Češi znovu objevují libeček. Bylinka našich babiček zvládne vývar, pesto i domácí „maggi“ bez chemie

Bylinka, která se vrací do českých kuchyní

Libeček dlouho působil jako obyčejná zahrádková klasika, která patří hlavně do vývaru. Jenže v posledních letech se z něj znovu stává malý kuchyňský hit. Lidé ho dávají do polévek, omáček, brambor, pomazánek, bylinkového másla i domácích dochucovadel. Nejvíc teď trenduje takzvané libečkové „maggi“, tedy silná slaná pasta nebo šťáva z čerstvého libečku.

Výhodou libečku je, že je levný, nenáročný a při dobré péči vydrží na jednom místě mnoho let. Přesto se vyplatí vědět, kdy ho sklízet a kdy už mu spíš škodíme.

Kam libeček zasadit, aby vydržel roky

Libeček je vytrvalá bylina, která má ráda výživnou, propustnou a mírně vlhkou půdu. Nejlépe se mu daří na slunném místě nebo v lehkém polostínu. Pokud má dost prostoru, může vyrůst i do výšky přes jeden metr, proto se nehodí úplně doprostřed malého bylinkového záhonu.

„Libeček je jedna z nejvděčnějších trvalek. Jakmile se dobře ujme, dokáže na zahradě růst dlouhé roky. Důležité je dát mu výživnou půdu, prostor a nenechat ho v létě úplně vyschnout,“ říká pro Kupi Eva Koutná ze zahradního centra v Brně.

Pěstovat se dá i v květináči na balkoně, ale nádoba musí být hlubší. Libeček vytváří silný kořenový systém a v malém truhlíku bude rychle strádat.

Nejlepší je sklízet mladé listy před květem

Nejvoňavější bývá libeček na jaře a začátkem léta, kdy má mladé svěží listy. Ty se hodí do kuchyně nejvíc. Jakmile rostlina začne kvést, část síly přesouvá do květenství a listy bývají tužší a méně jemné.

„Pokud chceme libeček hlavně na listy, doporučuji květní stonky včas odstřihnout. Rostlina pak zůstane kompaktnější, lépe obráží a listy jsou pro kuchyň příjemnější,“ vysvětluje Eva Koutná.

Sklízet je lepší průběžně. Ideální je odstřihnout část natě, ale nikdy rostlinu neoholovat úplně. Potřebuje listy k dalšímu růstu. Po větším seříznutí ji zalijte a můžete přidat trochu kompostu.

Zazimování většinou zvládne samo

Libeček je mrazuvzdorný. Na podzim jeho nadzemní část zežloutne a zatáhne. Suché stonky můžete po sezoně seříznout několik centimetrů nad zemí. Na záhoně většinou žádnou zvláštní ochranu nepotřebuje.

„U rostlin v nádobách bych byla opatrnější. Květináč promrzá rychleji než záhon, takže je dobré ho na zimu přisunout ke zdi, obalit jutou nebo bublinkovou fólií a povrch zakrýt listím či chvojím,“ radí Eva Koutná.

Na jaře pak libeček obvykle znovu vyraší. Pokud je trs už hodně starý a střed rostliny slábne, dá se na jaře nebo na podzim rozdělit a omladit.

Jak libeček zpracovat, aby vydržel i po sezoně

Sušení je nejjednodušší, ale ne vždy nejlepší. Libeček při něm často ztratí část své výrazné vůně. Lepší bývá mražení nebo zpracování se solí a olejem.

Vyzkoušet můžete:

• nasekaný libeček zamrazený v sáčku,
• libečkové kostky s vodou nebo olejem do polévky,
• libečkovou sůl,
• bylinkové máslo,
• pesto z libečku a petržele,
• libečkový olej,
• pastu do skleničky,
• domácí „maggi“.

Respondenti redakce: Co se jim s libečkem osvědčilo

„U nás doma se libeček nemrazí samotný, ale rovnou jako základ do polévky. Nasekám libeček, petrželovou nať, trochu celerové nati a dám to do tvořítka na led s kapkou vody. Jedna kostka pak stačí do vývaru nebo bramboračky a chutná to mnohem líp než sušená směs,“ říká paní Alena z Olomouce.

Jiný způsob používá čtenářka Marta z Vysočiny. „Dělám libečkovou sůl. Listy nechám dobře oschnout, nasekám je a promíchám s hrubší solí. Pak směs nechám proschnout na plechu. Používám ji na pečené brambory, do míchaných vajec i na maso. Je to rychlé a vydrží celou zimu.“

Zajímavý tip přidává také respondentka Jana z Brna. „Libeček dávám do domácího bylinkového másla. Smíchám máslo, libeček, pažitku, trochu citronové kůry a špetku soli. Zamrazím ho v malých válečcích a v létě ho dávám na grilovanou zeleninu nebo kukuřici.“

Domácí libečkové „maggi“ do polévky i omáček – recept

Tento recept vychází ze starého způsobu uchování bylinek v soli. Není to klasické tekuté maggi z obchodu, ale silná libečková pasta, která pustí aromatickou šťávu a jídlu dodá výraznou vývarovou chuť.

Budete potřebovat

• 300 g čerstvých listů libečku
• 50–60 g soli
• 3 lžíce kvalitního oleje
• čistou uzavíratelnou sklenici

Postup

Libeček otrhejte ze silnějších stonků, opláchněte a velmi dobře osušte. Voda by ve sklenici zbytečně zkracovala trvanlivost. Listy nasekejte najemno nebo krátce promixujte. Neměla by z nich být úplně hladká kaše.

Přidejte sůl a olej, promíchejte a směs natlačte do čisté sklenice. Povrch uhlaďte a zalijte tenkou vrstvou oleje. Uchovávejte v lednici a vždy nabírejte čistou lžičkou.

Do polévky nebo omáčky stačí malé množství. Pasta je slaná, proto jídlo dosolujte až na konci.

Kam ho v kuchyni přidat

Libeček se nejvíc hodí tam, kde chceme dodat chuť vývaru, zeleniny nebo celeru. Skvělý je do bramboračky, kulajdy, čočky, fazolí, gulášové polévky, sekané, karbanátků, nádivek i pomazánek.

Dobře funguje také s bramborami. Stačí ho přidat do pečených brambor, bramborové kaše nebo do másla na nové brambory. Výborný je i v marinádě na kuře, ale opatrně. Libeček je velmi výrazný a větší množství může jídlo snadno přebít.

Na co si dát pozor

Libeček je aromatická bylinka, ne zelenina na velké hrsti. Do běžného jídla často stačí pár lístků. U domácí pasty navíc počítejte s vysokým obsahem soli. Opatrní by měli být lidé, kteří si musí hlídat příjem soli.

Libeček je přesně ten typ bylinky, která nestojí skoro nic, ale v kuchyni udělá velkou službu. Když ho nenecháte zbytečně vykvést, budete ho sklízet postupně a část úrody zpracujete do soli, másla nebo domácího „maggi“, vydrží vám jeho chuť dlouho po sezoně. A možná zjistíte, že obyčejný libeček ze zahrady dokáže nahradit víc dochucovadel, než by se na první pohled zdálo.

Zdroje: autorský text, Eva Koutná ze zahradního centra v Brně pro Kupi.cz, respondenti redakce Kupi.cz