalená, listy už se deformují a kolonie je rozsáhlá, samotná soda většinou stačit nebude.
„Domácí postřik z jedlé sody má smysl hlavně ve chvíli, kdy člověk zasáhne na začátku. U pár kolonií na mladých výhonech může pomoci, ale u silného napadení už je potřeba kombinovat více kroků: mechanicky mšice smýt, odstranit nejvíc napadené části a případně sáhnout po přípravku určeném přímo na savé škůdce,“ vysvětluje Eva Koutná.
Na základní domácí postřik budete potřebovat: 1 litr vlažné vody, 1 čajovou lžičku jedlé sody a několik kapek jemného prostředku na nádobí nebo tekutého mýdla. Někteří zahrádkáři přidávají i pár kapek rostlinného oleje, aby směs na listech lépe držela, u citlivějších rostlin je ale lepší začít bez něj.
Roztok nalijte do rozprašovače a aplikujte přímo na místa, kde mšice sedí. Nejčastěji jde o spodní stranu listů, mladé vrcholky, poupata a měkké nové výhony. Postřik není potřeba stříkat plošně po celé zahradě ani do půdy.
„U mšic nemá smysl prolévat půdu nebo stříkat mulčovací kůru. Mšice nežijí v půdě jako hlavní ohnisko problému, sedí na rostlině a sají z měkkých částí. Postřik proto musí mířit přímo na ně. Zbytečné stříkání okolí může zatěžovat rostlinu, půdu i užitečný hmyz,“ upozorňuje Koutná.
Tady je potřeba větší opatrnost. U okrasných rostlin, růží, rybízu, paprik nebo rajčat se domácí postřik používá poměrně často. U bylinek, salátů, špenátu nebo jiných listů, které se jedí přímo, je lepší volit co nejšetrnější postup.
Nejde jen o jedlou sodu, ale hlavně o zbytky prostředku na nádobí, chuť a citlivost jemných listů. U bylinek se proto vyplatí nejprve mšice opláchnout proudem vody, mechanicky setřít nebo napadené vrcholky odstřihnout. Pokud už postřik použijete, aplikujte ho jen lokálně, nechte působit a před konzumací listy velmi důkladně omyjte.
„Bazalka, máta, salát nebo mladý špenát jsou citlivější než třeba růže nebo rybíz. U jedlých listů bych domácí postřiky používala jen velmi opatrně a spíš jako poslední krok. Často stačí rostlinu osprchovat, odstranit napadené části a několik dní ji kontrolovat,“ radí Eva Koutná.
Nejlepší čas je brzy ráno nebo večer. Nikdy nestříkejte za ostrého slunce, protože mokré listy a zbytky roztoku mohou rostlinu poškodit. Vyhněte se také aplikaci těsně před deštěm, kdy se postřik rychle smyje.
Nejdřív směs vyzkoušejte na malé části rostliny. Pokud listy po 24 hodinách nežloutnou, nekroutí se ani neschne jejich okraj, můžete pokračovat. U lehčího napadení se postřik opakuje po několika dnech. Důležité je sledovat hlavně nové výhonky, protože právě tam se mšice vracejí nejčastěji.
U domácích postřiků se často stává, že lidé dávku zvýší v domnění, že silnější směs bude účinnější. U rostlin to ale může dopadnout opačně. Příliš koncentrovaný roztok může poškodit listy, zvlášť u mladých sazenic, bylinek, pokojových rostlin nebo rostlin oslabených suchem.
„Odborníci u domácích postřiků řeší hlavně dvě věci: koncentraci a načasování. Slabý roztok aplikovaný večer může být v pořádku. Silný roztok nastříkaný na rozpálené listy v poledne ale může udělat víc škody než užitku,“ říká Koutná.
Domácí postřik z jedlé sody může být první pomoc, ale není jediná možnost. U mšic často nejlépe funguje kombinace několika šetrných kroků.
Nejjednodušší metoda je obyčejné opláchnutí rostliny silnějším proudem vody. Hodí se hlavně pro růže, keře, ovocné stromky nebo odolnější zeleninu. Mšice jsou měkké a po smytí se na rostlinu často nevrátí. Tento postup doporučují i zahradnické poradny jako jednu z nejšetrnějších prvních možností.
Mýdlové nebo insekticidní roztoky působí kontaktně, tedy jen tam, kam skutečně dopadnou. Proto je nutné zasáhnout i spodní stranu listů. Výhodou je relativně nízká zátěž, nevýhodou nutnost opakování. Odborné zahradnické zdroje uvádějí insekticidní mýdla mezi nízkorizikové přípravky, které mohou být proti mšicím účinné, pokud se použijí správně.
Zahrádkáři často používají také zahradnické oleje nebo přípravky na bázi neemu. Ty mohou omezit žír mšic nebo je hubit kontaktně. I tady ale platí, že je nutné dodržet návod, nestříkat na slunci a být opatrný u citlivých rostlin.
Kopřivový výluh je klasika, kterou mnoho pěstitelů používá jako podpůrný postřik i hnojivou zálivku. Nevýhodou je zápach a delší příprava, výhodou nízká cena a šetrnost při správném ředění. U silného napadení ale nemusí stačit sám o sobě.
Česnek a cibule se používají hlavně jako odpuzující prostředek. Silné aroma může mšicím vadit, ale u velké kolonie nelze čekat okamžité vyřešení problému. Smysl mají spíš jako doplněk nebo prevence.
Mšice jsou potravou pro řadu užitečných organismů. Pomáhají slunéčka, larvy zlatooček, pestřenky i další predátoři. Proto není dobré bez rozmyslu postříkat celou zahradu čímkoliv, co zasáhne i užitečný hmyz. RHS například upozorňuje, že určité množství mšic je v zahradě běžné a slouží jako potrava pro přirozené nepřátele.
Na internetu se často objevuje i postřik z octa. U mšic je ale problematický. Ocet je výrazně kyselý a může poškodit listy, zejména při špatném ředění, na slunci nebo u mladých rostlin. Pokud už chcete zkoušet domácí řešení, bezpečnější je začít vodou, mechanickým odstraněním, slabým mýdlovým roztokem nebo právě opatrnou variantou s jedlou sodou.
Pokud jsou mšicemi obalené celé výhony, listy se kroutí, rostlina přestává růst nebo se napadení opakovaně vrací, je čas přejít k důslednější ochraně. Někdy pomůže odstranit nejvíc napadené části, zkontrolovat mravence, rostlinu posílit správnou zálivkou a výživou a podle potřeby použít přípravek určený na savé škůdce.
Domácí postřik z jedlé sody tedy může být užitečný, ale nejlépe funguje jako první pomoc při menším napadení. Klíčem není silnější dávka, ale včasný zásah, přesné zacílení na mšice a pravidelná kontrola rostlin.
Zdroje: autorský text, zahradnice Eva Koutná pro Kupi.cz, zkušenosti zahradnických poraden ze sociálních sítí