České pivo dál patří k národnímu koloritu, jenže čísla ukazují zásadní změnu. Pivovary vaří méně, export slábne a lidé čím dál častěji mění půllitr v hospodě za nákup domů nebo nealkoholickou variantu.
Ještě nedávno by podobná věta zněla skoro neuvěřitelně: Češi pijí méně piva. Ne dramaticky ze dne na den, ale vytrvale. A právě v tom je podstatná změna. Nejde o výkyv počasí, jednu dražší sezonu nebo špatný rok pro hospody. Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven klesla tuzemská spotřeba piva loni na nové historické minimum.
V průměru připadlo na jednoho obyvatele 121 litrů piva za rok. Meziročně jde o pokles o 3,2 %. Přepočteno lidštěji: každý Čech vypil zhruba o osm půllitrů méně než rok předtím.
Na první pohled to není číslo, kvůli kterému by se zavíraly výčepy. Jenže v součtu celé země už jde o miliony piv, která si lidé nedali. A právě to se propisuje do výroby, exportu i života hospod, hlavně v menších městech a na vesnicích.
České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 je rozdíl ještě výraznější: produkce je nižší o 1,6 milionu hektolitrů.
„V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ uvedl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Pivovary přitom netrápí jen domácí trh. Oslabil také export, který tvoří více než čtvrtinu celkového výstavu. Meziročně se snížil o 8,2 %. Ještě v roce 2024 přitom české pivovary vyvezly rekordní množství piva.
Podle Slunečka se podobný trend netýká jen Česka. Méně piva pijí i lidé v dalších evropských zemích, včetně Slovenska a Německa, tedy důležitých odbytišť pro české značky.
Velká změna se odehrává i v tom, kde lidé pivo pijí. V hospodách a restauracích se loni vypilo už jen 28 % tuzemské spotřeby. Zbytek připadl na maloobchod, tedy hlavně lahve, plechovky, PET lahve a domácí konzumaci.
Tohle číslo je pro hospody bolestivější než samotný pokles spotřeby. Když si člověk místo dvou piv v restauraci koupí balení v akci domů, pivovar pořád prodá. Hospoda ale přijde o tržbu, která často rozhoduje o tom, zda se provoz vůbec vyplatí.
Zvlášť na venkově má hospoda jinou roli než běžný podnik. Není to jen místo, kde se prodává pivo. Lidé se tam potkávají po práci, řeší fotbal, obecní slavnosti, politiku i obyčejné starosti. Když takový podnik zavře, zmizí z obce kus společenského života.
Bylo by jednoduché říct, že za vším stojí dražší pivo. Ceny v gastronomii samozřejmě hrají roli. Pivo v hospodě už pro řadu lidí není levná samozřejmost, ale položka, nad kterou přemýšlejí. Jenže změna je širší.
Mladší generace pije alkohol jinak než jejich rodiče. Častěji řeší zdraví, sport, práci, řízení auta i další den po oslavě. Pivo nezmizelo, ale přestává být automatickou součástí každého setkání.
„Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu, a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita,“ říká Tomáš Slunečko.
To je důležitá věta. Spotřebitelé se od piva neodvracejí úplně. Jen už méně často platí, že hlavní je počet vypitých půllitrů. Roste zájem o ležáky, speciály a nealkoholické varianty. Jinými slovy: méně, ale promyšleněji.
Jedinou dlouhodobě rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo, včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, tedy o 4 % více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho spotřeba v Česku více než zdvojnásobila.
Důvod je zřejmý. Nealko se dostalo z pozice nouzové volby pro řidiče do běžného nákupního košíku. Lidé si ho berou na grilování, po sportu, na chatu nebo jen jako večerní nápoj bez následků.
Změnila se i kvalita. Dnešní nealkoholická piva chutnají výrazně lépe než dříve a pivovary do nich investují víc pozornosti. V regálech už neleží jedna povinná varianta, ale celé řady značek, ovocných příchutí i radlerů.
Proměňuje se také to, jaké pivo lidé kupují. Ležáky se stupňovitostí 11 až 12 tvořily loni už 59,2 % spotřeby. Výčepní piva se stupňovitostí 7 až 10 měla podíl 35,5 %. Ostatní druhy, kam patří například speciály, dosáhly 5,4 %.
Pro zákazníka je to vidět i v obchodě. Akční letáky stále lákají na klasické značky, ale vedle nich přibývá silnější nabídka ležáků, speciálů, ochucených piv a nealko variant. Pivo se z levné masové samozřejmosti postupně posouvá do pestřejší kategorie, kde lidé víc porovnávají značku, chuť, cenu i příležitost.
Redakce Kupi oslovila několik zákazníků v nákupním centru. Odpovědi se lišily, ale jedno měly společné: pivo z jejich života nezmizelo. Jen už v něm má jiné místo.
Marek, 36 let, Praha: „Dřív jsme chodili s klukama na pivo skoro každý pátek. Teď se vidíme méně a upřímně, když už jdeme, tak si dám dvě piva a stačí. Není to jen o penězích, i když ty ceny člověk vnímá. Spíš už nechci druhý den fungovat napůl. Doma mám pár nealko piv v lednici pořád, hlavně v létě. Před pěti lety bych se tomu smál.“
Jana, 42 let, Brno: „Manžel si pivo pořád kupuje, ale skoro výhradně v akci. Sleduje ceny a bere karton, když je dobrá nabídka. Do hospody chodíme spíš výjimečně, třeba na večeři nebo když se sejde parta. Dřív byla hospoda běžný páteční program, teď je to spíš výdaj navíc. Neříkám, že je to dobře, ale takhle to máme.“
Petr, 58 let, menší obec na Vysočině: „U nás hospoda zavřela před dvěma lety. Ne kvůli tomu, že by nikdo nepil pivo, ale těch lidí už bylo málo. Mladí jezdí za prací, starší si dají doma. Chybí to. Ne kvůli alkoholu, ale kvůli tomu, že se člověk nemá kde potkat. Dřív jste tam zašli a vždycky někdo seděl. Teď se všechno domlouvá přes telefon.“
Lucie, 31 let, Ostrava: „Já alkohol omezuju docela vědomě. Ne že bych byla abstinent, ale přes týden si pivo nedám. Když mám chuť, koupím si nealko nebo radler. Přijde mi normální, že se to mění. Moji rodiče brali pivo jako součást oběda nebo večera, moje generace to tak podle mě nemá. A když už jdu ven, radši si dám něco menšího, ale kvalitního.“
Pokles spotřeby piva má širší dopad než jen na pivovary. Pivovarnický výrobní řetězec podle svazu každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. Samotný sektor pohostinství a ubytování v Česku zaměstnává přes 190 tisíc lidí. České pivovary navíc stojí z velké části na domácích surovinách. Více než 90 % vstupů je tuzemského původu a dovoz piva tvoří jen 1,9 % spotřeby.
„Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti,“ uvedl Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.
Podle Českého svazu pivovarů a sladoven by hospodám mohlo pomoci snížení DPH na čepované pivo. „Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ dodává Tomáš Slunečko.
Zdroje: Český svaz pivovarů a sladoven, Kupi.cz