Ideální je koupit kuře, případně droby a zeleninu a uvařit si silný kuřecí vývar doma. Ale žijeme ve zrychlené době, a tak někdy přijde vhod i kostka nebo vanička koncentrovaného bujónu. V našem průzkumu jsme se zaměřili na nejprodávanější bujóny v českých supermarketech a jejich složení a ceny.
Kuřecí ani slepičí bujóny nejsou samy o sobě „nebezpečné“ potraviny. Jde o legislativně schválené dehydratované výrobky, které splňují veškeré hygienické i bezpečnostní normy. Testy spotřebitelských organizací, třeba i českého dTestu, v minulých letech neodhalily zakázané látky.
Tak proč mají tak špatnou pověst? Problém je jinde, a to v jejich nutriční skladbě. Bujón je vlastně koncentrované ochucovadlo, jehož hlavní složkou bývá sůl a tuk. Právě proto nenahrazuje plnohodnotný domácí vývar, který obsahuje taky kolagen, minerály a přirozeně uvolněné látky z masa a kostí.
Složení většiny kostek a vaniček, které jsme prohlédli v několika českých supermarketech, je překvapivě podobné. Naším cílem nebylo zmapovat všechny kuřecí bujóny na českém trhu, ale alespoň ty nejčastěji zastoupené.
Podíl skutečného kuřecího masa se výrazně liší. U levnějších kostek jde často jen o desetiny procenta až jednotky procent, u kvalitnějších BIO variant se může pohybovat kolem 8–10 %. U lokálních výrobků ve skleničce bývá podíl masa ještě výrazně vyšší, ale ty si musíte koupit spíš ve zdravé výživě nebo na online supermarketech, kde je nabídka v tomto ohledu výrazně širší.
Největším tématem u bujónů je už zmíněná sůl. U klasických kostek tvoří sůl běžně více než polovinu hmotnosti výrobku. Po naředění se hodnota sice výrazně sníží, ale jeden talíř polévky může obsahovat 1,5 až 3 gramy soli, tedy významnou část doporučeného denního příjmu.
Časté jsou také zvýrazňovače chuti, zejména glutaman sodný (E621) a ribonukleotidy (např. E631, E627). Někteří výrobci je nahrazují kvasničným extraktem, který ovšem obsahuje kyselinu glutamovou.
Znova opakujeme, že nejde o zakázané látky, ale u citlivějších osob můžou při nadměrné konzumaci vyvolávat nepříjemné reakce. Rozhodující je tedy frekvence používání, ne samotná přítomnost těchto látek v drůbežích bujónech.
Níže najdete seznam kuřecích a slepičích bujónů od známých značek, které jsou běžně zastoupeny v českých supermarketech. Seřadili jsme je od nejnižší nalezené ceny po nejvyšší a přidali množství soli a spíše pro zajímavost také kalorie.
Z pohledu koncentrace v samotné kostce obsahoval v průzkumu Kupi nejvíce soli Kucharek slepičí bujón (55,2 g soli na 100 g výrobku). Velmi blízko bylo i několik variant Maggi s hodnotou 53,1 g soli na 100 g. Pokud se ale podíváme na hotový bujón po naředění, nejvyšší obsah soli vykázal Knorr Bohatý bujón kuřecí (1,2 g soli na 100 ml).
Naopak nejnižší hodnotu měl bujón Vitana Natur kuřecí (0,63 g soli na 100 ml hotového bujónu) a také patřil k těm dražším – za malé balení 60 g dáte asi 48,90 Kč. Je ale důležité upozornit, že výrobci uvádějí údaje různě – někdo na 100 g výrobku, jiný na 100 ml připraveného vývaru. Při porovnávání je proto nutné sledovat, k jaké hodnotě se údaj vztahuje.
Alternativou ke klasickým kostkám jsou bujóny ve skleničce nebo kelímku, které mají „pastovitou konzistenci“. Ty mívají vyšší podíl skutečného masa a méně soli v přepočtu na hotový vývar. Typickým příkladem jsou produkty jako známá Bujónka a další, kde podíl kuřecího masa dosahuje desítek procent.
Nevýhodou je vyšší cena a kratší trvanlivost, takže po otevření je nutné skladovat tyto bujóny v lednici a spotřebovat je rychleji. Chuťově nebývají tak výrazné jako silně solené kostky, takže musíte použít více lžiček.
A jaký je tedy závěr průzkumu Kupi? Pokud kuřecí, ale i jiný bujón používáte jen občas, klasická kostka vám určitě neublíží. Pokud ho ale přidáváte do téměř každého jídla, měli byste ho omezit nebo aspoň koupit kvalitnější variantu. Určitě sledujte množství soli a přítomnost glutamanu na etiketě. Anebo, jak jsme řekli v úvodu, si uvařte a zamrazte vlastní kuřecí vývar.
Zdroje: Kupi.cz, etikety a složení bujónů z průzkumu, dTest.cz, Healthline.com