Čtenářka Kupi se redakci svěřila s nepříjemným zážitkem z běžného nákupu, který skončil konfliktem u východu z prodejny. Přestože měla zaplaceno, prodavačka ji zastavila s tím, že si plastový košík nesmí vzít k autu. Situaci nakonec řešila i ostraha. Redakce Kupi proto oslovila velké obchodní řetězce, aby zjistila, jak to s odnášením plastových košíků skutečně je.
„Vzala jsem si jen pár věcí, ale stejně to bylo těžké,“ popsala redakci čtyřicetiletá Martina, maminka dvou dětí, která byla nakupovat po práci. Tašku s sebou neměla a u pokladny si ji kupovat nechtěla. Věděla, že má v kufru auta vlastní tašky, a plánovala jednoduché řešení. Nákup uloží do plastového košíku s kolečky, dojede k autu, věci přendá a košík vrátí zpět.
Jakmile ale prošla pokladnou a zamířila ke dveřím, zastavila ji prodavačka. Řekla jí, že s košíkem ven nesmí. Martina nejdřív nechápala, co se děje. „Myslela jsem, že jde o nedorozumění. Vysvětlovala jsem, že mám zaplaceno a že košík hned vrátím,“ popsala. Prodavačka však trvala na svém a do situace se zapojila i security ostraha.
Podle Martiny byl tón nepříjemný a situace pro ni ponižující. „Připadala jsem si, jako bych chtěla něco ukrást. Přitom jsem jen nechtěla vláčet těžký nákup v rukou,“ uvedla. Nakonec se rozhodla konflikt ukončit. U pokladny si koupila tašku za dvanáct korun a nákup si odnesla v ní. Pocit křivdy v ní ale zůstal. Proto se rozhodla napsat do redakce Kupi a požádat o vysvětlení, zda skutečně udělala něco špatně.
Redakce Kupi se obrátila na zástupce velkých obchodních řetězců s konkrétní otázkou, zda si zákazníci mohou plastové nákupní košíky vzít až k autu a následně je vrátit.
„Plastové košíky mohou být zákazníky odnášeny až k automobilům, pokud zákazník potřebuje. Na jejich vrácení dohlíží pracovníci ostrahy,“ uvedla pro Kupi Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace a Public Affairs.
Podle vyjádření společnosti PENNY jsou ruční plastové košíky určeny výhradně pro použití uvnitř prodejny. „Toto opatření vychází z hygienických standardů, jejichž cílem je eliminace kontaminace prodejního vybavení vnějšími vlivy a zajištění maximální čistoty v prostorech prodeje potravin,“ sdělila redakci senior konzultantka korporátní komunikace Markéta Smutná.
Lidl má pravidla nastavená podobně. „Co se týká malých plastových nákupních košíků, ty jsou určeny výhradně pro prostory prodejen. Pro transport nákupu k automobilu mohou zákazníci využít standardní velké vozíky,“ uvedla pro Kupi Iveta Barabášová z oddělení externí komunikace.
Také Globus rozlišuje mezi typy košíků. „Košíky menších rozměrů jsou určeny pro pohyb s nákupem po prodejně, u pokladny se pak vrací. Oproti tomu ve větších košících si zákazníci dopravují nákupy až k autu,“ vysvětlila mluvčí společnosti Aneta Turnovská.
Z odpovědí řetězců vyplývá, že pravidla nejsou jednotná a zákazník se o nich často dozví až ve chvíli, kdy stojí u východu. Právě to byl i případ Martiny. „Kdyby mi to někdo řekl předem, vůbec bych to neřešila. Ale způsob, jakým mě zastavili, byl hodně nepříjemný,“ shrnula.
Podle redakce Kupi se podobné situace objevují opakovaně i v diskuzích čtenářů. Lidé často netuší, že plastové košíky nejsou ve všech obchodech považovány za prostředek k přepravě nákupu až k autu, a berou je jako praktickou alternativu ke kovovým vozíkům nebo placeným taškám.
Martina dnes říká, že by se zachovala jinak. Tašku by si buď vzala s sebou, nebo by se rovnou zeptala personálu, zda si může košík odnést k autu. Zážitek ji ale utvrdil v tom, že zákazníci často narážejí na nejasná pravidla, která nejsou nikde viditelně vysvětlena.
Její příběh ukazuje, že i drobný detail, jako je plastový košík, může vést ke zbytečnému konfliktu. Pro čtenáře z toho plyne jednoduché poučení. Pravidla se liší podle řetězce a není ostuda se zeptat dřív, než se dostanete do nepříjemné situace před ostatními zákazníky.
Zdroje: Kupi.cz, vyjádření obchodních řetězců, čtenářka Kupi.cz