Když se člověk rozhodne ušetřit za jídlo, většinou začne tím, co všechno si odepře. A stejně zní i většina rad na toto téma. Někdo doporučuje jíst maso jen jednou týdně, jiný radí nekupovat sladkosti a jiné zbytečnosti. Takové spoření je však mnohdy krátkodobé a neudržitelné, protože člověk má zkrátka pocit, že se příliš omezuje.
Na jídle se dá přitom ušetřit několik tisíc korun i bez toho, abychom si odepřeli maso k večeři nebo sladkou tečku po obědě. Tajemství totiž netkví v obsahu košíku, ale ve změně nákupní strategie.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří výdaje za potraviny zhruba 15–20 % rozpočtu českých domácností. Průměrný Čech utratí za jídlo domů kolem 3 500 až 4 500 Kč měsíčně. Pro čtyřčlennou rodinu to znamená měsíční výdaj přesahující 14 000 Kč. Právě u takto vysoké částky se prostor pro úsporu hledá nejsnáze.
Největší rezervy máme v tom, co končí v koši. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) v rámci svého dlouhodobého výzkumu zjistili, že průměrný Čech vyhodí ročně zhruba 33 kilogramů jídla přímo do černých popelnic. Pokud započítáme i kompostování a vylévání do dřezu, číslo roste k 57 kg na osobu. Pro čtyřčlennou rodinu to představuje finanční ztrátu přibližně 14 000 Kč ročně, což je pro takovou rodinu statisticky jeden měsíční nákup.
Co tedy pro omezení plýtvání jídlem udělat?
Spousta řetězců, jako je Lidl, Billa nebo třeba Penny, se dnes zaměřuje na ekologii a aktivně bojuje proti plýtvání potravinami. Vše, co by se už normálně neprodalo, ale je to stále v dobré kondici, není prošlé a je vhodné ke konzumaci, zákazníkům prodají za velmi výhodnou cenu. Nejčastěji jde o bedýnky nebo tašky za pár korun. Zboží v nich má například drobnou estetickou vadu, blíží se mu konec data spotřeby nebo jde třeba o zeleninu z roztrženého obalu.
Například u již zmíněného Lidlu je taková taška k dostání za 39 korun a zpravidla obsahuje kolem 3 kilogramů ovoce a zeleniny. V Bille obsahuje taška podobné množství plodin za cenu 49 korun. Penny Market nabízí potravinový balíček za 79 korun, přičemž deklaruje úsporu minimálně 50 procent. V tomto balíčku pak zákazníci kromě ovoce a zeleniny mohou najít i uzeniny nebo mléčné výrobky.
Vyplatí se také sledovat regály s nálepkami „−30 %“ až „−50 %“. Pokud víte, že jogurt sníte zítra nebo maso dnes tepelně zpracujete, je to asi nejjednodušší možnost, jak týdně ušetřit i pár stovek. Některé řetězce takto zlevňují i uzeniny a sýry, kterých prostě objednaly příliš mnoho. V regálu pak najdete poklady za zlomek ceny, i když mají do konce spotřeby ještě dost času.
Pečivo tvoří značnou část měsíčních výdajů, především u rodin s více členy. I to se ale dá nakoupit výrazně levněji. Pokud nejste ranní ptáče, které vyžaduje rohlík ještě teplý z pece, můžete zásadně ušetřit večer. Hodinu či dvě před zavírací dobou většina řetězců zlevňuje nebalené pečivo o polovinu i více.
Skvělým tipem jsou také tašky s pečivem z předchozího dne. Pro zapékání, toustování nebo prostě jen jako běžná příloha poslouží stejně dobře jako to čerstvé, ale stojí pár korun. Podobné „balíčky“ mívá pravidelně například řetězec Lidl a na prodejně je najdete do 12 hodin dalšího dne.
Množstevní slevy typu „2+1 zdarma“ nebo slevy na celá balení jsou skvělým sluhou, ale zlým pánem. Klíčem je pravidlo trvanlivosti. Do zásoby kupujte jen to, co se nekazí (těstoviny, rýže, trvanlivé mléko, konzervy). Záleží také na tom, kolik dané potraviny doma spotřebujete. Pokud například větší rodina spotřebuje denně litr mléka, nákup výhodného balíku se vyplatí, protože ve finále je cena za kus mnohem nižší.
Pokud je naopak v podobné akci třeba šunka, nákup si dobře promyslete. Tyto potraviny mají omezenou trvanlivost. A koupíte-li šunku v akci 2+1 zdarma, ale dvě balení ze tří nakonec nestihnete spotřebovat a vyhodíte je, půjde o zbytečný výdaj a plýtvání jídlem.
Když to sečteme, ta čísla dávají smysl velmi rychle. Na ovoci a zelenině díky záchranným taškám a akcím ušetříte cca 900 Kč měsíčně. Chytrý nákup pečiva večer vám v rozpočtu nechá dalších 400 Kč. Pokud budete lovit chlazené zboží před datem spotřeby (maso, jogurty), ušetříte minimálně 800 Kč.
Dalších 400 Kč získáte nákupem trvanlivých věcí do zásoby v akcích (káva, olej, těstoviny). A posledních 500 Kč? To je částka, o kterou přestanete přicházet tím, že přestanete vyhazovat zbytky a začnete je mrazit nebo kreativně spotřebovávat.
Šetření na jídle zkrátka nemusí být o odříkání. Je to spíše hra na postřeh a plánování. Pokud začnete využívat tyto tipy, ušetříte tisíce, aniž byste na talíři poznali rozdíl.
Zdroje: Kupi.cz, ČSÚ, MENDELU