Máte pocit, že více nakupujete, když jste ve stresu? Mnoho lidí se snaží „udělat si radost“ a trochu si dopřát, když nemají zrovna dobrý den. Nakupování totiž může v mozku fungovat jako intenzivní spouštěč dopaminu. A pro někoho se tak malá odměna může stát nepříjemným návykem, který jen prohloubí pomyslnou spirálu stresu a úzkosti.
Veronika si to dlouho nechtěla přiznat. Její rituál začínal nenápadně. Většinou večer, když v bytě nastalo ticho a v hlavě se ozvaly první pochybnosti. „Vždycky když mi bylo mizerně, otevřela jsem e-shop. Jen jsem se chtěla na něco podívat, a najednou jsem měla plný košík,“ popisuje.
Nešlo o luxusní kabelky za desetitisíce, ale o drobnosti. Například o kosmetiku, bytové doplňky nebo pár kousků levného oblečení. Každý potvrzený nákup byl jako náplast na bolavou náladu. Jenže jak Veronika brzy zjistila, tato náplast se velmi rychle odlepuje.
Pro Veroniku nebyl digitální košík jen místem k nákupu, ale úkrytem před realitou. „Ten moment, kdy kliknu na objednat, je neuvěřitelně uklidňující. Najednou mám pocit, že je všechno v pohodě,“ vysvětluje. Tento pocit není náhoda, ale biologicky podmíněná reakce.
Podle studie publikované v odborném časopise BMC Psychology lidé využívají nakupování jako specifický nástroj k regulaci negativních emocí. Výzkum potvrzuje, že kompulzivní nakupování je často přímou reakcí na vnitřní napětí, smutek nebo osamělost. Přináší totiž okamžitou, byť prchavou úlevu. Veronika to potvrzuje slovy, která zná mnoho z nás: „Je to jako vypnout hlavu. V tu chvíli neřeším termíny v práci ani neshody s partnerem. Existuje jen ten výběr a barvy.“
Za tímto „vypnutím hlavy“ stojí chemie. Nakupování aktivuje odměňovací systém v mozku, čímž dochází k vyplavení dopaminu. Jde o hormon či látku spojenou s potěšením a motivací. „Někdy mám radost už jen z toho, že si něco vyberu. Ten balíček vlastně ve finále ani nepotřebuju a nevyzvednu si ho,“ přiznává Veronika.
Problém nastává v momentě, kdy dopaminový efekt odezní. Mozek si totiž na tuto rychlou dávku štěstí zvyká a časem vyžaduje další. Studie z BMC Psychiatry ukazuje, že čím vyšší stres lidé prožívají, tím silnější mají tendenci k impulzivnímu chování. Nakupování se tak stává coping mechanismem. Jde o strategii, jak přežít těžké chvíle, která se ale snadno může vymknout kontrole.
Veroničin příběh ilustruje hlubší problém. Úzké propojení mezi psychickým stavem a spotřebitelským chováním. Výzkumy dostupné na platformě PubMed naznačují, že u lidí vykazujících známky kompulzivního nakupování se až v jedné třetině případů objevují příznaky klinické deprese.
„Když je mi fakt špatně, vím, že bych neměla utrácet. Ale právě tehdy je to nutkání nejsilnější,“ říká Veronika. Tím se spouští destruktivní paradox. Člověk nakupuje, aby utekl před úzkostí, ale následné výčitky za utracené peníze a pocit selhání tuto úzkost jen prohlubují.
Jedním z hlavních viníků je takzvaná ruminace. Jde o neustálé přemílání negativních myšlenek. Právě ta funguje jako most mezi stresem a plným nákupním košíkem. „Ležím večer v posteli a v hlavě si promítám všechno, co jsem ten den nezvládla. A pak sáhnu po mobilu a najednou vybírám nové šaty,“ popisuje Veronika moment, kdy se nákup stává únikovou cestou z vlastních myšlenek.
Kromě chemie v mozku hraje roli i naše identita. Psychologové poukazují na to, že nákupem si často kupujeme i kousek kontroly nad svým životem nebo představu o lepším já.
To, co začíná jako nevinné zlepšení nálady, může postupně přerůst v behaviorální závislost se všemi jejími znaky: se ztrátou kontroly, opakováním i přes negativní dopady a potřebou stále silnějších podnětů. Veronika to shrnuje bez obalu: „V jednu chvíli mi to pomáhá. A pak se cítím ještě hůř než předtím.“
Dobrou zprávou je, že tento vzorec lze rozbít. Odborné studie na PubMed potvrzují vysokou účinnost kognitivně-behaviorální terapie (CBT), která učí lidi rozpoznávat spouštěče a hledat zdravější způsoby, jak se vypořádat s vnitřním tlakem.
Zdroje: PubMed, BMC Psychiatry, BMC Psychology, Kupi.cz